Gertrude Steinová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) |
m →Literární dílo: oprava interpunkčních, stylistických, typografických aj. chyb značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
== Život ==
Narodila se v Allegheny (dnešní [[Pittsburgh]]) v [[Pensylvánie|Pennsylvanii]] jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských [[Židé|Židů]] (přistěhovaných z Německa roku 1841). Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein.
V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev [[Harvardova univerzita|Harvardu]]. Na radu filozofa [[William James|Williama Jamese]], který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost [[Lékařství|medicíny]], se roku 1897 zapsala ke studiu [[psychologie]] a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní [[homosexualita|homosexualitě]]. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu ''Q. E. D.'' (Quod erat demonstrandum
V roce [[1903]] odjela do [[Paříž]]e za svým bratrem [[Leo Stein|Leem]], významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první třetiny [[20. století]], pravidelnými návštěvníky byli například výtvarníci [[Pablo Picasso]], [[Georges Braque]], [[Juan Gris]], [[Paul Cézanne]], [[Riba-Rovira]], [[Henri Matisse]], po 1. světové válce také spisovatelé jako [[Ernest Hemingway]], [[Sherwood Anderson]] nebo [[Francis Scott Fitzgerald]].
V roce [[1909]] se seznámila se svou budoucí přítelkyní [[Alice B. Toklasová|Alicí B. Toklasovou]], se kterou od roku [[1912]] žila v nezávislém [[Lesbička|lesbickém]] vztahu. Alice Toklasová ve vztahu působila jako
Steinová v průběhu obou světových válek projevila svůj humanismus a statečný občanský postoj. Za [[První světová válka|první světové války]] Steinová pracovala jako [[dobrovolník|dobrovolnice]] ve francouzských nemocnicích. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] odjela Steinová s Toklasovou na [[venkov]] do Bilignenu, v roce [[1944]] se vrátily
Zemřela v roce [[1946]] na [[Rakovina|rakovinu]] jako známá osobnost. Její význam vzrostl ve druhé vlně ženského hnutí, kdy byla v rámci poststrukturalistické kritiky doceněna její role inovátorky anglického jazyka.
== Literární dílo ==
Věnovala se [[Próza|próze]], [[Poezie|poezii]], [[drama]]tu i [[Libreto|libretům]]. Patřila
Literární a
V autorčině tvorbě můžeme objevit silný vliv [[kubismus|kubismu]], např. v básnické sbírce ''Něžné knoflíky'' (''Tender Buttons'', 1914). Steinová kladla důraz na zvukovou a rytmickou stránku a také na zachycení určitého okamžiku vědomí, ve svých pracích se vždy snažila o rozboření zažitých představ o podobě a stavbě věty. „Próza Gertrudy Steinové je zacházením s řečí, jako Cézannův obraz je zacházením s barvami a tvary. Text je pro ni útvarem budovaným stejně svéstojně z materiálu řeči jako Cézannův či Picassův obraz z materiálů vizuálních,“ napsal o autorčině tvorbě [[Jindřich Chalupecký]].
Dalšími charakteristikami jejího díla jsou mnohost významů a absence [[Interpunkční znaménko|interpunkce]]. Její literární styl je hravý, založený na opakování a vtipu. Příkladem může být slovní hříčka z básně ''Sacred Emily'' (1913): „Rose is a rose is a rose is a rose.“ Respekt si získala rovněž svým [[mecenáš]]stvím a schopností adekvátně glosovat nejrůznější situace; její [[glosa|glosy]] a poznámky jsou velice citované a známé.
Protože její knihy vycházely v malých nákladech a její styl nepodléhal [[mainstream]]ovému vkusu, její práce se těžko dostávaly k širšímu publiku. Nejznámější publikací je ''Životopis Alice B. Toklasové'' (''The Autobiography of Alice B. Toklas'', 1933), autorčin vlastní životopis pojmenovaný po její dlouholeté životní partnerce. Toto dílo se vyznačuje sdílnějším a srozumitelnějším jazykem. Možná i díky tomu se stalo [[bestseller]]em a proslavilo dosud ryze [[Avantgarda|avantgardní]] Gertrudu Steinovou i mezi širokou [[veřejnost]]í.
V češtině vyšel pouze zlomek autorčina díla, a to zmíněný ''Životopis Alice B. Toklasové'' (1968), ''Hodná Anna'', ''Tři životy'' (obojí 1960) a ''Něžné knoflíky'' (2002).
Řádek 50:
== Galerie ==
Kromě knih proslula Steinová svou soukromou galerií moderního umění, nashromážděnou zejména v letech [[1904]]–[[1913]]. Sestavila ji spolu s bratrem Leem. Měla raná díla umělců, jako byli např. [[Pablo Picasso]], [[Paul Cézanne]], [[George Braque]], [[Henri Matisse]], [[Félix Valotton]], [[Paul Gauguin]]
== Vybraná bibliografie ==
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
* "The Stein Collect» San Francisco version
* «Seeing Gertrude Stein: five stories» Page 163 n
* "Aventure des Stein: Cézanne, Matisse, Picasso ...» page 349 fig. 41
*
*
== Literatura ==
|