Propan: Porovnání verzí

U propanu existuje stejně jako u jiných uhlovodíků téměř volná otáčivost kolem [[chemická vazba|vazeb]] C—C mezi sousedními uhlíky v molekule. V důsledku toho může molekula propanu nabývat různých uspořádání v prostoru. Tyto různé prostorové konfigurace molekul obecně nazýváme [[konformace]] a molekulu, zaujímající určitou konformaci, nazýváme [[konformer]]. U molekul propanu se mohou nezávisle na sobě měnit dva úhly natočení, zvané ''torzní úhly'' a to [[torzní úhel]] ''θ''_1-2, který svírají roviny C—C—H a H—C—C definované vodíky na sousedních uhlících 1 a 2, a torzní úhel ''θ''_2-3 na druhé dvojici sousedních uhlíků. Protože se vodíkové atomy a vzájemně nevázané atomy ve dvojici vodík–uhlík vzájemně odpuzují, je potenciální energie konforméru s ''θ''_1-2 = 0º° (tzv. „zákrytová“ konformace) vyšší, než v případě hodnoty úhlu ''θ''_1-2 = 60º° (tzv. ''nezákrytová'' konformace) a to o 14 kJ/mol. Podobně tomu je při otáčení kolem druhé vazby C—C. Proto za normální teploty většina molekul propanu (až 99 %) bude mít konformaci blízkou hodnotám obou torzních úhlů ''θ'' = 60º°, 180º° nebo 300º° (v rozmezí ±30º°), přičemž všech těchto devět konformací bude energeticky rovnocenných (budou i geometricky nerozlišitelné, pokud by jednotlivé vodíky nebyly různými [[izotop]]y). Tyto nejstabilnější konformace mají symetrii odpovídající bodové grupě ''C''_2v,