Bar Levova linie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění + pracuje se
nepracuje se, wikifikace
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
[[Soubor:Bar Lev line fort.jpg|thumb|upright|Část Bar Levovy linie]]
'''Bar Levova linie''' ({{vjazyce|ar}}: خط برليف, {{vjazyce|he}}: קו בר לב) byl [[systém opevnění]], které [[Izrael]] vybudoval na východním břehu [[Suezský průplav|Suezského průplavu]] pro obranu [[Sinajský poloostrov|Sinaje]], který obsadil během [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] jako systém včasného varování. Byla pojmenována po izraelském [[Ramatkal|náčelníku Generálního štábu]] [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]] (IOS) [[Chajim Bar-Lev|Chajimu Bar Levovi]].
Řádek 6 ⟶ 5:
Výstavba (přesněji řečeno rozšíření) linie pevností bylo reakcí na zvyšující se [[egypt]]skou vojenskou přítomnost na západním břehu Suezského průplavu. Linie pevností vznikla jako alternativa k politicky neprůchodné masivní izraelské vojenské přítomnosti na východním břehu Suezského průplavu. Druhým důvodem byl fakt, že pevnosti poskytovaly izraelským vojákům v případě útoku větší ochranu než mobilní prostředky.
 
Výstavba Bar Levovy linie byla v podstatě transformacetransformací soustavy již existujících lehkých opevnění. Výstavba byla dokončena v roce 1969. I poté ale na linii probíhaly další úpravy a vylepšení. Linie měřila 160 km a táhla se poděl Suezského průplavu od [[Středozemní moře|Středozemního moře]] až k [[Suezský záliv|Suezskému zálivu]]. V říjnu 1973, kdy na ni zaútočily egyptské jednotky při [[Jomkipurská válka|Jomkipurské válce]] byla tvořena dvěma soustavamasoustavami opevnění:
* Maozim
* Taozim
 
=== Maozim ===
Jednalo se o linii 30 opěrných bodů osazených mužstvem o síle [[Četa|čety]] vybavené pěchotními zbraněmi, těžkými [[kulomet]]y a [[minomet]]y. V období míru osádku pevnosti tvořilo mužstvo o síle poloviny čety. Každý z těchto opěrných bodů byl chráněn několik metrů vysokým písečným valem umožňujícím efektivní využití zbraní při obraně. Obehnány byly i systémem zákopů, zátarasy s [[Ostnatý drát|ostnatým drátem]] a [[Minové pole|minovými poli]]. Úkolem posádky pevnosti bylo zajišťovat pozorování svěřeného úseku a v případě napadení palbou krýt komunikace a křižovatky.
 
=== Taozim ===
Jednalo se o systém opěrných bodů osazených mužstvem o velikosti [[Rota|roty]]. Linie Taozim se nacházela asi 8 km od průplavu. Za nimi se nacházely malé tankové jednotky, které měly v případě útoku najet do palebných postavení a poskytnout opevnostím podporu.
 
=== Další komponenty linie ===
Kromě pevností obsahovala linie další obranné prvky. Byly to především nádrže na [[Ropa|ropu]]. Ta měla být v případě egyptského pokusu o překročení Suezského kanálu do kanálu vypuštěna a zapálena. V praxi by ale využití tohoto zařízení naráželo na různé obtíže, například na silný vodní proud v kanále. O nepoužitelnost se postarala i špatná údržba systému. Izraelci sice řadu komponentů zařízení nahradili atrapami, ale to neušlo egyptské pozornosti. Za linií Taozim se nacházely malé tankové jednotky, které měly v případě útoku najet do palebných postavení 500 až 1000 metrů od kanálu a poskytnout palebnou podporu posádkám Maozim. 10 km od břehu kanálu se nacházela tzv. Dělostřelecká cesta, jež byla lemována dělostřeleckými postaveními a koncentrovalo se zde čelní uskupení obrněných jednotek. 30 km od břehu kanálu se nacházela tzv. Laterární cesta, kde se nacházely tankové zálohy. Obě cesty, jak Dělostřelecká, tak laterární běžely od severu k jihu na napojovala se na ně řada od západu k východu jdoucích komunikací.
 
Za linií Taozim se nacházely malé tankové jednotky, které měly v případě útoku najet do palebných postavení 500 až 1000 metrů od kanálu a poskytnout palebnou podporu posádkám Maozim. 10 km od břehu kanálu se nacházela tzv. ''[[Dělostřelecká cesta]]'', jež byla lemována dělostřeleckými postaveními a koncentrovalo se zde čelní uskupení obrněných jednotek. 30 km od břehu kanálu se nacházela tzv. ''[[Laterární cesta]]'', kde se nacházely tankové zálohy. Obě cesty, jak Dělostřelecká, tak Laterární běžely od severu k jihu a napojovala se na ně řada od západu k východu jdoucích komunikací.
Spojení bylo zajišťováno prostřednictvím jak telefonních linek, tak radiovým provozem. Vybudování 76 metrů vysokých pozorovatelen, které by umožňovaly pohled do egyptského týlu zabránila Jomkipurská válka.
 
Spojení bylo zajišťováno prostřednictvím jak telefonních[[telefon]]ních linek, tak radiovým provozem. Vybudování 76 metrů vysokých pozorovatelen, které by umožňovaly pohled do egyptského týlu zabránila Jomkipurská válka.
 
== Opotřebovací válka ==
První zátěž zažila Bar Levova linie během [[Opotřebovací válka|Opotřebovací války]]. Od 8. března 1969 se její linie staly cílem nepravidelného ostřelování egyptským dělostřelectvem a nájezdů egyptských speciálních jednotek.
 
== Jomkipurská válka ==
Přestože pevnosti Bar Levovi linie byly během Opotřebovací války opakovaně napadány egyptskou armádou, největší zkoušku prodělala linie na začátku Jomkipurské války. V okamžiku egyptského útoku 6. října 1973 ve 14 hodin bylo z pevností typu Maozim obsazeno plně 16 a částečně 2. Ostatní byly prázdné, nebo se v nich nacházeli pouze malé pozorovací skupiny. Důvodem bylo i to, že řada z nich se vlivem špatné nebo vůbec žádné údržby nacházela v havarijním stavu. Po celé linii bylo rozmístěno 468 izraelských vojáků z brigády Ecioni , kteří čelili 80 tisícům egyptských vojáků. JejichPodporu podporuIzraelcům zajišťovalo 290 tanků[[tank]]ů, 12 baterií [[Dělostřelectvo|dělostřelectva]] s 52 děly, 6 baterií protileteckého dělostřelectva a 2 baterie protileteckých raket Hawk. Kromě toho byla linie od prvního okamžiku cílem těžké dělostřelecké palby. Přestože opevnění zachránilo řadě Izraelců život, neměli šanci egyptský útok zastavit. Po [[Operace Badr (1973)|egyptském vylodění]] se opěrné body linie ocitly v obklíčení. Na příkaz izraelského velení jižní fronty bylo 16 z 18 pevností do 10. října evakuováno nebo kapitulovalo. Pouze opěrný bod Budapest se egyptské armádě nepodařilo obsadit. Do egyptského zajetí padlo 294 izraelských vojáků.
 
Jednotlivé pevnosti a opěrné body měly své krycí názvy.
 
'''Maozim:'''
Řádek 81 ⟶ 84:
| počet stran = 200
| jazyk = anglicky
}}
* * {{Citace monografie
| příjmení = Dunstan
| jméno = Simon
| titul = Válka Jom Kippur 1973 - Sinaj
| vydavatel = Grada a. s.
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-247-2883-4
| jazyk = česky
}}