Šakal obecný: Porovnání verzí

Přidáno 819 bajtů ,  před 1 rokem
→‎Vztah k lidem: nějaká doplnění a menší opravy. Především dodána zmínka o Knize džunglí a Tabákím
(→‎Křížení se psy: menší doplnění)
(→‎Vztah k lidem: nějaká doplnění a menší opravy. Především dodána zmínka o Knize džunglí a Tabákím)
 
=== Útoky na člověka ===
Ve středoindickém státě [[Čhattísgarh]] bylo v&nbsp;letech 1998–2005 zaevidováno na 220 útoků šakalů na člověka, ačkoliv žádný z&nbsp;nich nebyl smrtelný. Přitom před rokem 1997 nebyl v&nbsp;dané oblasti evidovánregistrován ani jeden. Důvodem takového nárůstu mohl být velký rozvoj zdejšího zemědělství, kvůli čemuž šakalové obecní přišli o&nbsp;místo pro své nory a nakonec i&nbsp;o&nbsp;potravu, takže byli nuceni ji hledat u&nbsp;lidských obydlí. Indové většinou takové jedince vyhání a ti se proto stávají agresivnějšími. Nejčastěji zde útočí samice s&nbsp;mláďaty.<ref name=":38">{{Citace periodika
| příjmení = Akhtar
| jméno = Naim
}}</ref>
 
V&nbsp;Evropě nebyly zatím (stav k roku 2015) hlášeny žádné útoky šakalů na člověka.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rutkowski
| jméno = Robert
 
=== Dopad na hospodářství ===
Častou kořistíKořistí šakalů bývají hospodářská zvířata, jako jsou krůty, ovce, kozy, telata domácích buvolů, nebo lovná zvěř, tedy mláďata [[Srnec obecný|srncisrnců]] (''Capreolus capreolus''), [[Zajícovci|zajíci]], [[bažanti]], frankolíni, [[Nutrie říční|nutrie]] (''Myocastor coypus'') a [[Koroptev polní|koroptve]] (''Perdix perdix'').<ref name=":33">HEPTNER a NAUMOV, str. 163.</ref> V&nbsp;letech 1982–1987 bylo v&nbsp;Bulharsku evidováno 1053 útoků na malá hospodářská zvířata, na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] bylo zaznamenáno, že 1,5 až 1,9 % z&nbsp;nově narozených telat bylo zabito šakaly.<ref name=":34">GIANNATOS, str. 17.</ref> V&nbsp;obou případech byla důvodem přemnožená populace nebo ovlivňování jejich přirozeného prostředí lidmi.<ref name=":34" /> Šakali mohou ničit i&nbsp;úrodu vína, [[Kávovník|kávy]], [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[Podzemnice olejná|arašídů]], [[Meloun|melounů]] a [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]].<ref name=":18" /><ref name=":33" /> V Řecku však, i přes velkou populaci šakalů, je negativní dopad na zemědělství menší než u lišek nebo vlků.<ref>GIANNATOS, str. 3.</ref> Naopak mohou šakali mohou mít i pozitivní vliv, především co se týče redukce hlodavců a požírání odpadků a mršin v okolí lidských obydlí.<ref name=":36">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ivory
| jméno = Alicia
 
===Legální status a ochrana ===
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] (IUCN) řadí šakaly obecné mezi [[Málo dotčený taxon|málo dotčené druhy]]. Jejich populace je široce rozšířená, v&nbsp;některých oblastech i&nbsp;velmi početná.<ref name=":41" /> Nejsou uvedeni ani na [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvě o&nbsp;mezinárodním obchodu s&nbsp;ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]] (CITES). Nicméně například směrnice Evropské unie, zvaná [[Směrnice o stanovištích]] (1992), stanovuje limity pro konání vlád v&nbsp;případě přemnožení šakalů. Cílem je zachování přírody a zdejších organismů, některé země s&nbsp;tím ale nesouhlasí; protože podle nich není tento druh původní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Trouwborst
| jméno = Arie
 
