Sahelanthropus tchadensis: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 16808124 uživatele 85.132.197.213 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
První nález - téměř kompletní [[lebka|lebku]] - zachytil [[Ahounta Djimdoumalbaye]] dne [[19. červenec|19. července]] [[2001]] v úseku ''TM 266''. Další čtyři zlomky spodních čelistí a čtyři izolované zuby byly francouzsko-čadským výzkumným týmem postupně odhaleny v období od července 2001 do března 2002. V současnosti je tak k dispozici celkem devět vzorků, patřících nejméně šesti jedincům.<ref name="Brunet 2005"/> Nálezy v letech [[2002]] a [[2005]] popsal francouzský [[paleoantropologie|paleoantropolog]] [[Michel Brunet]] z university v [[Poitiers]].<ref name="Brunet 2002">{{citace periodika | příjmení = Brunet | jméno = M.| spoluautoři = GUY, F., PILBEAM, D., MACKAY, H. T., LIKIUS, A., DJIMBOUMALBAYE, A. et al.|rok = 2002|titul = A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa| periodikum = Nature | ročník = 418 | strany = 145 - 151}}</ref> Neoficiální zdroje navíc hovoří o objevu [[hominidé|hominidní]] [[stehenní kost]]i, která by mohla patřit k lebce, to ovšem dosud nebylo oficiálně potvrzeno a publikováno.<ref name="Hawks">[http://johnhawks.net/weblog/fossils/sahelanthropus/femur-toumai-bergeret-recherche-2009.html ''Nález femuru na lokalitě TM 266 (John Hawks weblog)'']</ref>
Nalezená lebka s označením TM 266-01-060-1 získala přezdívku '''''Toumaï''''' ''(čti Tumaj)''. Jedná se o [[rodné jméno]] v
Čad je přitom pro [[paleoantropologie|paleoantropologii]] velmi neobvyklým místem, neboť ostatky vyhynulých [[hominini|homininů]] jsou nalézány téměř výhradně ve [[východní Afrika|východní]] a [[jižní Afrika|jižní Africe]].<ref name="Brunet 2002"/> To může být ale dáno jen tím, že ostatní oblasti Afriky jsou dosud málo prozkoumané. V Čadu již byl v roce [[1995]] objeven i druh ''[[Australopithecus bahrelghazali]]''.<ref>{{citace periodika | příjmení = Brunet | jméno = M.| spoluautoři = BEAUVILAIN, A., COPPENS, Y., HEINTZ, E., MOUTAYE, A. H. E., PILBEAM, D.|rok = 1995|titul = The first australopithecine 2,500 kilometres west of the Rift Valley (Chad)| periodikum = Nature | ročník = 378 | strany = 273 - 275}}</ref>
== Datace ==
Stáří ostatků bylo nejprve určeno na základě [[biostratigrafie]], protože v poušti Djourab chybí dobře datovatelné vrstvy [[sopečný popel|sopečného popela]], jaké se nacházejí ve východní Africe.<ref name="Wood">{{citace periodika | příjmení = Wood | jméno = B|rok = 2002|titul = Hominid revelations from Chad| periodikum = Nature | ročník = 418 | strany = 133 - 135}}</ref> Původní datace tak byla stanovena v rozsáhlém intervalu
Správnost datování byla napadena, protože alespoň část ostatků měla být zachycena v písku, nikoliv v pevné [[hornina|hornině]]. Na místo nálezu tudíž mohly být přemístěny silným větrem spolu s písčitými přesypy, původně však mohly být uloženy jinde, v odlišně starých [[sediment]]ech. Objevily se také pochybnosti, zda v moderní době nedošlo k přemístění ostatků [[Kočovnictví|nomády]], kteří se je pokusili znovu pohřbít.<ref>{{citace periodika | příjmení = Beauvilain | jméno = A.|příjmení2 = Watte | jméno2 = J. P|rok = 2009|titul = Was Toumaï (Sahelanthropus tchadensis) buried?| periodikum = Anthropologie | ročník = 47 | strany = 1 - 6|url=http://toumai.voila.net/7.wastoumai.buried.html}}</ref> Tyto domněnky jsou však podle dostupných informací velmi nepravděpodobné.<ref name="Hawks"/>
