Linux (jádro): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
značka: editor wikitextu 2017
mBez shrnutí editace
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 23:
| podpora do =
}}
'''Linuxové jádro''' ('''Linux kernel''') je otevřené (open source) systémové jádro používané [[unix]]ovými operačními systémy. Je vyvíjeno pod licencí [[GNU General Public License|GPLv2]] a kompatibilními spolu s výjimkou, která umožňuje jeho používání společně s komerčním [[software]].<ref>[http://git.kernel.org/?p=linux/kernel/git/torvalds/linux-2.6.git;a=blob_plain;f=COPYING;hb=HEAD – licence jádra Linuxu]</ref> Je na něm založena skupina operačních systému pro osobní počítače a servery, obvykle ve formě Linux distribucí a různé typy vestavěných zařízení jako routery, WPA, telefonní systémy, set-top boxy, chytré televizory a jiné. Operační systém Android pro tabletové počítače, chytré telefony a chytré hodinky využívá služby poskytované Linuxovýmlinuxovým jádrem a implementuje jeho funkce. Zatímco využití na stolních počítačích je nízké, operační systémy založené na Linuxu ovládají téměř každý jiný segment výpočetní techniky, od mobilních zařízení až po sálové počítače. Od listopadu 2017 běží na Linuxu celý systém 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Ovladače jsou součástí kernelu a tzv. "mainline" ovladače zařízení jsou velmi stabilní. Rozhraní mezi jádrem a moduly jádra (LKM), na rozdíl od mnoha jiných jader a operačních systémů není koncipováno jako velmi stabilní.
 
První verzi jádra naprogramoval [[Linus Torvalds]] v roce [[1991]] pro vlastní potřebu, od té doby se Linux rozšířil na obrovský počet jiných architektur Torvalds je dodnes nejvyšší neformální a respektovanou autoritou jeho vývoje. Torvalds poskytl [[zdrojový kód]] veřejně jako [[svobodný software]] a díky tomu se následně k vývoji přidaly tisíce [[programátor]]ů z celého světa.
Řádek 71:
{{citát|Pracuji na (svobodném) operačním systému (jako koníček, nebude to velké a profesionální jako gnu) pro klony 386(486) AT.|Linus Torvalds}}
 
V jádře 0.01 byla zahrnuta dostatečná infrastruktura pro spuštěníspouštění [[Unixový shell|unixového shellu]] [[bash]]. Původně bylo pro nastavení, kompilaci a instalaci Linuxu potřeba použít funkční systém MINIX. Též pro jeho [[Zavaděč (operační systém)|zavaděč]] musel být použit jiný operační systém, ale brzy vznikly nezávislé zavaděče, z nichž nejznámější bylo [[LILO]].
 
K Linusově překvapení byl o jeho nedokonalý systém velký zájem a záhy začal dostávat [[e-mail]]em další podněty, opravy a [[Zdrojový kód|zdrojové kódy]]. Linus jádro dále vyvíjel a zároveň začal příspěvky ostatních do svého jádra začleňoval a upravené zdrojové kódy obratem zveřejňovat (další verze byla zveřejněna již v říjnu). Od té doby se na vývoji podílely tisíce [[vývojář]]ů z celého světa. Model vývoje linuxového jádra a podobného softwaru byl později výstižně popsán v eseji [[Katedrála a tržiště]] ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''The Cathedral and the Bazaar''}}) od [[Eric S. Raymond|Erica S. Raymonda]].
Řádek 80:
 
=== Popularita ===
Obrovský nárůst popularity operačního systému Android, který využívá linuxového jádra, dělá z Linuxu nejpoužívanějšímnejpoužívanější jádremjádro pro mobilní zařízení, čímž konkuruje všem jádrům všech ostatních operačních systémů vůbec. Existuje mnoho desktopových linuxových distribucí využívajících jádralinuxové linuxujádro, ale podíl distribucí Linuxu je v porovnání s ostatními operačními systémy malý.
 
=== Časová osa ===
Řádek 119:
Linuxové jádro je koncipováno jako jednolitá část kódu s podporou načítání externích modulů. Toho se využívá ke zvýšení stability, urychlení běhu jádra, zmenšení velikosti samotného jádra a zmenšení paměťových nároků.
 
Linuxové jádro obsahuje podporu opravdového [[multitasking]]u (umožňuje provozovat více úloh/aplikací zároveň), [[Virtuální paměť|virtuální pamětipamět]]i, [[Správa paměti|správy paměti]] (správa paměti řízená jádrem, nikoli aplikacemi), [[Sdílená knihovna|sdílených knihoven]], modulů, sdílených [[copy-on-write]] spustitelných souborů a nezávislých síťových vrstev podporujících mimo jiné síťové protokoly [[IPv4]] a [[IPv6]].
 
V současné době je Linux modulárním [[Monolitické jádro|monolitickým jádrem]]. [[Ovladač zařízení|Ovladače zařízení]] typicky běží v [[ring 0]] s plným přístupem k hardwaru, avšak některé se nacházejí v uživatelském prostoru. Na rozdíl od standardních monolitických jader lze ovladače zařízení jednoduše konfigurovat jako moduly a za běhu je zavádět či odstraňovat. Rovněž na rozdíl od typických monolitických jader lze na moduly za určitých podmínek uplatňovat [[preemptivní multitasking]]. Tato vlastnost byla přidána za účelem lepšího řízení [[Hardwarové přerušení|hardwarových přerušení]] a pro zlepšení podpory [[Symetrický multiprocesing|symetrického multiprocesingu]]. Preemptivnost navíc snižuje [[Latence|latenci]], a tak zkracuje dobu odezvy (reakce), což je důležité v real-time aplikacích a desktopových nasazeních.
Řádek 167:
 
=== Programovací jazyk ===
Linuxové jádro je napsáno ve verzi C programovacího jazyka C podporované v GCC (který zavedl řadu rozšíření a změn do standardu C) spolu s množstvím krátkých částí kódu napsaných v assembleru (v GCC vev stylusyntaxi AT&T) cílové architektury. Kvůli rozšířením C podporuje, GCC byl po dlouhou dobu jediným kompilátorem schopným správně sestavit Linuxovélinuxové jádro.
 
=== Kompatibilita kompilátoru ===