Zikmund Lucemburský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Osobnosti husitských válek za použití HotCat, port
úpravy textu, odkazy
Řádek 84:
Zikmund, pojmenovaný po [[Svatý Zikmund|svatém Zikmundovi]] (který se za přispění Karla IV. stal novým českým patronem), byl významný [[Evropa|evropský]] politik vrcholného [[středověk]]u, v Čechách však neoblíbený kvůli [[Jan Hus|Janu Husovi]], na jehož smrti je mu připisován podíl. Zikmundovi se skutečně od mládí říkalo ''„liška ryšavá“'', ovšem jenom kvůli zrzavým vlasům, ne prohnanosti.
 
Mluví se o něm jako o ''„posledním císaři středověku“'' (Drška 1996). Jeho hlavním zájmem byla reforma [[církev|církve]] ([[koncil]]y v [[Kostnický koncil|Kostnici]] a v [[Koncil bazilejskoBasilejsko-ferrarsko-florentsko-římskýflorentský koncil|Basileji]]) a reforma [[Svatá říše římská|říše]], ale zasahoval i do [[Stoletá válka|sporů mezi Anglií a Francií]] (Zikmund byl první [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař]] Svaté říše římské, který stanul na půdě [[Anglie]]), do sporů mezi [[dějiny Polska|Polským královstvím]] a [[Řád německých rytířů|Řádem německých rytířů]] a v neposlední řadě se snažil zorganizovat [[křížové výpravy|křížovou výpravu]], která by pomohla [[Byzantská říše|Byzantské říši]] proti [[Osmanská říše|Turkům]]. V těchto snahách často býval osamocen. Zastával podřízenost církve světské moci, v letech 1403–1404 zakázal odvádět peněžní dávky papežské kurii a sám se rozhodl obsazovat některé církevní úřady, včetně biskupských.
 
Jako první vytvořil podunajské soustátí, které sestávalo z uherského a českého království a říše a zřejmě mělo být hrází proti dravé osmanské expanzi. K jeho dalšímu rozšíření směřoval také sňatek Zikmundovy dcery [[Alžběta Lucemburská|Alžběty]] s rakouským arcivévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem V.]]
Řádek 91:
 
=== Dětství ===
Zikmund se narodil v [[Norimberk]]u [[CísařSeznam panovníků Svaté říše římské|císaři]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], [[Karel IV.|Karlu IV]]. a jeho čtvrté manželce [[Alžběta Pomořanská|Alžbětě Pomořanské]], vnučce polského krále [[Kazimír III. Veliký|Kazimíra III. Velikého]]. Byl pojmenován podle [[Svatý Zikmund|sv. Zikmunda]], oblíbeného světce a patrona jeho otce. Svou přezdívku, liška ryšavá, získal již za svého dětství kvůli barvě svých vlasů.
 
=== Uherský král ===
Už v roce [[1374]] Karel IV. syna zasnoubil s [[Marie Uherská|Marií]], nejstarší přeživší dcerou polského a uherského krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I.]], který zamýšlel, že Marie se svým manželem ho po jeho smrti nahradí v Polsku. V roce [[1378]] se Zikmund po otcově smrti stal braniborským markrabětem. Zikmund byl ovšem na několik příštích let poslán na uherský dvůr a s Uherskem se silně identifikoval.
[[Soubor:Albrecht_Dürer_082.jpg|thumb|left|upright|Zikmund Lucemburský, pozdější podobizna od [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]] (cca 1509–1516)]]
V&nbsp;roce [[1381]] poslal třináctiletého Zikmunda jeho starší bratr [[Václav IV.]] do [[Krakov]]a, aby se naučil polsky, zvykl si na&nbsp;zem a místní lid. Král Ludvík zemřel roku [[1382]] a Poláci odmítli další spojení s&nbsp;Uhrami. Za&nbsp;polskou královnu zvolili Mariinu mladší sestru [[Hedvika z Anjou|Hedviku]], provdanou za&nbsp;[[Vladislav II. Jagello|Vladislava&nbsp;II. Jagella]]. V&nbsp;Uhrách nechala královna vdova [[Alžběta Bosenská]] korunovat královnou Marii, která se zasnoubila s&nbsp;Ludvíkem Orleánským. [[15. listopad|15.&nbsp;listopadu]] [[1385]] si Zikmund vynutil sňatek s&nbsp;Marií (svatba proběhla ve&nbsp;[[Slovensko|slovenském]] [[Zvolen]]u) a získal tak uherský trůn. Po&nbsp;zajištění podpory šlechty se nechal korunovat uherským králem [[31. březen|31.&nbsp;března]] [[1387]] v&nbsp;[[Székesfehérvár]]u<ref>Michaud, "The Kingdoms of Central Europe in the Fourteenth Century", s. 743.</ref> (česky: Stoličný Bělehrad). V&nbsp;roce [[1387]] byla jeho manželka Marie i se svou matkou, Alžbětou Bosenskou, zajata během rebelie [[Seznam záhřebských biskupů a arcibiskupů|záhřebským biskupem]]. Marie byla brzy osvobozena, ale její matka i nadále zůstala v&nbsp;zajetí.
 