Řádek 45:
Rod ''Sahelanthropus'' je v současnosti známý pouze ze zlomků lebky, čelistí a zubů. Nalezená lebka je téměř úplná, ovšem popraskaná a deformovaná. Než bylo možné provést potřebná měření, musela být podrobena detailnímu nasnímání a následnému narovnání pomocí [[počítačová tomografie|počítačové tomografie]]. Jednotlivé zlomky byly [[Virtuální realita|virtuálně]] zbaveny zbytků [[sediment]]ů a podle prasklin vráceny na původní místo. Rektifikovaná verze pak byla „vytištěna“ na [[3D tisk]]árně.<ref name="Zolli">{{citace periodika | příjmení = Zollikofer | jméno = C. P.|spoluautoři = DE LEON, M. S. P., LIEBERMAN, D. E., GUY, F., PILBEAM, D., LIKIUS, A., MACKAYE, H. T., VIGNAUD, P., BRUNET, M.|rok = 2005|titul = Virtual cranial reconstruction of Sahelanthropus tchadensis| periodikum = Nature| ročník = 434 | strany = 755 - 759}}</ref>
Podle dochovaných ostatků mohl ''Toumaï'' měřit asi
'''Znaky [[mozkovna|mozkovny]]:'''<ref name="Brunet 2002"/>
Řádek 76:
* chybějící [[diastema]] mezi špičáky a [[třenový zub|třenovými zuby]], typická pro lidoopy
* velikost stoliček a síla zubní [[sklovina|skloviny]] větší než u moderních [[šimpanz]]ů, ale menší než u rodu [[Australopithecus]]
Pro další závěry je klíčová otázka pohlaví nalezeného jedince. Jeho spolehlivé určení ztěžuje zvláštní mozaikovitá skladba primitivních a odvozených znaků i nedostatek nálezů bez možnosti vzájemného porovnávání. Podle objevitelů se jedná spíše o samce, zejména podle celkově robustní lebky a velmi výrazného nadočnicového valu.<ref name="Brunet 2002"/> Malé špičáky i celková velikost lebky by naopak mohly ukazovat na samici.<ref name="Wolpoff2002"/> Jedná-li se však o samici, je její lebka nevídaně robustní. Samec by přitom musel být ještě mohutnější, což je vzhledem k velikosti již těžko představitelné. Proto je pravděpodobnější, že jde skutečně o samce. Malé špičáky, plošší obličej i chybějící diastema a ostřící komplex by v tom případě byly významnými znaky vývoje směrem k člověku.<ref name="Klages">{{citace periodika | příjmení = Klages | jméno = A|rok = 2008|titul = Sahelanthropus tchadensis: An Examination of its Hominin Affinities and Possible Phylogenetic Placement| periodikum = Totem: The University of Western Ontario Journal of Anthropology| ročník = 16 | strany = 31 - 40}}</ref>
Řádek 83 ⟶ 82:
Na velmi zajímavý fakt ukazuje umístění a orientace velkého týlního otvoru (''foramen magnum''), kudy prochází do lebky [[mícha]]. Tento otvor se v porovnání se šimpanzi nachází poměrně vpředu, i když ještě ne tolik, jako u rodů [[Australopithecus]] nebo [[člověk|Homo]]. To znamená, že ''Sahelanthropus'' se alespoň příležitostně mohl pohybovat vzpřímeně, po dvou končetinách. Určování schopnosti [[bipedie|bipední chůze]] pouze podle pozice týlního otvoru je ovšem nejednoznačné. K potvrzení tohoto předpokladu budou v budoucnu potřeba i nálezy [[postkraniální kostra|postkraniální kostry]], zejména kostí končetin, které však dosud chybí.<ref name="Brunet2004"/>
