Cyril Purkyně: Porovnání verzí

| datum narození = 27.7.{{Datum narození|1862|7|27}}

| datum úmrtí = 5.4.{{Datum úmrtí a věk|1937|04|05|1862|7|27}}

| alma mater = České vysoké učení technické v  Praze (1922), Univerzita Karlova v  Praze (1932)

}}'''Cyril Purkyně''' ([[27. červenec|27. července]] [[1862]] v &nbsp;Praze -– [[5. duben|5. dubna]] [[1937]] v &nbsp;Praze) byl český geolog, přírodovědec; prof. ČVUT v &nbsp;Praze, Dr.h.c. Univerzity Karlovy (1932), 1919-341919–34 první ředitel Státního geologického ústavu ČSR.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Zabýval se strukturní a aplikovanou geologií, studiem kvartéru. Spolupracoval s &nbsp;Národním muzeem v &nbsp;Praze. Založil archiv hlubinných vrtů a soupis lomů Československa.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

'''N'''arodilNarodil se 27. července 1862 v &nbsp;rodině českého malíře a portrétisty Karla Purkyně. Byl vnuk [[Jan Evangelista Purkyně|Jana Evangelisty Purkyně]]. Po studiích na [[Gymnázium|gymnáziu]] ve Spálené ulici a městské [[Reálka|reálce]] studoval na české [[Univerzita|univerzitě]] v &nbsp;Praze [[přírodní vědy]]. Mezi jeho učitele patřili [[Jan Krejčí (geolog)|Jan Krejčí]], [[Antonín Frič]], [[Ladislav František Čelakovský|Ladislav Čelakovský]], [[Karel Vrba]], [[Otomar Pravoslav Novák|Otomar Novák]], [[Josef Velenovský]] a další. Nejprve se věnoval botanice. Po složení státní zkoušky pro učitelství na středních školách se krátce stal vychovatelem v &nbsp;rodině [[Dobřenští z Dobřenic|Josefa J. &nbsp;Dobřenského]] z &nbsp;Dobřenic v &nbsp;[[Chotěbořské panství|Chotěboři]]. Poté působil jako profesor na reálce v &nbsp;Praze-Karlíně. V &nbsp;letech 1891–1895 působil jako asistent na české technice v &nbsp;Praze na mineralogicko-geologickém ústavu u &nbsp;profesora [[Otakar Feistmantel|Otakara Feistmantela]], s &nbsp;jehož dcerou Amrou se oženil. V &nbsp;roce 1893 podnikl studijní cestu do [[Norsko|Norska]]. V &nbsp;roce 1895 přijal místo na učitelském ústavu v &nbsp;[[Plzeň|Plzni]], kde zůstal až do roku 1907. Během působení v &nbsp;Plzni vybudoval při místním městském muzeu geologické oddělení s &nbsp;bohatými sbírkami a rozsáhlou knihovnou. V &nbsp;Plzni se zabýval geologickými pracemi o &nbsp;blízkém permokarbonu a studoval čtvrtohorní terasy řeky Mže. Zpracoval novou ''Geologickou mapu zastupitelského okresu plzeňského'' (1910).O O&nbsp;tři roky později vyšla jeho ''Geologie okresu plzeňského''. Cenný materiál nasbíraný v &nbsp;tomto období využil i &nbsp;později ve svých studiích. Od roku 1907 působil v &nbsp;mineralogicko-geologickém ústavu na české technice v &nbsp;Praze, o &nbsp;rok později zde byl jmenován mimořádným profesorem a v &nbsp;roce 1910 řádným profesorem mineralogie a geologie. V &nbsp;roce 1919 se stal čestným profesorem [[České vysoké učení technické v Praze|Českého vysokého učení technického v &nbsp;Praze]], o &nbsp;tři roky později zde obdržel [[Doktor technických věd|doktorát technických věd]]. Od roku 1919 do roku 1934 vedl [[Státní geologický ústav republiky Československé|Státní geologický ústav]] Ceskoslovenské republiky, který vybudoval od počátků do plnohodnotného geologického pracoviště. Pod jeho vedením zde byly založeny sbírky publikací: ''Sborník, Knihovna, Věstník'' a ''Rozpravy''. Kladl velký důraz na praktickou službu ústavu, založil archiv hlubinných vrtů a soupis lomů Československé republiky. V &nbsp;roce 1927 byl jmenován čestným profesorem [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy v &nbsp;Praze]] a v &nbsp;roce 1932 zde obdržel čestný [[Doktor přírodních věd|doktorát přírodních věd]]. Propagoval geologickou práci v &nbsp;terénu jako nezbytnou pro vývoj české geologie. Je autorem více než sta různých samostatných vědeckých prací. Seznam jeho vědeckých prací z &nbsp;let 1891–1934 uveřejnil [[Radim Kettner]] v &nbsp;nekrologu ''Cyril Purkyně'' (s. 41–50). Zemřel 5. dubna.1937 v &nbsp;Praze.

