Pěchotní otočná kulometná věž M/OR: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
'''Pěchotní otočná kulometná věž M/OR''' byl plánovaný stropní pancéřový prvek [[Československé opevnění|československého opevnění]]. Jednalo se o jeden ze základních zbraňových systému opevnění, který měl umožnit kruhovou palbu [[Kulomet|kulometů]] z [[Pěchotní srub|pěchotních srubů]]. Osazena měla být v objektech [[MO-S 1]], [[MO-S 16]], [[MO-S 23]], [[MO-S 32]], [[MO-S 37]], [[K-S 10]], [[K-S 18]], [[K-S 40]], [[T-S 46]] a [[T-S 72]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Stehlík | jméno = Eduard | odkaz na autora = Eduard Stehlík | spoluautoři = a kol. | rok = 2010 | titul = Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38 | vydavatel = Ing. Jan Škoda – Fortprint | místo = Dvůr Králové nad Labem | počet stran = 304 | isbn = 978-80-86011-41-7}}</ref>
Do [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|mobilisace]] se bohužel nepodařilo vyrobit a osadit jedinou věž. Až počátkem listopadu 1938 byl jeden kompletní prototyp připraven k vyzkoušení. Osatních sedm kusů se nacházelo v různém stupni rozpracovanosti. Po válce se nacházel v železničním skladu v Pardubicích jeden komplet M/OR věže, bohužel jej potkal stejný osud jako jiné vybavení opevnění a v 60. letech skončil v hutích.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = 1968-
| jméno = Ráboň, Martin,
| titul = Val na obranu republiky : československé opevnění z let 1935-1938 na Králicku
| url = https://www.worldcat.org/oclc/85166021
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Spolek přátel československého opevnění
| místo = Brno
| počet stran = 527 s.
| isbn = 8086463214
| isbn2 = 9788086463216
| oclc = 85166021
}}</ref>
== Vývoj ==
[[Vojenský technický a letecký ústav]] vypracoval v roce 1935 koncepci pro konstrukci otočné kulometné věže, kterou zadal [[ŘOP]] [[Vítkovické horní a hutní těžířstvo|Vítkovickému a hutnímu těžířstvu]] a [[Škoda (podnik)|Škodovým závodům v Plzni]]. Původní koncepce počítala s několika stupni odolnosti věže a s jejím vysouváním. V roce 1937 došlo i ke zrušení požadavku na vysouvání věže. Dne 23.9 1937 byla přijata nabídka [[Vítkovické horní a hutní těžířstvo|VHHT]] na konstrukci věže. Součásti dokumentace byl i popis vnitřního vybavení, které měla vyrobit [[Zbrojovka Brno|Československá zbrojovka Brno]]. ŘOP objednal u VHHT 26.11. 1937 celkem 8 věží OR za celkovou částku 10 672 000 korun a dále u brněnské zbrojovky 8 vnitřních zařízení za celkovou částku 1 170 804 korun.
| |||