Zikmund byl sice jediným [[Lucemburkové|Lucemburkem]] na&nbsp;uherském trůně, ale udržel se na&nbsp;něm celých padesát let. Roku [[1396]] se spolu s&nbsp;[[Jošt Moravský|Joštem Moravským]] postavil do&nbsp;čela odporu proti Václavovi&nbsp;IV., toho roku také s&nbsp;Václavem obnovil smlouvy o&nbsp;vzájemném nástupnictví a byl jím jmenován vikářem v&nbsp;Německu. Křížová výprava, kterou organizoval proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]], byla v&nbsp;září [[1396]] rozbita Turky u&nbsp;[[Bitva u Nikopole|Nikopole]], sultán ovšem toto vítězství nevyužil k&nbsp;expanzi.
Řádek 117:
 
== Legitimní český král ==
Dne 31.&nbsp;května [[1433]] byl Zikmund papežem [[Evžen IV.|Evženem&nbsp;IV.]] korunován římskýmna císařem[[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]]. Po&nbsp;[[bitva u Lipan|bitvě u&nbsp;Lipan]] se mu otevřela cesta k&nbsp;vládě v&nbsp;českých zemích. Dne 6.&nbsp;srpna 1436 na sněmu v&nbsp;Jihlavě byla vyhlášena kompaktáta (kompromis mezi stanovisky [[BasilejskýBasilejsko-ferrarsko-florentský koncil|basilejského koncilu]] a husitů), následovala jednání o&nbsp;podmínkách přijetí císaře Zikmunda za&nbsp;českého krále a jeho slavnostní přijetí v&nbsp;ceremoniálu na&nbsp;jihlavském náměstí 14.&nbsp;srpna 1436. Na&nbsp;sněmu 30.&nbsp;září [[1437]] byla proti Zikmundovi vznesena celá řada stížností – například, že dal popravit hejtmana [[Jan Roháč z Dubé|Jana Roháče z&nbsp;Dubé]].
[[Soubor:GuentherZ 2010-05-01 0093 Znojmo Masarykovo Nam Unterer Platz Gedenktafel Kaiser Sigismund.jpg|náhled|upright=1.2|Deska na znojemském Masarykově náměstí v místě, kde Zikmund, stižen mrtvicí, spadl z koně]]
Zikmund se chystal zajistit dědictví manželovi své jediné dcery Alžběty [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtovi]], snažil se vyhnout politickým ambicím své druhé ženy [[Barbora CellskáCeljská|Barbory]] a jejího bratra Oldřicha Celského. Poslední slavný [[Lucemburkové|Lucemburk]] zemřel ve&nbsp;[[Znojmo|Znojmě]] 9.&nbsp;prosince [[1437]] přina své cestě do&nbsp;Uher ve&nbsp;[[Znojmo|Znojmě]]. Byl pohřben v&nbsp;[[katedrálaKatedrála vNanebevzetí Panny Marie (Velký OradejiVaradín)|katedrále]] ve&nbsp;[[Oradea|Velkém VaradínuVaradíně]]<ref>{{cite book |author=Andrew L. Simon | author2=Stephen Pálffy |date=1998 |title=Made in Hungary: Hungarian Contributions to Universal Culture |chapter=The Kings of Hungary |pages=355–398 |publisher=Simon Publications |lccn=98-96916 |isbn=0-9665734-2-0 |url=https://books.google.com/books?id=cMxL4OUv-gEC&pg=PA372&dq=%22Sigismund+died+in+Moravia,+directing+that+he+be+buried+next+his+first+Queen,+Mary,+at+Nagyvarad+in+Hungary%22&hl=en&sa=X&ei=orxMUYGGCI7Ysgau4YGICw&redir_esc=y#v=onepage&q=%22Sigismund%20died%20in%20Moravia%2C%20directing%20that%20he%20be%20buried%20next%20his%20first%20Queen%2C%20Mary%2C%20at%20Nagyvarad%20in%20Hungary%22&f=false |quote=Sigismund died in Moravia, directing that he be buried next his first Queen, [[Mary of Hungary|Mary]], at Nagyvarad in Hungary}}</ref>, hned vedle hrobky [[Svatý Ladislav|sv.&nbsp;Ladislava]]. Zikmund nezanechal mužského potomka, jím vymřela linie [[Lucemburkové|Lucemburků]].
 
== Život v datech ==
Řádek 208:
* {{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Čornej | titul = Světla a stíny husitství | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 482 | isbn = 978-80-7422-084-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Velké dějiny zemí Koruny české&nbsp;V. 1402–1437 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 790 | isbn = 80-7185-296-1}}
* {{Citace sborníku
* {{Citace sborníku | příjmení = Čornej | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Zikmund Lucemburský | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Ryantová | jméno sestavitele = Marie | odkaz na sestavitele = Marie Ryantová | příjmení sestavitele2 = Vorel | jméno sestavitele2 = Petr | odkaz na sestavitele2 = Petr Vorel | sborník = Čeští králové | odkaz na sborník = | vydavatel = Paseka | odkaz na vydavatele = Paseka (nakladatelství) | místo = Praha ; Litomyšl | rok vydání = 2008 | isbn = 978-80-7185-940-6 | strany = 223-236}}
| příjmení = Čornej
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| titul = Zikmund Lucemburský
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Ryantová
| jméno sestavitele = Marie
| odkaz na sestavitele = Marie Ryantová
| příjmení sestavitele2 = Vorel
| jméno sestavitele2 = Petr
| odkaz na sestavitele2 = Petr Vorel
| sborník = Čeští králové
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Paseka
| odkaz na vydavatele = Nakladatelství Paseka
| místo = Praha ; Litomyšl
| rok vydání = 2008
| isbn = 978-80-7185-940-6
| strany = 223-236
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Drška | jméno = Václav| odkaz na autora = | titul = Zikmund Lucemburský : liška na trůně | vydavatel = Epocha | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 87 | isbn = 80-902129-0-5}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Elbel | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Ve znamení draka a kříže. Vláda Zikmunda Lucemburského na Moravě (1419-1423) | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Mitáček | jméno sestavitele = Jan | sborník = Vládcové Moravy. Kniha statí ze stejnojmenného cyklu přednášek | odkaz na sborník = | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2007 | isbn = 978-80-7028-304-2 | strany = 53-82}}