Šlechtění rostlin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 85.207.23.41 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
značka: rychlé vrácení zpět
Jarka D (diskuse | příspěvky)
m typografie, odkazy
Řádek 1:
'''Šlechtění rostlin''' je cílevědomá lidská činnost zabývajícízaměřená sena vytvářenímvytváření ([[šlechtění]]m) nových odrůd zemědělských, okrasných ia lesních plodin, případně zlepšovánímzlepšování již stávajících odrůd. Šlechtění rovněž zahrnuje udržování a rozmnožování odrůd povolených a doporučených k pěstování, tzn. odrůd, které svými znaky produkce, kvality a dalšími hospodářsky významnými vlastnostmi splňují požadavky uživatelů. <ref>[GRAMAN, Josef a ČURN, Vladislav. ''Šlechtění rostlin.'' České Budějovice: JU, Zemědělská fakulta, 1998, s. 1. Dostupné také z: http://biocentrum.zf.jcu.cz/docs/prednasky/Slechteni-rostlin---MZS-47054b6ce7.doc Graman, Josef; Čurn, Vladislav: Šlechtění rostlin. 1998.]</ref>
 
[[Soubor:Wheat selection k10183-1.jpg|vpravo|náhled|270px|[[Kultivar|Odrůda]] [[pšenice]] Yecoro (vpravo) je citlivá k [[Salinita|zasolení půdy]], vlevo kříženec s odrůdou W4910 vykazuje vysokou odolnost vůči zasolení půdy]]
 
== Šlechtitelské cíle ==
 
Základní cíle šlechtění rostlin:
* '''zvýšení odolnosti''' ([[Rezistence (zahradnictví)|rezistence]]) vůči negativním vlivům ([[stres (rostliny)|stresu]], zhoršeným životním podmínkám) - šlechtění na odolnost vůči chladu, mrazu, zimě, suchu, zasolení půdy, chorobám a škůdcům);
* '''zvýšení výnosu''' a '''vylepšení žádoucích vlastností''' (velikost nejžádanějších částí rostliny, lepší látkové složení, zkrácení délky vegetační doby - možnost pěstování plodin i v klimaticky méně vhodných oblastech);
* '''zlepšení vlastností pro pěstování''' (šlechtění na nepoléhavost, stejnoměrné a současné dozrávání, odolnost k vypadávání semen, toleranci k herbicidům, k toxicitě nízkého pH půdy, k toxicitě těžkých kovů, efektnína efektivní využívání živin a na zvýšenou fixaci dusíku);
* '''rychlejší a efektivnější rozmnožování''' žádaných odrůd bez rozředění jejich vlastností ([[rostlinné explantáty|množení rostlin in vitro]], [[klonování]]m);
* '''tvorba rostlin s novými využitelnými vlastnostmi''' (např. [[Geneticky modifikovaný organismus|genetické manipulace]] - rostliny produkující toxiny bakterie ''[[Bacillus thuringiensis]]'' nejsou poškozovány škůdci a není potřebatřeba je chemicky ošetřovat).
 
[[Soubor:Plant_Tissue_Culture_Lab_-_Atlanta_Botanical_Garden.JPG|vpravo|náhled|270px|Množení rostlin in vitro]]
 
== Metody šlechtění ==
 
* '''tradiční metody šlechtění (klasické, konvenční)'''
** [[Přirozený výběr|výběr]] - z populace rostlin se vyberou ty rostliny, které mají nějakouurčitou zajímavou vlastnost.; Umělýmumělým výběrem tak člověk vybral z planých druhů travin předky dnešních obilovin.; Dnesvýběr se výběrv současnosti využívá zejména při šlechtění nových odrůd z původních krajových odrůd - vybírají se jedinci, kteří jsou zajímaví pro dnešní využití v zemědělství.;
** [[křížení (biologie)|křížení]] - je druhá nejstarší šlechtitelská metoda a nejpoužívanější metoda; při šlechtění rostlin. Kříženímkřížením dochází ke spojování genetické informace dvou nebo více rodičů, kteří mají odlišný genetický základ pro znaky a vlastnosti.; Kříženíkřížení může byt vnitrodruhové (křížení 2dvou jedinců téhož druhu) nebo mezidruhové (či dokonce mezirodové - křížení různých druhů či rodů, např. ''Festulolium'' kříženec [[jílek|jílku]] a [[kostřava|kostřavy]]).;
** [[mutace]] - je náhlá změna genotypu rostliny, která se dědí na potomstvo.; Mutacemutace jsoumohou být spontánní (samovolné, vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA, jsou poměrně vzácné, měly význam v prvopočátcích šlechtění) nebo indukované, tj. uměle vyvolané mutageny (chemické látky, [[ionizující záření]]). Spontánní mutace jsou poměrně vzácné, měly významužívané v prvopočátcích šlechtění. Dnes se vsoučasném šlechtitelství využívají zejména indukované mutace.;
** [[polyploidie|polyploidizace]] - metoda, při které dochází kke znásobení počtu chromozómových sad v buňce.; Nejčastějinejčastěji je vyvolána působením [[kolchicin]]u.;
* '''netradiční metody šlechtění (nekonvenční)''' – používané od [[1980–1989|80. let 20. stol.]]
 
** biotechnologické a molekulární metody:
* '''netradiční metody šlechtění (nekonvenční)'''
** používané od 80. let 20. stol., biotechnologické a molekulární metody:* [[mikropropagace rostlin]] pomocí [[rostlinné explantáty|rostlinných explatátu]] [[in vitro]],
*** haploidní techniky,
*** fúze protoplastů,
*** selekce na buněčné úrovni,
*** produkce umělých semen,
*** [[Geneticky modifikovaný organismus|genetické transformace rostlin]] (vnášení cizorodých genů do genomu kulturních rostlin),
*** genetické mapování a selekce na úrovní molekulárních markerů.
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
*GRAMAN, Josef a ČURN, Vladislav. ''Šlechtění rostlin.'' České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 1998. 133 s. Dostupné také z: http://biocentrum.zf.jcu.cz/docs/prednasky/Slechteni-rostlin---MZS-47054b6ce7.doc
 
=== Související články ===
* [[Biotechnologie]]
* [[Hortikultura]]