Belianská jeskyně: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: metry nad mořem
Řádek 19:
'''Belianská jeskyně''' je jedna z největších a jediná zpřístupněná vysokohorská krápníková [[jeskyně]] v [[Tatranský národní park|Tatranském národním parku]]. Prozkoumaná délka jeskyně činí 1752 metrů při výškovém rozdílu 160 metrů. Pro veřejnost je zpřístupněno 1135 metrů s výškovým rozdílem 115 metrů. Doba prohlídky je 70 minut. Otevřena je od úterý do neděle.
 
Nachází se poblíž obce [[Tatranská Kotlina]] ve vysokohorském krasovém terénu nejvýchodnější části [[Belianské Tatry|Belianských Tater]]. Vchod do jeskyně leží na severním svahu Kobylího vrchu, ve výšce 890 m n. m., asi 130 m nad hladinou říčky [[Belá (přítok Váhu)|Belé]]. Jeskyně byla známá zlatokopům již roku [[1826]], o čem svědčí uhlem napsané jména a data na jejich stěnách. Jejich objev však zůstal utajen až do roku [[1881]], kdy vnikli do jeskyně její první známí objevitelé Július Husz a Johan Britz, na dalších objevech se pak podíleli i B. Kaltstein a I. Verbovský.
 
Zpřístupněná byla za velkých těžkostí již v roce [[1884]]. Již v roce [[1896]] (tj. 12 let po objevení [[žárovka|žárovky]]) bylo v jeskyni zavedené elektrické osvětlení.