Zdeněk Kalista: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Gottschalk (diskuse | příspěvky)
→‎Život: opraven rok odsouzení
detaily
Řádek 35:
| nk = jk01052690
}}
'''Zdeněk Kalista''' ([[22. červenec|22. července]] [[1900]], [[Benátky nad Jizerou]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/3837/300 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[17. červen|17. června]] [[1982]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] katolický [[historik]], básník, literární kritik, [[editor]] a [[překladatel]].
 
== Život ==
Absolvoval studia na follozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]].
Svá díla zpočátku podepisoval též jako ''Z. V. Kalista''. V letech [[1924]]–[[1939]] a [[1945]]–[[1948]] působil na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] v Praze nejprve jako asistent historického semináře, od roku [[1932]] jako [[docent]]. Stal se jednou z obětí politických procesů, v roce [[1951]] byl zatčen a r. [[1952]] odsouzen na 15 let. V roce 1960 byl propuštěn a odešel do penze. V roce 1966 rehabilitován. V tomto období psal lektorské posudky pro různá nakladatelství a věnoval se překladatelské práci. V letech 1968–1969 přednášel jako mimořádný profesor na UK.
 
Svá díla zpočátku podepisoval též jako ''Z. V. Kalista''. V letech [[1924]]–[[1939]] a [[1945]]–[[1948]] působil na folozofické fakultě [[Univerzita Karlova|UniverzitěUniverzity KarlověKarlovy]] v Praze nejprve jako asistent historického semináře, od roku [[1932]] jako [[docent]]. Stal se jednou z obětí politických procesů, v roce [[1951]] byl zatčen a r.roku [[1952]] odsouzen na 15 let. V roce 1960 byl propuštěn a odešel do penze. V roce 1966 rehabilitován. V tomto období psal lektorské posudky pro různá nakladatelství a věnoval se překladatelské práci. V letech 1968–1969 přednášel jako mimořádný profesor na UK.
 
V letech 1921–1923 byl místopředsedou [[literární skupina|Literární skupiny]], od roku 1928 členem výboru [[Kruh českých spisovatelů|Kruhu českých spisovatelů]].
 
Publikoval v celé řadě českých i zahraničních literárních a historických periodik (Host, Cesta, Červen, Kmen, Orfeus, Apolon, Český časopis historický, Památky archeologické, Filozofická revue, Lidová demokracie, Obroda, Arch, Literární listy, Romboid, Sešity). Jako autor hesel se podílel i na ''[[Masarykův slovník naučný|Masarykově slovníku naučném]]''.
 
Byl žákem [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]].
 
Svým historickým dílem se zasloužil o znovuobnovený zájem o české [[baroko]]: ''Z legend českého baroka'' (1934), ''České baroko'' (1941), ''Tvář baroka'' (1982).
Řádek 51:
 
== Dílo ==
* ''Ráj srdce'' - objevuje se pokora a křesťanské motivy. Původně měla sbírka nést název [[Host do domu (sbírka básní)|Host do domu]], ale se svýms přítelem Wolkerem si název vyměnili. (1922)
* Jediný svět (1923)
* ''Diviš Černín'' ([[1932]])
Řádek 79:
* ''Matěj Vierius'' ([[1969]])
* ''Blahoslavená Zdislava'' (Řím [[1969]])
* ''Listy z dějin české gotiky'' (Řím [[1969]]), doplněné vyd.vydání [[1991]]
* ''Město mezi horami'' ([[1969]])
* ''Tváře ve stínu (Medailony)'' ([[1969]])
* ''Listy synu Alšovi o umění'' ([[1970]])
* ''Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko'' napsáno 1967, vydáno ([[1970]])
* ''O jedné knihovničce a mládencích kolem ní'' ([[1970]])
* ''Karel IV. Jeho duchovní tvář'' ([[1971]])
* ''Bedřich Bridel'' (Neapol [[1971]])
* ''Přátelství a osud (Korespondence s J.Jiřím Wolkerem)'' (Toronto [[1978]])
* ''Svědectví o Františku Křelinovi'' ([[1978]])
* ''[[Tvář baroka]]'' (Mnichov [[1982]], Londýn [[1983]], [[1992]])