Anglikánství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Anglikánské společenství: doplnění údajů - VIZ www.catholic-hierarchy.org .
Řádek 17:
Od vlády Jindřicha VIII. přísluší poslední autorita anglikánské církve vládnoucímu anglickému [[Panovník|monarchovi]]. Od dob [[Alžběta I.|Alžběty I.]] je panovníkovým titulem pro jeho postavení v církvi ''Supreme Governor'', „nejvyšší vládce“. Suverén tak má zodpovědnost za stav správy církve a ustanovení nových biskupů; dnes je však tato zodpovědnost svěřena [[Předseda vlády|ministerskému předsedovi]] [[Spojené království|Spojeného království]]. Anglikánské církve mimo Anglii nemají s [[Spojené království|britským]] panovníkem tento vztah, s jedinou výjimkou: canterburský arcibiskup coby hlava anglikánského společenství je ustanoven tímto panovníkem.
 
Na přelomu [[20. století|20.]] a [[21. století]] se [[anglikánské společenství]] zmítá v těžké krizi. První vážné problémy přineslo už kněžské a biskupské [[svěcení žen]], které vedlo jednak k přesunům přívrženců a odpůrců z řad věřících jednak mezi jednotlivými anglikánskými církvemi, jednak k řadě úplných odchodů věřících a [[kněz|kněží]] z anglikánského společenství, nejčastěji do řad [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]] , kde už pro ně vznikly tři personální ordinariáty - v USA, V.Británii a v Austrálii.
 
[[Soubor:Mobilising Faith Communities in Ending Sexual Violence in Conflict (15862086073).jpg|thumb|[[Justin Welby]], arcibiskup canterburský, hlava [[Anglikánská církev|anglické anglikánské církve]]]]
 
Ještě drtivější úder pro jednotu společenství však přišel na počátku [[21. století]], kdy vedení [[Spojené státy americké|americké]] [[episkopální církev Spojených států amerických|episkopálníEpiskopální církve]] ovládla strana [[biskup]]ky [[Katharine Jefferts Schori]], podporující svěcení [[svazek homosexuálů|svazků homosexuálů]] a akceptující svěcení kněží a biskupů žijících v takovýchto svazcích. Následkem toho došlo jednak k odpadu celých [[farnost]]í od episkopální církve a jejich přechodu k tradičnějším církvím anglikánského společenství (řada afrických anglikánských církví tak paradoxně získala poměrně velké a bohaté farnosti v USA), jednak k tvrdým sporům mezi episkopálníEpiskopální církví USA a ostatními církvemi anglikánského společenství, které stále zřetelněji směřují k rozpadu společenství. Zatímco zbytek společenství hrozí episkopálníEpiskopální církvi, že pokud od současné praxe neustoupí, bude to znamenat „zásadní narušení jednoty“, v episkopálníEC církviUSA sílí hlasy pro vystoupení z anglického společenství. V lednu [[2016]] Anglikánské společenství zbavilo americké episkopály pro jejich podporu stejnopohlavních svazků na tři roky hlasovacích práv ve svých orgánech.
 
V říjnu [[2009]] [[Svatý stolec]] oznámil, že [[římskokatolická církev]] přijme konzervativní anglikány a vytvoří pro ně zvláštní struktury na úrovni [[ordinariát]]ů, aby si mohli zachovat některé své liturgické zvyklosti a ženaté kněze.<ref>http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=11927</ref>. Nato : *1) 15.ledna 2011 vznikl Personální ordinariát Naší Paní (P.Marie) z Walsinghamu ve Velké Británii. Ordinářem je Keith Newton (*10/4/1952), v r. 2016 měl 3.500 věřících ve 35 farnostech, 91 kněží a 9 řeholnic. *2) 1.ledna 2012 vznikl Personální ordinariát Stolce sv.Petra v USA (a pro Kanadu). Po ordináři Jeffreym Neilu Steensonovi (2012-2015, do r. 2007 to byl biskup EC USA-Episkopální církve v USA, *1/4/1952) je v čele biskup Steven Joseph Lopes (*22/4/1975), na biskupa vysvěcen 2/2/2016. V r. 2016 měl 6.000 věřících ve 42 farnostech a 67 kněží. *3) 15.června 2012 vznikl Personální ordinariát Naší Paní (P.Marie) Jižního kříže v Austrálii. V čele je ordinář Harry Entwistle (*31/5/1940), v r. 2016 měl 2.030 věřících ve 12 farnostech a 16 kněží.
 
== Anglikánské církve ==