Kromě pedagogické a vědecké činnosti byl činný i &nbsp;organizačně. Byl členem

* správního výboru Národního muzea a předsednictví v &nbsp;jeho přírodovědeckém sboru a Barrandeově komisi

* Jako člen kuratoria Matice české se ujal redakce Časopisu Národního muzea a v &nbsp;roce 1914 prosadil jeho rozdělení na část duchovědnou a přírodovědeckou

* Byl také znalcem Masarykovy akademie práce a čestným členem Přírodovědeckých klubů v &nbsp;Praze a v &nbsp;Plzni.

Československá společnost pro mineralogii a geologii založila u &nbsp;příležitosti jeho sedmdesátých narozenin exkursní fond Purkyňův na podporu mladých vědeckých pracovníků. Je po něm pojmenována řada zkamenělin rostlinného i &nbsp;živočišného původu. Zabýval se strukturní a aplikovanou geologií, studiem kvartéru..<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika

}}</ref><ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Josef Fr. | příjmení2 = Vědečtí redaktoři: Karel Źebera, Ivo Chlupáč | jméno2 = | titul = Naučný geologický slovník, II. díl, N - Ž

Uznávaným geologem se stal rovněž v &nbsp;zahraničí. Jako ředitel Státního ústavu geologického reprezentoval Československou republiku na mezinárodních kongresech (Dánsko, Norsko, jižní Afrika). Zkušenosti z &nbsp;cest do zahraničí shrnoval v &nbsp;četných pracích a studiích. Byl jmenován čestným členem Rumunské akademie věd, dopisujícím členem belgické geologické společnosti v &nbsp;Lutychu a členem Učené společnosti Ševčenkovy ve Lvově. Obdržel také francouzský řád officier de ľInstruction publique.<ref name=":1" />

Cyril Purkyně byl autorem četných studií publikovaných mimo jiné v &nbsp;Rozpravách ČAVU

* Dvoudílná práce ''Kamenouhelné pánve u &nbsp;Mirošova a Skořice a jejich nejbližší okolí''

* V &nbsp;časopisech Vesmír, Živa, Sborník Československé společnosti zeměvědné, či Česká revue: ''Terasy Mže a Vltavy mezi Touškovem u &nbsp;Plzně a Prahou'' (klasická práce české morfologie).

* Spolu s &nbsp;Jiřím Viktorem Danešem založili českou geomorfologii.

* ''Uhlí a geologie jeho ložisek'' vydáno roku 1918 v &nbsp;Českém čtenáři

* ''Z &nbsp;cesty přírodovědce v &nbsp;Jižní Africe'', vydáno 1932

O významu a přínosu Cyrila Purkyně pro geologii a geomorfologii svědčí pojmenování mnoha zkamenělin rostlinného i &nbsp;živočišného původu jeho jménem.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Databazeknih.cz | titul = Z&nbsp;cesty přírodovědce v&nbsp;Jižní Africe - Cyril Purkyně {{!}} Databáze knih | periodikum = www.databazeknih.cz | url = https://www.databazeknih.cz/knihy/z-cesty-prirodovedce-v-jizni-africe-266713 | datum přístupu = 2018-11-24 }}</ref><ref name=":1" />