Melnik: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy |
aktualizace obyvatel dle ref + historie dle bg wiki značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 11:
| časové pásmo = UTC+2
| stát = Bulharsko
| pojem vyššího celku = [[Bulharské oblasti|oblast]]
| název vyššího celku = [[Blagoevgradská oblast|Blagoevgradská]]
| pojem nižšího celku = [[obština]]
| název nižšího celku = [[Obština Sandanski|Sandanski]]
| pojem celku 3 =
| název celku 3 =
Řádek 20:
| název celku 4 =
| administrativní dělení =
| velikost mapy = 250
| loc-map = {{LocMap |Bulharsko |label=Melnik |position=top |lat=41.5166667 |long=23.4 |float=center |label_size=100 |caption=Poloha města na mapě Bulharska}}
| rozloha =
| počet obyvatel =
| obyvatelé aktuální k =
| hustota zalidnění =
| etnické složení =
Řádek 37:
| název statistického celku =
}}
'''Melnik''' ({{
== Historie ==
Ještě zhruba před 100 lety byl Melnik domovem asi 20 tisíc lidí. Dnes je se svými 385 obyvateli nejmenším městem v Bulharsku. Status města si dodnes drží z historických důvodů.▼
Historie města sahá do prvního století před naším letopočtem. Svůj název nese od 6 století. V době [[První bulharská říše|První bulharské ڦݥříše]] střežil hrad křižovatku obchodní cesty ze [[Soluň|Soluně]] do Serdiky, dnešní [[Sofie]]<ref>KRAUS, Vilém, et al. Http://www.ceskatelevize.cz : ivysílání [online]. Jaroslav Hykl.Česká televize, Kabel Plus Sport a.s., 7. 10. 2005 [cit. 2011-08-03]. Putování za vínem IV: Trácká nížina, údolí řeky Strumy. Dostupné z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1138856531-putovani-za-vinem/203562263500021-bulharsko-i/>.</ref>. První písemná zmínka o něm je z [[11. století]], kdy se stal po [[Bitva u Belasice|bitvě u Belasice]] součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Podle cestopisu [[Al-Idrísí]]ho z [[12. století]] se jednalo o proslulou pevnost s okolními vesnicemi a obhospodařovanými poli. V polovině [[14. století]] se stal na 15 let součástí [[Srbsko|Srbska]] [[Štěpán Dušan|Štěpána Dušana]].
Pod nadvládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]], pod kterou bylo od roku 1395, ztratilo město obchodní význam pohraniční pevnosti, nicméně [[Evlija Čelebi]] ho v [[17. století]] popsuje jako město s jednopatrovými a dvoupatrovými kamennými domy, které udržuje obchodní styk na velké vzdálenosti. Počátkem [[19. století]] zde bylo 70 kostelů, 4 kláštery a 3 chlapecké školy. Ukrajinský cestovatel Viktor Grigorovič v roce 1845 zaznamenal, že obyvatelé mluví řecky, a podobný poznatek měli američtí misionáři, kteří město navštívili v roce 1862. Při sčítání v roce 1873 zde bylo zaznamenáno 1 030 domácností, 650 [[muslim]]ů, 2 000 Bulharů a 560 Řeků, přičemž se sčítali jen muži. Podle statistika Vasila Kănčova tu v roce 1900 žilo 4 330 obyvatel, z toho 560 bulharských křesťanů, 950 [[Turci|Turků]], 2 650 [[Řekové|Řeků]], 30 [[Arumuni|Arumunů]] a 200 [[Cikáni|Cikánů]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kănčov|jméno = Vasil|titul = Македония. Етнография и Статистика|vydání = 1|vydavatel = Българско Книжовно Д-во|místo = Sofie|rok = 1900|počet stran = 192|kapitola = 19. Горно-Джумайска Каза|url kapitoly = http://www.promacedonia.org/vk/vk_2_19.htm|svazek = II. Статистика|typ svazku = část|jazyk=bg}}</ref> Město se stalo součástí Bulharska během první balkánské války, když do něj 17. října 1912 vstoupila bulharská vojska. Po [[Druhá balkánská válka|druhé balkánské válce]] bylo turecké obyvatelstvo vyhnáno a řecké obyvatelstvo vyměněno za bulharské utečence především z [[Makedonie (region)|Makedonie]], takže zde bylo v roce 1916 odhadováno 10 tisíc obyvatel.
▲
== Obyvatelstvo ==
Ve městě žije 197 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 159 obyvatel.<ref name="census">{{Citace elektronické monografie|titul = Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места)|url = https://www.grao.bg/tna/t41nm-15-12-2018_2-4.txt|vydavatel = Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване|místo = Sofie|datum vydání = 2018-12-15|datum přístupu = 2018-12-25|jazyk = bg}}</ref> Podle sčítání [[1. únor]]a [[2011]] byli všichni obyvatelé Bulhaři.<ref name="etnic2011">{{Citace elektronické monografie|titul = НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls|datum vydání = 2011|datum přístupu = 2018-12-25|vydavatel = Национален статистически институт|místo = Sofie|jazyk = bg}}</ref><ref group="p">Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.</ref>
== Památky a vinařství ==
Díky své jedinečné architektuře a nedalekému [[Roženský klášter|Roženskému klášteru]], vzdálenému 6 km jihozápadním směrem od města, je Melnik cílem bulharských i zahraničních turistů. Je též spojován s působivými přirozenými pískovými pyramidami, jež připomínají obří [[houby]], pradávné [[věž]]e a [[obelisk]]y a nacházejí se na území o velikosti 17 km<sup>2</sup> mezi Melnikem, [[Kurlanovo|Kurlanovem]] a [[Rožen]]em.
Melnik je též proslulý svou vinohradnickou tradicí sahající až do roku [[1346]]. Z hroznů zdejší [[Réva vinná|révy]] Melnik se připravují robustní, temně zbarvená červená vína.
K pamětihodnostem města patří Byzantský dům, jedna z nejstarších civilních staveb na [[Balkán]]ě postavená pravděpodobně ve [[12. století|12.]] či [[13. století]] jako bulharská [[Pevnost (stavba)|pevnost]]. Kordopulovský dům pojmenovaný po [[obchod]]níkovi Manolu Kordopulovi, jemuž kdysi patřil. V domě je jeden z největších vinných sklepů v Melniku. Dále Pašovský dům z roku [[1815]], v němž je umístěno zdejší historické muzeum, a takzvaný [[Paša|Pašův]] dům postavený Ibrahimem [[bej]]em, jedním z nejbohatších bejů na Balkáně v době [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
Za návštěvu stojí i zdejší staré kostely, například [[kostel]] sv. Mikuláše postavený v 13. století, kostel svatých Petra a Pavla (1840), kostel sv. Mikuláše [[Thaumaturg|Divotvorce]] (1756) a kostel sv. Antonína.
{{Panorama|Melnishkipiramidi.jpg|900px|popisek=Panorama Melniku}}
== Reference ==▼
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
▲=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Melnik}}
* [http://www.picturesofbulgaria.com/article/melnik.html Melnik z Travel Guide Tours] (anglicky)
| |||