Počítač: Porovnání verzí

Moderní počítače se vícemeněvíceméně drží [[John von Neumann|Von Neumannovy]] koncepce, která uvažuje třičtyři základní hardwarové komponenty. aK sběrnicijejich propojujícípropojení tytose komponenty:obvykle používá sběrnice.

* [[procesor]] - obsahující řídící jednotku a aritmeticko-logickou jednotku Von Neumannovy koncepce - vykonává jednotlivé instrukce kódu řídícího [[počítačový program|programu]] ([[software]]), který popisuje způsob zpracování [[data|dat]] v paměti

*[[elektronická paměť|paměť]] vstupně-výstupní zařízení na- ukládánípočítač zpracovávanýchpomocí informacítěchto -zařízení operačníkomunikuje paměťs typuvnějším [[RWM]]-[[RAM]]okolím (zápisinterakce is čteníuživatelem, sjiným libovolnýmpočítačem, přístupematd.) aMezi [[ROM]]vstupně-[[RAM]]výstupní (jenzařízení čtenípatří s libovolným přístupem),i vnější paměti (přesněji jejich řadiče) - [[pevný disk|pevné disky]], [[optický disk]], [[magnetická páska]] atd.

* [[sběrnice]] - skupina vodičů, které propojují tyto tři základní komponenty. Sběrnice se dělí na skupiny signálů [[adresa (programování)|adresovací]], datové a řídící. Připojené zařízení na sběrnici komunikují pomocí definovaného [[Protokol (informatika)|protokolu]] sběrnice. Většinou sběrnice umožňuje jen jedno aktivní spojení v jednom časovém okamžiku. Např. při komunikaci CPU a operační paměti procesor předá po adresovacích vodičích adresu v paměti a následně paměť pošle procesoru po datových vodičích obsah vybrané adresy paměti

*vnější (externí) paměť. Je levnější, pomalejší a nezávislá na napájení. Používají se typy [[ROM]] (jen čtení, např. CD[[DVD]]) i [[RWM]] (zápis i čtení, např. [[pevný disk]], [[disketa]], [[magnetická páska]]), flesh paměť a paměťové karty. Obvykle má mnohem vyšší kapacitu než základní operační paměť. Z hlediska přístupu se používají paměti s libovolným přístupem [[RAM]] (disk) i se sekvenčním přístupem (páska).

*permanentní pamět, [[firmware]]. Paměti typu [[RWM]], [[ROM]], [[EPROM]] nebo [[EPROMFlash (paměť)|Flash]], které obsahují software a data nutné pro funkci [[hardware]]. Zajišťují např. zavedení [[operační systém|operačního systému]], realizaci síťových protokolů a podobně. Tato pamět obsahuje základní programové vybavení počítače (kupř.systém [[BIOS]] u PC). Některé videokarty, síťové karty a další hardware pro své řízení poskytují vlastní systémy podobné [[BIOS]]u. Některé přenosné (mobilní), jednoúčelové nebo specializované počítače mohou mít celé programové vybavení umístěné v paměti [[ROM]] (viz. [[embedded systém]])

*[[virtuální paměť]], je specialzovanýspecializovaný termín z oblasti operační správy paměti, kde příslušné moduly operačního systému počítače vytváří tzv. virtuální paměťový prostor (t.j. myšlenou paměť), který je několikanásobně větší než je faktická operační paměť zařízení. Technicky je tato záležitost obvykle řešena odkládáním dat z operační paměti na pevný disk - tzv. swapováním. Využití virtuální paměti ovšem vede ke zpomalování výpočetních procesů, neboť operace odkládaní dat na disk a jejich zpětné čtení jsou relativně velice pomalé (jednoduše řečeno: počítač namísto aby počítal tak mnohonásobně zapisuje z paměti na disk a zpětně tato data čte data z disku do paměti - tedy swapuje resp. vzájemně zaměňuje jednotlivé datové stránky operační paměti. Disky jsou přitom mnohem pomalejší než operační paměť).