== Křížení se psy ==
Mezi domácími psy a divokými šakaly dochází ke [[křížení]] běžně, někdy i úmyslněcíleně. Poprvé bylo zdokumentováno v roce 1787 skotským chirurgem a amatérským přírodovědcem Johnem Hunterem, který byl svědkem křížení feny šakala a psa typu španěl. Z šesti narozených štěňat si pak jednu fenu sám koupil a dále ji křížil s domácími psy.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hunter
| jméno = John
}}</ref>
 
Příkladem účelného křížení jsou Sulimovského psi. Tento experiment započal ruský chovatel Klim Sulimov, který chtěl pomocí křížení vytvořit schopnější psy využitelné ve vojenství. Zpočátku, tedy v první polovině 20. století, jeho chovatelská stanice RedRudá Starhvězda produkovala křížence [[Lajka (rozcestník)|lajek]], typově podobnýmpodobných [[Špicové a plemena primitivní|špicům]], a [[Německý ovčák|německých ovčáků]]. V osmdesátých letech se ale ukázalo, že ruští psi cvičení na hledání výbušnin nemají predispozice, které jsou pro tuto práci nutné. Bylo potřeba vytvořit psy, kteří budou lepší v detekování pachů, a k tomuto účelu se Sulimov rozhodl využít divoké příbuzné psů. Zkřížil své vlastní psy s evropskými šakaly a [[Foxteriér drsnosrstý|foxteriéry]]. Šakaly využil proto, že se domníval, že jako divoká zvířata mají lepší čich a jsou odolnější než psi domácí, takže zvládnou ruské podnebí. Výslední jedinci pak byli ze tří čtvrtin psi a z jedné čtvrtiny šakali. Jeho program chovu funguje i v současnosti na [[Letiště Moskva-Šeremeťjevo|letišti Šeremeťjevo]] nedaleko [[Moskva|Moskvy]], a to i přesto, že hybridi šakalů neměli lepší výsledky než kříženci lajek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jezierski
| jméno = Tadeusz
 
== Význam v&nbsp;kultuře ==
[[Soubor:T2JB005 - Good luck go with you, O chief of the wolves.JPG|náhled|Šakal Tabákí v rozhovoru s vlky (R. Kipling: První kniha džunglí)]]
Šakalové obecní se objevují v&nbsp;indickém folkloru a ve dvou starověkých textech: ''[[Džátaky]]'' a ''[[Pančatantra]]'', kde vystupují jako inteligentní a lstivá zvířata. Ve staroindickém eposu ''[[Mahábhárata]]'' se nachází příběh vyprávějící o&nbsp;šakalovi, který proti sobě poštval své přátele, [[tygr]]a, vlka, [[myš]] a [[Promyka mungo|promyku]], aby si mohl kořist nechat pro sebe. V&nbsp;[[Buddhismus|buddhistických]] příbězích je šakalům též přisuzována vychytralá povaha, podobně jako například liškám.<ref name=":27">{{Citace monografie
| příjmení = van der Geer
}}</ref> V&nbsp;[[Hinduismus|hinduismu]] je v&nbsp;souvislosti se šakaly zobrazováno několik bohů, například [[Čamunda]] nebo [[Kálí]].<ref name=":27" />
 
Jsou několikrát zmíněni v [[Bible|Bibli]], především v popisech pustých oblastí.<ref name=":36" /> V Kiplingových [[Knihy džunglí|Knihách džunglí]] vystupuje postava šakala jménem Tabákí (abaqui.) Vlci jím pohrdají, nicméně je to jediný přítel tygra Šerchána a zároveň jeho zvěd a poslíček.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kipling
| jméno = Rudyard
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Jungle Book
| url = http://www.gutenberg.org/files/236/236-h/236-h.htm
| vydání =
| vydavatel = The Project Gutenberg EBook
| místo =
| rok vydání = 2016
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>
 
== Odkazy ==