Vilém Laufberger: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění článku - životopis, zdroje
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:IV-I-682.jpg|alt=Hrob Viléma Laufbergera v Praze na Vinohradech|náhled|Hrob Viléma Laufbergera v Praze na Vinohradech]]
'''Vilém Laufberger''' ([[29. srpen|29. srpna]] [[1890]] [[Turnov]] – [[29. prosinec|29. prosince]] [[1986]] [[Praha]]) byl český lékař [[Fyziologie|fyziolog]], řádný profesor na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v Brně a [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], [[akademik]] [[Československá akademie věd|ČSAV]]. Studovala nazakladatel LékařskéÚstavu fakultěfyziologických UKregulací do roku 1916 ([[Doktor medicíny|MUDrČSAV.]]). Od roku 1920 organizoval nový Ústav experimentální patologie na MasarykověMnohostranný univerzitěvědec, kdekterý takéstál vu rocezrodu 1921české habilitoval a v roce 1927 získal řádnou profesuru ([[Profesor|prof.endokrinologie]]). Na Masarykově univerzitě byl také v letech 1932–1933 děkanem. Od roku 1936 až do okupace a potévěnoval až do roku 1953 působil na Fyziologickém ústavu UK, během války pracoval ve Státním zdravotním ústavu. Od roku 1952, kdy vznikla ČSAV byl akademikem a náměstkem ředitele, sám též ředitelovalse Laboratořistudiu vyšší nervové činnosti. (později Laboratoř grafických vyšetřovacích metod), která sídlila naObjevitel [[Bulovka (nemocnice)Ferritin|Bulovceferitinu]], a která se později přeměnilaautor nametody [[Ústav fyziologických regulací ČSAVspaciokardiografie]].
 
== Životopis ==
Pocházel z lékařské rodiny, dědeček byl známým lékařem v [[Turnov|Turnově]]. Otec, rovněž lékař, zemřel, když byly Vilémovi tři roky. Po maturitě na gymnáziu v [[Chrudim|Chrudimi]] v r. 1910 se rozhodl pro studium [[biochemie]]. Impulzem mu byla přednáška profesora [[Eduard Babák|Babáka]] o pokrocích [[fyziologie]]. Studoval na [[Univerzita Karlova|Lékařské fakultě UK]] a současně pracoval v laboratoři profesora Babáka, kde se věnoval experimentu [[Metamorfóza|metamorfózy]] živočicha. Ve třetím ročníku medicíny měl možnost získat zkušenosti v ústavu v [[Halle (Saale)|Halle]]. V roce 1916 promoval a jako lékař byl povolán do armády. Ve [[První světová válka|válce]] byl raněn a potom byl zařazen jako lékař-zubař v lazaretu.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| příjmení2 = Černý
| jméno2 = Jiří
| titul = Přemožitelé času sv. 13
| vydání = 1.
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok vydání = 1989
| počet stran =
| kapitola = Vilém Laufberger
| strany = 61-65
| isbn =
}}</ref>
 
Od roku 1920 organizoval z podnětu prof. Babáka nový Ústav pro všeobecnou a experimentální patologii na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v Brně, kde také v roce 1921 habilitoval a v roce 1922 se stal mimořádným profesorem [[Patologická anatomie|patologie.]] V tomto období se věnoval zkoumání účinku [[Inzulin|inzulínu]] a [[Endokrinologie|endokrinologickým]] výzkumům. V roce 1927 získal řádnou profesuru ([[Profesor|prof.]]). Na Masarykově univerzitě byl také v letech 1932–1933 děkanem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Encyklopedie dějin města Brna
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
| url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_osobnosti&load=2967
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2018-12-26
}}</ref> V dalších pracích se věnoval výzkumu ultrastruktury buněk a tkáňových bílkovin, který završil objevem [[Ferritin|feritinu]] v r. 1934. O svém objevu přednášel na kongresech v Moskvě, Leningradu a Zürichu.
 
Z Brna odešel v roce 1936 do Prahy, kde až do okupace a poté až do roku 1953 působil na [[Fyziologický ústav Akademie věd České republiky|Fyziologickém ústavu UK]]. Během války pracoval jako lékař ve [[Státní zdravotní ústav|Státním zdravotním ústavu]]. V této době se začal zabývat teorií vyšší nervové činnosti. Od roku 1952, kdy vznikla [[Československá akademie věd|ČSAV]] byl akademikem a náměstkem ředitele, sám též až do r. 1973 řediteloval Laboratoři vyšší nervové činnosti (později Laboratoř grafických vyšetřovacích metod), která sídlila na [[Bulovka (nemocnice)|Bulovce]] a která se v r. 1976 přeměnila na [[Ústav fyziologických regulací ČSAV]]. Kromě vědecké činnosti se věnoval i pedagogické práci. Napsal mnoho článků, knih a vědeckých studií.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vilém Laufberger – Pražský pantheon
| periodikum = prazskypantheon.cz
| url = http://prazskypantheon.cz/index.php/Vil%C3%A9m_Laufberger
| datum přístupu = 2018-12-26
}}</ref>
 
V roce 1974 mu zemřela manželka, později i dcera Jitka a sám těžce onemocněl. Potěšení nacházel v hudbě (miloval Janáčka) a výtvarném umění. Celý život aktivně sportoval a rád sledoval sportovní přenosy.<ref name=":0" /> Do pozdního věku se věnoval vědecké práci. Zemřel ve věku 96 let.
<br />
 
== Vědecká činnost ==
Jeho práce se stala známá již v roce 1913, kdy se mu experimentálně podařil vývin [[Axolotl mexický|axolotla]] z larválního stádia na dospělce, což bylo velmi podstatné pro vytvoření české [[endokrinologie]]. V roce 1924 jako první v Československu připravil [[inzulin]] v čistém stavu. V 30. letech vypracoval teorii o [[Buněčná mřížka|buněčné mřížce]]. V roce 1935 představil [[ferritin]] a o rok později ho izoloval v krystalickém stavu. V roce 1947 publikoval ''Teorii vzruchu'', která se zabývala nervovou činností. V závěrečné fázi svého života se zabýval diagnostikou a největší úspěch získala diagnostická metoda srdce, tzv. [[spaciokardiografie]].
 
Řádek 13 ⟶ 49:
* ''Vzruchová theorie'', 1947
* ''Malá tajemství života'', 1960
 
<br />
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==