Spojené státy americké: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Ekonomika: png->svg |
doplnění |
||
Řádek 492:
[[Soubor:US Navy 030402-N-5362A-004 U.S. Army Sgt. Mark Phiffer stands guard duty near a burning oil well in the Rumaylah Oil Fields in Southern Iraq.jpg|náhled|Američtí vojáci hlídají ropné pole v [[Rumajlá]] během [[Válka v Iráku|invaze do Iráku]] v roce 2003]]
Vlády USA čelily po světě antipatiím mnoha občanů i států, ale i protestům v samotných USA,<ref>[https://zpravy.idnes.cz/valku-odmitlo-v-ulicich-sest-milionu-lidi-fgf-/zahranicni.aspx?c=A030215_195139_zahranicni_nad Válku odmítlo v ulicích šest milionů lidí]. ''iDnes.'' 16. února 2003.</ref> kvůli metodám boje proti [[terorismus|teroristům]], mezi které patří zacházení s vězni ve věznicích [[Guantánamo (základna)|
| titul = Konflikt, který „nikoho“ nezajímá. Saúdská Arábie pustoší Jemen hladomorem s tichou podporou Západu
| periodikum = Český rozhlas
Řádek 499:
==== Americko-čínské vztahy ====
Stav vztahů mezi USA a [[Čínská lidová republika|Čínou]] je jedním ze základních [[parametr]]ů mezinárodní politiky. Tyto vztahy se zlepšily v době prezidentství [[Richard Nixon|Richarda Nixona]], který provedl zásadní obrat tím, že uznal vládu v [[Peking]]u jako legitimní vládu Číny. Došlo k uznání tzv. politiky jedné Číny a [[Čínská republika|Tchaj-wan]] byl nucen postoupit své místo v OSN Pekingu. V roce 1996 se Čína pokoušela ovlivnit [[Volby prezidenta USA 1996|americké prezidentské volby]] zasíláním finančních příspěvků na podporu kampaně [[Bill Clinton|Billa Clintona]].<ref>Woodward, Bob and Duffy, Brian, [https://www.washingtonpost.com/wp-srv/politics/special/campfin/stories/china1.htm "Chinese Embassy Role In Contributions Probed"], ''Washington Post'', 13. února 1997</ref><ref>[https://www.washingtonpost.com/gdpr-consent/?destination=%2farchive%2fpolitics%2f1998%2f02%2f10%2ffindings-link-clinton-allies-to-chinese-intelligence%2f87265d5d-7452-41f2-ad2f-aa4abe7e579e%2f%3f Findings Link Clinton Allies to Chinese Intelligence], ''The Washington Post''. 11. února 1998.</ref>
[[Soubor:President Barack Obama offers a toast to President Xi Jinping of China during a State Banquet at the Great Hall of People in Beijing, China, Nov. 12, 2014.jpg|náhled|Americký prezident [[Barack Obama]] a čínský prezident [[Si Ťin-pching]] na banketu v [[Peking]]u 12. listopadu 2014]]
V roce 2016 byla Čína jako vlastník amerických státních dluhopisů v hodnotě 1,244 bilionu USD největším [[Státní dluh Spojených států amerických|zahraničním věřitelem]] Spojených států.<ref>
V době vlády prezidentů [[George W. Bush]]e a [[Barack Obama|Baracka Obamy]] se začaly projevovat rozpory zapříčiněné mocenským vzestupem Číny jako vážného hráče v celosvětovém měřítku, hlavně však v jihovýchodní [[Asie|Asii]]. Napětí mezi Čínou a Spojenými státy vystupňovala řada incidentů, například [[hacker]]ské útoky,
| titul =
| periodikum = Týden.cz
| datum_vydání = 13. ledna 2017
|