Písecké hory: Porovnání verzí

Z&nbsp;archeologických výzkumů vyplývá, že zde bylo osídlení v&nbsp;[[Pozdní paleolit|pozdní době kamenné]] a&nbsp;[[Doba bronzová|době bronzové]]. Nalezená [[Mohyla|mohylová]] pohřebiště pochází z&nbsp;[[Doba halštatská|doby Halštatskéhalštatské]]. V Píseckých horách byl na konci 60. let 20. století proveden první archeologický výzkum hlubinného dolu v Česku. Hlubinná [[těžba zlata]] v Píseckých horách začala na přelomu 13. a 14. století, vrchol těžby v dolu Havírky je kladen do 15. a 16. století. Na povrchu jsou ze zlatodolu patrné dvě řady propadlých šachet a štol, objeveny byly i pozůstatky dvou kováren, hornické nářadí (želízka, mlátky, hornické lampičky), menších obytná stavení, keramické střepy a úlomky kamnových kachlů. Podzemní prostory jsou zaplavené vodou – v polovině 70. let 20. století zde potápěči prováděli archeologický výzkum.<ref>{{Citace elektronické monografie