Bar Levova linie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění + pracuje se |
nepracuje se, wikifikace |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Bar Lev line fort.jpg|thumb|upright|Část Bar Levovy linie]]
'''Bar Levova linie''' ({{vjazyce|ar}}: خط برليف, {{vjazyce|he}}: קו בר לב) byl [[systém opevnění]], které [[Izrael]] vybudoval na východním břehu [[Suezský průplav|Suezského průplavu]] pro obranu [[Sinajský poloostrov|Sinaje]], který obsadil během [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] jako systém včasného varování. Byla pojmenována po izraelském [[Ramatkal|náčelníku Generálního štábu]] [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]] (IOS) [[Chajim Bar-Lev|Chajimu Bar Levovi]].
Řádek 6 ⟶ 5:
Výstavba (přesněji řečeno rozšíření) linie pevností bylo reakcí na zvyšující se [[egypt]]skou vojenskou přítomnost na západním břehu Suezského průplavu. Linie pevností vznikla jako alternativa k politicky neprůchodné masivní izraelské vojenské přítomnosti na východním břehu Suezského průplavu. Druhým důvodem byl fakt, že pevnosti poskytovaly izraelským vojákům v případě útoku větší ochranu než mobilní prostředky.
Výstavba Bar Levovy linie byla v podstatě
* Maozim
* Taozim
=== Maozim ===
Jednalo se o linii 30 opěrných bodů osazených mužstvem o síle [[Četa|čety]] vybavené pěchotními zbraněmi, těžkými [[kulomet]]y a [[minomet]]y. V období míru osádku pevnosti tvořilo mužstvo o síle poloviny čety. Každý z těchto opěrných bodů byl chráněn několik metrů vysokým písečným valem umožňujícím efektivní využití zbraní při obraně. Obehnány byly i systémem zákopů, zátarasy s [[Ostnatý drát|ostnatým drátem]] a [[Minové pole|minovými poli]]. Úkolem posádky pevnosti bylo zajišťovat pozorování svěřeného úseku a v případě napadení palbou krýt komunikace a křižovatky.
=== Taozim ===
Jednalo se o systém opěrných bodů osazených mužstvem o velikosti
=== Další komponenty linie ===
Kromě pevností obsahovala linie další obranné prvky. Byly to především nádrže na [[Ropa|ropu]]. Ta měla být v případě egyptského pokusu o překročení Suezského kanálu do kanálu vypuštěna a zapálena. V praxi by ale využití tohoto zařízení naráželo na různé obtíže, například na silný vodní proud v kanále. O nepoužitelnost se postarala i špatná údržba systému. Izraelci sice řadu komponentů zařízení nahradili atrapami, ale to neušlo egyptské pozornosti
Za linií Taozim se nacházely malé tankové jednotky, které měly v případě útoku najet do palebných postavení 500 až 1000 metrů od kanálu a poskytnout palebnou podporu posádkám Maozim. 10 km od břehu kanálu se nacházela tzv. ''[[Dělostřelecká cesta]]'', jež byla lemována dělostřeleckými postaveními a koncentrovalo se zde čelní uskupení obrněných jednotek. 30 km od břehu kanálu se nacházela tzv. ''[[Laterární cesta]]'', kde se nacházely tankové zálohy. Obě cesty, jak Dělostřelecká, tak Laterární běžely od severu k jihu a napojovala se na ně řada od západu k východu jdoucích komunikací.
Spojení bylo zajišťováno prostřednictvím jak telefonních linek, tak radiovým provozem. Vybudování 76 metrů vysokých pozorovatelen, které by umožňovaly pohled do egyptského týlu zabránila Jomkipurská válka.▼
▲Spojení bylo zajišťováno prostřednictvím jak
== Opotřebovací válka ==
První zátěž zažila Bar Levova linie během [[Opotřebovací válka|Opotřebovací války]]. Od 8. března 1969 se její linie staly cílem nepravidelného ostřelování egyptským dělostřelectvem a nájezdů egyptských speciálních jednotek.
== Jomkipurská válka ==
Přestože pevnosti Bar Levovi linie byly během Opotřebovací války opakovaně napadány egyptskou armádou, největší zkoušku prodělala linie na začátku Jomkipurské války. V okamžiku egyptského útoku 6. října 1973 ve 14 hodin bylo z pevností typu Maozim obsazeno plně 16 a částečně 2. Ostatní byly prázdné, nebo se v nich nacházeli pouze malé pozorovací skupiny. Důvodem bylo i to, že řada z nich se vlivem špatné nebo vůbec žádné údržby nacházela v havarijním stavu. Po celé linii bylo rozmístěno 468 izraelských vojáků z brigády Ecioni
Jednotlivé pevnosti a opěrné body měly své krycí názvy.
'''Maozim:'''
Řádek 81 ⟶ 84:
| počet stran = 200
| jazyk = anglicky
}}
* * {{Citace monografie
| příjmení = Dunstan
| jméno = Simon
| titul = Válka Jom Kippur 1973 - Sinaj
| vydavatel = Grada a. s.
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-247-2883-4
| jazyk = česky
}}
|