Maria (matka Ježíšova): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Mariino panenství: formulace a malé doplnění
Formulace, +obr. (české)
Řádek 4:
| místo úmrtí = Jeruzalém (?)
}}
[[Soubor:Madona z Veveří.JPG |thumb|upright=1.0|Madona z Veveří (kolem 1350) ]]
[[Soubor:Vladimirskaya.jpg|thumb|Jedna z nejslavnějších [[ikona|ikon]] znázorňujících Pannu Marii – Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol.]]
 
{{Různé významy|redirect=Maria|druhý=jménu|stránka=Marie}}
'''Maria''' nebo '''Marie''', také '''Panna Maria''' ([[hebrejština|hebrejsky]] ''מַרְיָם'' Miriam, [[aramejština|aramejsky]] ''ܡܪܝܡ'' Marjām; [[řečtina|řecky]] ''Μαριαμ'' či ''Μαρια''; [[Arabština|arabsky]] ''مريم'' Marjam) je v [[křesťanství]] a [[islám]]u matka [[Ježíš Kristus|Ježíše z Nazareta]], snoubenka tesaře [[Svatý Josef|Josefa]].
Řádek 41 ⟶ 43:
V církvích uznávajících Mariino „věčné panenství“ je Maria označována též titulem ''vždy panna''. [[Druhý konstantinopolský koncil]] ([[553]]) již užívá o Marii pojmenování ἀεὶ παρθένος (''aei parthenos'', [[latina|lat.]] ''semper virgo'' vždy panna) v rámci potvrzení jejího Božího mateřství. Nebylo však definováno, co se tímto „vždy“ míní. Lateránská synoda roku [[649]] sice vyznala, že „svatá, ustavičná a neposkvrněná Panna Maria … božské [[Slovo]] skutečně a vpravdě bez semene počala z Ducha svatého a neporušeně ho porodila a její panenství po porodu zůstalo netknuté“, ale protože nešlo o [[ekumenický koncil|všeobecný sněm]], nepatří toto dogma mezi ta, která byla slavnostně vyhlášena. [[Evangelium podle Matouše|Matoušovo evangelium]] ({{Citace bible|Mt|13|55}}) uvádí Ježíšovy bratry (Jakub, Josef, Juda a Šimon) a nejmenované sestry. Slovo "bratr" ovšem mohlo znamenat také příbuzného a metaforicky každého Žida nebo blízkého člověka.<ref>V Matoušově evangeliu např. {{Citace bible|Mt|5|22}}, {{Citace bible|Mt|5|47}}, {{Citace bible|Mt|7|3}} aj. "Sestra" viz {{Citace bible|Mk|3|35}}, {{Citace bible|Mt|12|50}}.</ref>
 
[[Soubor:Bohemian Master - Thronende Maria mit dem Kind (Glatzer Madonna) - Google Art Project.jpg |thumb|upright=0.9|Madona Kladská (kolem 1350)]]
=== Bohorodička ===
{{Podrobně|Theotokos|Narození Páně}}
Katolíci a pravoslavní Marii též označují podle formulace [[Efezský koncil|Efezského koncilu]] ([[431]]) ''Bohorodičkou'' (θεοτόκος ''Theotokos'', popř. ''Matkou Boží'' (latinsky ''dei genetrix'' nebo ''deipara''). To, že Maria je ''bohorodičkou'' je jedním ze 4 mariánských [[dogma]]t v [[římskokatolická církev|katolické církvi]] (zbylými třemi pak jsou dogma o panenství Mariině, [[Neposkvrněné početí Panny Marie|neposkvrněném početí]] a [[Dogma o nanebevzetí Panny Marie|nanebevzetí]]). V roce [[428]] proti pojmu Bohorodička vystoupil [[Nestorios]] – patriarcha [[Konstantinopol]]e. Nešlo přitom vlastně o Marii, ale o Krista. Nestórius a jeho stoupenci tvrdili, že Marii nelze nazývat Boží Matkou, protože je jen matkou lidské přirozenosti Ježíše, takže není Theotokos, ale Christotokos. Bůh nemůže být zrozený. Nestóriovo učení vedlo k tvrzení, že Ježíš měl dvě úplně odlišné přirozenosti: božskou a lidskou, které zůstávaly vedle sebe a zachovávaly si své vlastnosti. Sv. [[Cyril Alexandrijský]], patriarcha [[Alexandrie]], protestoval proti takovému chápání Ježíše, protože popíralo jednotu Boha a člověka v osobě Krista. Učil, že Maria neporodila stejného člověka jako jiní lidé, ale Syna Božího, který se stal člověkem: „Máme ji nazývat Bohorodičkou? Nepochybně, protože počala a porodila Boha-Slovo, které se stalo člověkem. Tento titul uznávali všichni pravověrní Otcové Východu i Západu.“ Na třetím všeobecném koncilekoncilu, který se konal v [[Efezský koncil|Efezu]] v roce [[431]] se měli zaobírat tímto sporem. Koncil začal předčasně. Za nepřítomnosti konstantinopolského patriarchy Nestória, jeho stoupenců a dalších 43 antiochijských biskupů spolu s patriarchempatriarchou Janem, byl Nestórius odsouzenýodsouzen. a koncilKoncil dal zapravduza pravdu sv. Cyrilovi a vyhlásil, že v Kristovi se „uskutečnilo sjednocení dvou podstat (…). Stoupenci Nestoria brzy založili Nestoriánsku[[Nestoriánství|Nestoriánskou církev]]. ŽeFormulaci, že Maria je "matkou Boha," neuznávajíodmítá někteřívětšina protestantéprotestantů a některé východní církve.
 
Maria je často označovaná jako Bohorodička (Theotokos) i v chvalozpěvech východní ortodoxní církve. Podle jejich víry Maria není matkou božstva, ale skrz lidské zplození je skutečnou matkou Syna, který je Bohem. Není matkou člověka, který se spojil s Bohem, ale člověka, který je od první chvíle svého početí opravdovým Bohem.