Otevřít hlavní menu

Změny

Přidán 1 bajt, před 7 měsíci
m
V průběhu [[20. století]] vymezil oblast Železných hor v důsledku kodifikace názvů geomorfologických jednotek bývalý [[Geografický ústav ČSAV|Geografický ústav Československé akademie věd]] (v roce 1993 zrušen) s jihovýchodní hranicí v oblasti mezi Hlinskem a Kameničkami a s nejvyšším bodem na vrcholu Pešava (697,0 m n. m.).<ref name="lexikon-1987" />
 
Výzkumem Železných hor se intenzivně zabýval také geolog a petrograf [[Jindřich Vodička (1921 – 2006)]], pracovník bývalého [[Ústřední ústav geologický|Ústředního ústavu geologického]] v Praze. V poslední práci z roku [[1997]] (sborník „Železné hory očima geologa“) vymezil Železné hory hranicí vedenou zhruba od řeky Labe u Týnce nad Labem směrem na [[Semtěš]], [[Ronov nad Doubravou]], [[Třemošnice|Třemošnici]], [[Běstvina|Běstvinu]], [[Maleč]] a [[Ždírec nad Doubravou]], dále ve směru na [[Hlinsko]] a [[Skuteč]], od ní na [[Vrbatův Kostelec]], [[Slatiňany]], [[Rabštejnská Lhota|Rabštejnskou Lhotu]], [[Heřmanův Městec]], [[Choltice]], [[Přelouč]] a zpět k řece Labi.<ref name="vodicka" /> Podle zmíněného územního vymezení Železných hor by jejich nejvyšším bodem byl [[Vestec (hora)|Vestec]] (668,0 m n. m.), který je v současnosti nejvyšším vrcholem na území [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněné krajinné oblasti Železné hory]].<ref name="drusop-zh" />
 
Ve své práci Jindřich Vodička zmiňuje také vhodnost úpravy hranic chráněného území ve prospěch CHKO Železné hory, mj. i v oblasti mezi [[Trhová Kamenice|Trhovou Kamenicí]] a Hlinskem. Uvádí také, že název „Železné hory“ v současnosti (rok 1997) platí v jiném pojetí geografickém, geologickém a topografickém, než tomu bylo v minulosti.<ref name="vodicka" />
30 869

editací