Zikmund Lucemburský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Osobnosti husitských válek za použití HotCat, port |
úpravy textu, odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 84:
Zikmund, pojmenovaný po [[Svatý Zikmund|svatém Zikmundovi]] (který se za přispění Karla IV. stal novým českým patronem), byl významný [[Evropa|evropský]] politik vrcholného [[středověk]]u, v Čechách však neoblíbený kvůli [[Jan Hus|Janu Husovi]], na jehož smrti je mu připisován podíl. Zikmundovi se skutečně od mládí říkalo ''„liška ryšavá“'', ovšem jenom kvůli zrzavým vlasům, ne prohnanosti.
Mluví se o něm jako o ''„posledním císaři středověku“'' (Drška 1996). Jeho hlavním zájmem byla reforma [[církev|církve]] ([[koncil]]y v [[Kostnický koncil|Kostnici]] a v [[
Jako první vytvořil podunajské soustátí, které sestávalo z uherského a českého království a říše a zřejmě mělo být hrází proti dravé osmanské expanzi. K jeho dalšímu rozšíření směřoval také sňatek Zikmundovy dcery [[Alžběta Lucemburská|Alžběty]] s rakouským arcivévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem V.]]
Řádek 91:
=== Dětství ===
Zikmund se narodil v [[Norimberk]]u [[
=== Uherský král ===
Už v roce [[1374]] Karel IV. syna zasnoubil s [[Marie Uherská|Marií]], nejstarší přeživší dcerou polského a uherského krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I.]], který zamýšlel, že Marie se svým manželem ho po jeho smrti nahradí v Polsku. V roce [[1378]] se Zikmund po otcově smrti stal braniborským markrabětem. Zikmund byl ovšem na několik příštích let poslán na uherský dvůr a s Uherskem se silně identifikoval.
[[Soubor:Albrecht_Dürer_082.jpg|thumb|left|upright|Zikmund Lucemburský, pozdější podobizna od [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]] (cca 1509–1516)]]
V roce [[1381]] poslal třináctiletého Zikmunda jeho starší bratr [[Václav IV.]] do [[Krakov]]a, aby se naučil polsky, zvykl si na zem a místní lid. Král Ludvík zemřel roku [[1382]] a Poláci odmítli další spojení s Uhrami. Za polskou královnu zvolili Mariinu mladší sestru [[Hedvika z Anjou|Hedviku]], provdanou za [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]]. V Uhrách nechala královna vdova [[Alžběta Bosenská]] korunovat královnou Marii, která se zasnoubila s Ludvíkem Orleánským. [[15. listopad|15. listopadu]] [[1385]] si Zikmund vynutil sňatek s Marií (svatba proběhla ve [[Slovensko|slovenském]] [[Zvolen]]u) a získal tak uherský trůn. Po zajištění podpory šlechty se nechal korunovat uherským králem [[31. březen|31. března]] [[1387]] v [[Székesfehérvár]]u<ref>Michaud, "The Kingdoms of Central Europe in the Fourteenth Century", s. 743.</ref> (česky: Stoličný Bělehrad). V roce [[1387]] byla jeho manželka Marie i se svou matkou, Alžbětou Bosenskou, zajata během rebelie [[Seznam záhřebských biskupů a arcibiskupů|záhřebským biskupem]]. Marie byla brzy osvobozena, ale její matka i nadále zůstala v zajetí.
Zikmund byl sice jediným [[Lucemburkové|Lucemburkem]] na uherském trůně, ale udržel se na něm celých padesát let. Roku [[1396]] se spolu s [[Jošt Moravský|Joštem Moravským]] postavil do čela odporu proti Václavovi IV., toho roku také s Václavem obnovil smlouvy o vzájemném nástupnictví a byl jím jmenován vikářem v Německu. Křížová výprava, kterou organizoval proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]], byla v září [[1396]] rozbita Turky u [[Bitva u Nikopole|Nikopole]], sultán ovšem toto vítězství nevyužil k expanzi.
Řádek 117:
== Legitimní český král ==
Dne 31. května [[1433]] byl Zikmund papežem [[Evžen IV.|Evženem IV.]] korunován
[[Soubor:GuentherZ 2010-05-01 0093 Znojmo Masarykovo Nam Unterer Platz Gedenktafel Kaiser Sigismund.jpg|náhled|upright=1.2|Deska na znojemském Masarykově náměstí v místě, kde Zikmund, stižen mrtvicí, spadl z koně]]
Zikmund se chystal zajistit dědictví manželovi své jediné dcery Alžběty [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtovi]], snažil se vyhnout politickým ambicím své druhé ženy [[Barbora
== Život v datech ==
Řádek 208:
* {{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Čornej | titul = Světla a stíny husitství | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 482 | isbn = 978-80-7422-084-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 790 | isbn = 80-7185-296-1}}
* {{Citace sborníku
| příjmení = Čornej
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| titul = Zikmund Lucemburský
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Ryantová
| jméno sestavitele = Marie
| odkaz na sestavitele = Marie Ryantová
| příjmení sestavitele2 = Vorel
| jméno sestavitele2 = Petr
| odkaz na sestavitele2 = Petr Vorel
| sborník = Čeští králové
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Paseka
| odkaz na vydavatele = Nakladatelství Paseka
| místo = Praha ; Litomyšl
| rok vydání = 2008
| isbn = 978-80-7185-940-6
| strany = 223-236
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Drška | jméno = Václav| odkaz na autora = | titul = Zikmund Lucemburský : liška na trůně | vydavatel = Epocha | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 87 | isbn = 80-902129-0-5}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Elbel | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Ve znamení draka a kříže. Vláda Zikmunda Lucemburského na Moravě (1419-1423) | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Mitáček | jméno sestavitele = Jan | sborník = Vládcové Moravy. Kniha statí ze stejnojmenného cyklu přednášek | odkaz na sborník = | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2007 | isbn = 978-80-7028-304-2 | strany = 53-82}}
|