Etruskové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 74:
Jména osob se všeobecně skládají ze dvou částí, jsou tzv. binomální: Vethur Hathisna, Avile Repesuna, Fasti Aneina. Druhé jméno je typicky patronymické ''(tj. odvozené od jména otce, či jiného mužského předka)'', ale často je příponou -na ''(používaná pro přídavná jména)'' změněno na rodové ''(označuje genový původ či rodinu, do které osoba patří)''. Větší rodové kmeny či klany se zřejmě vyvinuly ve společenstvech vlastnících rozsáhlé pozemky. Zcela obvyklá jsou zasvěcování bohu hranic, Sylvánovi. Etruskové na vrcholu své kultury používali pro vyjádření rodového kmene slovo ''lautun'', zkracované na ''lautn''.
Příbuzenství je definováno ve vztahu k vnímání ega („já“). Pojem „já“ tedy může vyjadřovat vše, co „já“ jsem vůči druhým či oni vůči mně. Žena se proto mohla uvádět jako dcera svého otce, ''sec'' či ''sech'' a jako manželka svého muže ''puia''. Oproti tomu se muž nikdy neoznačoval za manžela určité ženy. Etruská společnost byla tudíž patrilineální ''(systém, ve kterém jedinec patří do linie po svém otci. Zpravidla to zahrnuje i dědictví majetků, jmen či titulů po mužské linii)'' a zřejmě i [[patriarchát|patriarchální]] ''(v Řečtině patria = otec a arché = vládnout. Jako antropologický termín patriarchie definuje sociální podmínky ve společnosti, kde jedinci mužského pohlaví dominují ve výkonných a všeobecně významných pozicích)''
 
Příbuzenství mezi Etrusky probíhalo vertikálně, neboli generačně, přičemž sledovali až 6 předchozích generací. Kromě ''mi'' („já“) jednotlivci rozlišovali ''clan'' („syn“) a ''sec'' („dcera“), ''nefts'' („vnuk“) a ''prumaths'' („pravnuk“). Každý měl svého ''apa'' a svoji ''ati'' („otce a matku“) a starší příbuzné.