Anexe Krymu Ruskou federací: Porovnání verzí

Rusko vyslalo na poloostrov část svých [[Zelení mužíčci (krymská krize)|speciálních jednotek]], které pomohlipomohly vojensky obsadilyobsadit klíčová místa. Krymská vláda necelý měsíc nato vyvolala [[Krymské referendum (2014)|referendum]], které se uskutečnilo 16.&nbsp;března 2014. Poté byl Krym odtržen od Ukrajiny a&nbsp;připojen k&nbsp;Ruské federaci. Rusko tuto událost představovalo jako obranu [[Etnie|etnicky]] [[Rusové|ruských]] obyvatel Krymu před novou [[kyjev]]skou „[[Fašismus|fašistickou]]“ vládou. [[Evropská unie]], [[Spojené státy americké|USA]] a&nbsp;další státy naopak ostře protestovaly proti narušování suverenity Ukrajiny Ruskem. Bylo poukázáno na to, že Rusko garantovalo územní celistvost Ukrajiny v&nbsp;[[Budapešťské memorandum|budapešťském memorandu]] o&nbsp;jaderném odzbrojení Ukrajiny z&nbsp;roku 1994. Spor má trvání dodnes a&nbsp;stále je velkým zdrojem [[Druhá studená válka|obecnějšího napětí mezi Ruskem a&nbsp;Západem]]. Konflikt na Krymu byl [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodním trestním soudem]] definován jako rusko-ukrajinský mezinárodní ozbrojený konflikt.<ref name="ICC">{{Citace elektronického periodika

Ruská vláda nasazení armády rezolutně popírala. Postupně se ale potvrdilo, že v případě některých neoznačených vojáků vybavených moderními ručními zbraněmi a&nbsp;neprůstřelnými vestami šlo o&nbsp;příslušníky ruských speciálních sil, kteří byli do oblasti posláni kvůli „ochraně místních Rusů“. Podle vlastního prohlášení, které uveřejnil o&nbsp;více než rok později, svolal prezident [[Rusko|Ruské federace]] [[Vladimir Putin]] již v&nbsp;noci z&nbsp;22. na 23.&nbsp;února 2014 schůzi, které se kromě něj zúčastnili velitelé ruských speciálních složek a&nbsp;funkcionáři ministerstva obrany. Zde se dohodla mj. i&nbsp;záchrana dosavadního ukrajinského prezidenta [[Viktor Janukovyč|Janukovyče]], kterémukterý byl tehdy podle Putina hroziloohrožen nebezpečína životaživotě. Na této schůzi ale také bylo z Putinovy iniciativy<ref>{{Citace periodika