Termální pramen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
menší doplnění vč. reference, klasifikace platná pro Česko
Řádek 8:
 
Termální prameny nejsou vázány pouze na suchozemské prostředí, ale vyskytují se i pod mořskou hladinou, kde se nazývají [[černý kuřák|černí kuřáci]]. Vlivem poklesu teploty dochází ke srážení nasycené vody, minerální složky vytvářejí pevná tělesa, která tvoří různé [[komín]]y, [[terasa (geologie)|terasy]], či valy.
 
V Česku došlo po [[Implementace|implementaci]] právního řádu Evropské unie, zejména Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/54/ES ze dne 18. června 2009, k nahrazení starší normy ČSN 86 8000 vyhláškou 423/2001 Sb. z 20. listopadu 2001. Podle přílohy č. 1 k této vyhlášce se za termy (termální vody) považují přírodní [[Minerální voda|minerální vody]] s teplotou vyšší než 20 °C. Podle teploty se člení na:
* vlažné – do 35 °C,
* teplé – do 42 °C,
* horké – nad 42&nbsp;°C.<ref name="Vyhláška"/>
 
== Galerie horkých pramenů v [[Japonsko|Japonsku]] ==
Řádek 16 ⟶ 21:
Soubor:Oobuka Onsen Akita 02.jpg|Koupelna využívající termální pramen jako zdroj tepla (Oofuka(大深温泉))
</gallery>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="Vyhláška">{{Citace právního předpisu
| typ = Vyhláška
| číslo = 423/2001 Sb.
| název = Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod
| paragraf =
| příloha = č. 1
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-423#prilohy
| datum přístupu = 2018-12-21
}}</ref>
</references>
 
{{Autoritní data}}