Systém devíti hodností a nestranně spravedlivého: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 12. 2018, 17:58

Systém devíti hodností a nestranně spravedlivého (čínsky v českém přepisu ťiou-pchin čung-čeng č’-tu, pchin-jinem jiǔpǐn zhōngzhèng zhìdù, znaky 九品中正制度)^[1] byl systém výběru úředníků do státní administrativy v čínských státech ve 3. až 7. století.

Vznikl začátkem 3. století, když vojevůdce Cchao Cchao budoval v rozkládající se říši Chan vlastní administrativu v rámci přípravy na vytvoření vlastního státu (Wej) a potřeboval do úřadů nabrat schopné a oddané muže.^[1] Tehdy na návrh svého ministra Čchen Čchün zavedl systém výběru schopných mužů z regionů, jejich ohodnocení a následného zařazení do státní služby.

V rámci systému byl v každé komandérii jmenován úředník nazvaný „nestranně spravedlivý“ (中正, čung-čeng), který sepsal všechny schopné muže přicházející v úvahu pro úřední službu a dle jejich schopností je rozdělil do hodnostních tříd od prvé (nejvyšší) po devátou (nejnižší). Tyto hodnosti se nazývaly oblastní hodnosti (鄉品, siang-pchin) a odpovídaly taktéž devíti kategoriím úředních hodností (官品, kuan-pchin).^[1] Kandidát poté nastupoval úřední kariéru zpravidla v úřadě v kategorii o čtyři nižší než byla oblastní hodnost, kterou získal. Seznamy „nestranně spravedlivý“ každoročně zasílal krajskému nadřízenému a ten je předával ministerstvu státní správy.^[1]

Původní důraz na schopnosti kandidátů se rychle, během několika desetiletí, změnil a více váhy se kladlo na původ kandidátů. Časem zůstalo kritérium původu jediné a kandidáti se na seznamy řadili podle vznešenosti svého rodu či rodiny, resp. podle výše aristokratických titulů a úředních funkcí získaných příbuznými kandidáta.^[1] K usnadnění výběru pak vznikaly soupisy aristokratických rodů.

Od počátku 7. století byl výběr úředníků z aristokratických rodin nahrazován výběrem pomocí úřednických zkoušek.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e HRUBÝ, Jakub. Sima, vládnoucí rod dynastie Jin (265-420): Mocenské postavení knížat z císařského rodu a role, kterou sehrála v dějinách dynastie. 1. vyd. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2007. 198 s. ISBN 8085425610, 9788085425611. S. 100.

Literatura

HUCKER, Charles O. A Dictionary of Official Titles in Imperial China. 1. vyd. Stanford, California: Stanford University Press, 1985. 676 s. ISBN 0-8047-1193-3.

Externí odkazy

THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge – a universal guide for China studies [online]. Rev. 2016-6-6 [cit. 2018-12-29]. Kapitola jiupin 九品, the Nine-Rank System of State Offices. Dostupné online. (anglicky)

[hrubý_100-1] HRUBÝ, Jakub. Sima, vládnoucí rod dynastie Jin (265-420): Mocenské postavení knížat z císařského rodu a role, kterou sehrála v dějinách dynastie. 1. vyd. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2007. 198 s. ISBN 8085425610, 9788085425611. S. 100.

[1]