Bitva o Francii: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Pád Francie: Německá okupace Paříže
Řádek 26:
Podle Mansteina měl být útok veden přes všechny tři neutrální země a hlavní roli měla sehrát dvě hlavní úderná seskupení. První mělo napadnout vlastní jádra Belgie a Nizozemska a potvrdit tak Spojencům, že prozrazený plán je v podstatě platný a dodržovaný. Předpokládalo se, že [[Francie]] a [[Spojené království|Velká Británie]] ve snaze pomoci vysunou své nejlepší jednotky z jejich silných obranných postavení do exponovaných pozic hluboko na území Belgie a Nizozemska a tím umožní splnit úkol druhé invazní skupině, která měla poté rychle projít [[Ardenny|Ardenami]] (které spojenecké velení považovalo za těžko prostupné pro moderní obrněnou techniku),<ref name="hans39">Otto, str. 135.</ref> a prudkým výpadem na severozápad k [[průliv La Manche|průlivu La Manche]] odříznout elitu spojeneckých sil. Po jejím zničení už měla být likvidace Francie relativně snadnou záležitostí.<ref name="hans39">Otto, str. 135.</ref>
 
Mnoho německých generálů Mansteinův plán odmítalo jako velice riskantní,<ref name="hans38">Otto, str. 136.</ref> podpořili jej však [[Gerd von Rundstedt]] a především samotný [[Adolf Hitler|Hitler]], což bylo rozhodující. Definitivní plán umožňoval oproti první variantě německé straně vyhnout se čelnímu střetu armád a silně tak zredukovat vlastní ztráty, byť i jeho původní podoba by patrně vedla k německému vítězství. Spojenci sice měli mírnou převahu v lidech a poměrně podstatnou v množství a kvalitě tanků, nicméně měli podstatně slabší letectvo, nejednotné velení a proti [[blesková válkaBlitzkrieg|bleskové válce]] neúčinné bojové metody. Na spojence též udělali obrovský dojem parašutisté, kteří se z nebe snášeli za linie nepřítele a dokázali obsazovat klíčové [[most]]y a [[silnice]], jakož i dobývat silné [[Pevnost (stavba)|pevnosti]].
 
== Útok ==