[[Soubor:Okavango Delta, Botswana4.jpg|náhled|vlevo|
''Toumaï'' mohl žít v řídce zalesněné krajině, v okolí rozlehlého [[Čadské jezero|Čadského jezera]], které bylo v [[miocén]]u mnohem větší než dnes a mohlo zaujímat přes 300 000 km².<ref>{{citace periodika | příjmení = Ghienne | jméno = J. F.|spoluautoři = SCHUSTER, M., BERNARD, A., DURINGER, P., BRUNET, M.|rok = 2002|titul = The Holocene giant Lake Chad revealed by digital elevation models| periodikum = Quaternary International| ročník = 87 | strany = 81 - 85}}</ref> Nálezy z lokality Toros-Menalla zahrnují kromě ostatků Sahelanthropa více než 10 000 kusů [[fosilie|fosilií]], celkem ze 42 druhů [[obratlovci|obratlovců]]
Konkrétní [[biotop]] rodu ''Sahelanthropus'' zatím nelze s jistotou určit. Potravu mohl ''Toumaï'' získávat v otevřené krajině i v lesních porostech, stromy mu ale kromě plodů zřejmě poskytovaly i útočiště před dravci. Právě vzpřímený postoj mu mohl umožnit v různorodé krajině přežít, dvounohou chůzí se možná dokázal snáze přesouvat mezi jednotlivými úseky lesa a křovin.<ref name="Fur"/> Zajímavé je, že mozaikovitá krajina, ačkoliv více zalesněná než v Toros-Menalla, se předpokládá i na lokalitách, odkud pocházejí jiní časní homininé
''Sahelanthropus'' se pravděpodobně živil převážně rostlinnou stravou, ale její konkrétní složení také dosud není známé. V oblasti Toros-Menalla mohlo být měkké ovoce dostupné jen sezónně, takže bylo zřejmě doplňováno tužší potravou, jako jsou listy, výhonky, kořínky nebo hlízy. Tomu odpovídá silnější sklovina stoliček i masivnější spodní čelist a velké [[žvýkací sval]]y. Vyloučit nelze ani příležitostnou konzumaci [[hmyz]]u či drobných obratlovců. Právě potřeba žvýkání a efektivního drcení potravy mohla vést ke zmenšení překážejících špičáků.<ref name="Klages"/>
Řádek 104 ⟶ 103:
'''Námitky proti zařazení rodu ''Sahelanthropus'' mezi Hominina:'''<ref name="Wolpoff2002">{{citace periodika | příjmení = Wolpoff | jméno = M. H.| spoluautoři = SENUT, B., PICKFORD, M., HAWKS, J.| rok = 2002|titul = Sahelanthropus or ‘Sahelpithecus’?| periodikum = Nature| ročník = 419 | strany = 581 - 582}}</ref><ref>{{citace periodika | příjmení = Wolpoff | jméno = M. H.| spoluautoři = HAWKS, J., SENUT, B., PICKFORD, M., AHERN, J. C. M.| rok = 2006|titul = An ape or the ape: is the Toumaï cranium TM 266 a hominid?| periodikum = PaleoAnthropology| ročník = 2006 | strany = 36 - 50}}</ref>
* Nalezený jedinec není samec, ale spíše samice
* Mohutné nadočnicové oblouky mohly být vytvořeny jako zesílení lebky kvůli náročnému zpracování tuhé stravy. Raní zástupci rodu Homo tento znak nemuseli zdědit od Sahelanthropa, ale mohl se u nich vyvinout samostatně. Podobnost tudíž není dána příbuzenstvím, ale konvergentním vývojem.
* Pozice týlního otvoru nevybočuje z rozsahu známého od šimpanzů
|