Auschwitz III – Monowitz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q700356)
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 1:
[[File:FARBEN_DWORY.png|thumb|Plánek KZ Monowitz]]
'''Monowitz''' (též '''Monowitz-Buna''' či '''KZ Auschwitz III''') byl pracovní koncentrační tábor [[Třetí Říše]] – jeden z [[Pobočné tábory Auschwitz|pobočných]] [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|koncentračních/vyhlazovacích táborů]] [[Auschwitz|Osvětimi]]. Monowitz tvořil jeden ze tří hlavních táborů osvětimského komplexu. Nazvaný byl podle vesnice Monowice (německy Monowitz), poblíž které byl zbudován.
 
Stavba tábora začala v říjnu [[1942]] na pokyn vedoucích představitelů koncernu [[IG Farben]], aby mohl poskytovat otrockou práci továrnám a průmyslovému komplexu Buna Werke. [[Schutzstaffel|SS]], které výstavbu tábora řídilo, v říjnu 1943 rozhodlo, že se Monowitz stane samostatným táborem (tehdy dostal označení Auschwitz III-Monowitz; obdobně byl oddělena Březinka coby Auschwitz II-Birkenau). Velitelem Monowitzu se stal SS Hauptsturmführer Heinrich Schwartz, který mu od listopadu 1943 velel až do jeho opuštění resp. ústupu Němců a ochodu vězňů v lednu 1945.
Řádek 7 ⟶ 8:
První dělníky (z ještě neodděleného táborového komplexu v Osvětimi) přivážely náklaďáky do továrního komplexu v polovině dubna 1941. Od května museli denně ujít 6 až 7 km mezi táborem a místem své práce. Na konci července, kdy jich zde pracovalo přes tisícovku, byli přiváženi vlakem ze stanice Dwory. Práce dělníků čítala urovnávání země, hloubení škarp pro odvodňování, pokládání kabelů a budování silnic. Po přerušení se sem vrátili v květnu 1942 a pracovali zde až do 21. července, kdy v táboře v Březince vypukla epidemie [[tyfus|tyfu]] a práce byly přerušeny. Vedení tábora se obávalo ztráty personálu a rozhodlo se pro to, aby v té době již zbudované zázemí budov v Monowitzkého tábora, původně určené pro civilisty, připadlo dělníkům-vězňům a stal se z něho samostatný tábor. Po několika zdrženích byli do tohoto tábora trvale internováni první vězni 26. října 1942; na začátku listopadu to bylo již asi 2000 vězňů.
 
== Buna ==
{{pahýl část}}
[[File:AUSCHWITZ_III.png|thumb|Plánek Buna Werke na konci roku 1944]]
[[File:Bundesarchiv_Bild_146-2007-0058%2C_IG-Farbenwerke_Auschwitz.jpg|thumb|320px|Továrna IG Farben ve výstavbě, 1942]]
Buna (nebo ''Buna Werke'', ''Monowitz Buna-Werke'') byla továrna určená k výrobě [[syntetický kaučuk|syntetického kaučuku]]. Byla situovaná na jihovýchodním okraji komplexu Auschwitz III. Její výstavba byla zadána na žádost Itálie a jejím zájmu importovat NBR (akrylonitrilovo-butadienový kaučuk) z IG Farben poté, co se zhroutila italská produkce [[syntetický olej|syntetického oleje]]. 29stránková smlouva podepsaná 2. března 1942 zajistila příliv 8636 civilních dělníků z Itálie zaúkolovaných vybudováním této investice za 700 milionů říšských marek.<ref>http://longstreet.typepad.com/thesciencebookstore/2009/12/hermann-goering-ig-farben-and-zyklonb.html</ref> Díky nalezištím nerostného bohatství a uhlí v okolí a vlivem možnosti otrocké práce měla být výroba syntetického kaučuku vycházející z IG Farben nesmírně levná. Počet osvětimských vězňů pracujících v Buně se v roce 1944 pohyboval okolo 80 tisíc.
 
== Odkazy ==
Řádek 16 ⟶ 20:
 
[[Kategorie:Koncentrační tábory]]
{{pahýl část}}