Ratajské rybníky: Porovnání verzí

Rybníky napájí dvě bezejmenné vodoteče pramenící ve svahu Čertoviny (655 m n. m.), jedna zaústěna do rybníku „Horní Rataják", druhá obtočná s více vydatným vodním tokem, při velkém průtoku a vysokém stavu podzemní vody napájí i Horní ratajský rybník (na některých turistických mapách uváděna se zaústěním do rybníku).<ref name=":2" /> Vodní nádrže jsou oddělené pod hrázemi úzkými pásy zeleně s břehovými porosty a mokřady, jejich vybudováním vznikly v lokalitě nové vodní biotopy pro rostlinstvo a živočichy. Spuštěním výtoku rybníků lze snižovat i vysokou hladinu spodní vody na okolních vlhkých loukách.

Ratajské rybníky (rybniční soustava, přírodní památka, evropsky významná lokalita) leží zhruba 2 km od centra města Hlinsko severovýchodním směrem, s nadmořskou výškou 585 m na okraji lesní lokality „Na balkovském" u Dolního ratajského rybníku až 595 m na loukách nad Horním ratajským rybníkem. Široké údolí je sevřené svahy vrcholů v jihovýchodní části [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]], jsou to na severu Medkovy kopce (638 m n. m.), severovýchodně Čertovina (655 m n. m.), východo-jihovýchodně Dědovský kopec (676 m n. m.) a na jihovýchodě s významným bodem [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.).<ref name=":2" />

Geomorfologický útvar ([[údolí]]) je situován v jihovýchodní části Kameničské vrchoviny pod vrcholem Pešava (697 m n. m., v roce 1987 uváděn za nejvyšší a od roku 2006 jako významný bod geomorfologického celku Železných hor).<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Demek|jméno=Jaromír|odkaz na autora=Jaromír Demek|příjmení2=Mackovčin|jméno2=Peter|příjmení3=Balatka|jméno3=Břetislav|odkaz na autora3=Břetislav Balatka|spoluautoři=a kol.|titul=Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR.|editoři=Jaromír Demek, Peter Mackovčin|vydání=2|vydavatel=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|místo=Brno|rok=2006|počet stran=582|přílohy=fotografie, 1 mapa, 1 CD|strany=|isbn=80-86064-99-9}}</ref> Od rybniční soustavy k severu stoupá svah s vlhkými loukami, skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými poli k vrcholu Medkovy kopce (638 m n. m.). Od břehu Horního ratajského rybníku severovýchodním směrem  se zvedá terén s rozsáhlými mokřady, nejprve pozvolna na území přírodní památky a od její hranice prudčeji, k vrcholu Čertovina (655 m n. m.) v zalesněném hřebeni. Území s vlhkými loukami a lesním společenstvem má významnou retenční schopnost.

Širokým a dlouhým žlabem stoupajícím k vrcholu Dědovského kopce (676 m n. m.), mezi svahy vrcholů Čertovina a Pešava, se do údolí se soustavou ratajských rybníků stahuje voda z vlhkých luk a mokřadů výše položených v bezejmenných vodotečích s úzkými koryty, v nichž v období s malým objemem dešťových srážek voda vysychá.

Louky nad rybníkem se skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými polemi jsou přerušeny v severozápadním směru [[Silnice I/34|silnicí I/34]] (úsek [[Hlinsko]] – [[Čertovina]]), která tvoří nejseverněji položenou hranici Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Nad silnicí se táhne zalesněné pásmo Kameničské vrchoviny s vrcholy Medkovy kopce, Čertovina, Dědovský kopec, na jihovýchodním svahu s místní komunikací spojující [[Čertovina|Čertovinu]] (část města Hlinsko) s [[Pláňavy]] (část obce Vojtěchov) a obcí [[Dědová]].<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|korporace=Klub českých turistů|odkaz na korporaci=Klub českých turistů|titul=Vysokomýtsko a Skutečsko|vydání=5|vydavatel=Trasa|místo=Praha|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=978-80-7324-339-5|poznámka=Turistická mapa 1:50 000, list 47}}</ref> Pozemní komunikace nad zvláště chráněným územím kopíruje zalesněný tzv. vedlejší hřeben [[Železné hory|Železných hor]] ve východo-jihovýchodním směru, který se od vrcholu Dědovského kopce stáčí více na jihovýchod, až k jejich nejvyššímu bodu [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.)<ref name=":7" />, na rozhraní s [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvrateckou vrchovinou]].