Verze z 23. 2. 2018, 13:17 editovat MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 733 editací m oprava typografie data; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 12. 2018, 13:26 editovat zrušit editaci M-sche (diskuse \| příspěvky) 6 675 editací m →‎Historie: Zrušení dvojslova Přejít na další porovnání →
Řádek 8: První byl vypuštěn [[Voyager 2]], navržená trajektorie letu využívala velice příznivé [[Konjunkce (astronomie)\|konjunkce]] [[Uran (planeta)\|Uranu]] a [[Neptun (planeta)\|Neptunu]]. [[Voyager 1]] byl vypuštěn později, ale letěl po rychlejší trajektorii, ta umožnila, aby se k Jupiteru a Saturnu dostala dříve než Voyager 2, ovšem na úkor vnějších planet.<ref>[http://history.nasa.gov/SP-4219/Chapter11.html Miller, E: ''From Engineering Science To Big Science'', Chapter 11 "Voyager: The Grand Tour of Big Science" sec. 269. NASA, 1998] </ref> [[Soubor:MHW-RTGs.gif\|vpravo\|náhled\|200px\|Termoelektrický generátor programu Voyager.]] V roce 1979 dosáhl Voyager 1 Jupitera a pořídil tehdy i snímek [[Velká rudá skvrna\|velké rudé skvrny]] velké jako [[Země]], především díky tomu snímku sestrojila NASA ~~sondu~~ [[sonda Galileo\|sondu Galileo]], která vyletěla v roce 1989 a Jupitera dosáhla v roce 1995. Na přelomu let 1982/1983 doletěl Voyager 1 k Saturnu a objevil silné větry o rychlosti až 5000 km/h. (což je více než 100 krát více než stupeň 5 na [[Fujitova stupnice\|Fujitově stupnici]]). Sonda rovněž objevila [[uhlovodíky]] v atmosféře [[Titan (měsíc)\|Titanu]] a především proto vyslala [[Evropská kosmická agentura\|ESA]] sondu [[Cassini-Huygens]]. Voyager 2 v roce 1988 přeletěl kolem Uranu, studoval jeho satelity a prstence a zjistil, že je vytvořily úlomky jeho největšího měsíce, [[Miranda (měsíc)\|Mirandy]], když do něj narazilo těleso velké jako polovina satelitu. Sonda také zjistila, že (v porovnání s ostatními planetami [[Sluneční soustava\|Sluneční soustavy]]) je Uranova atmosféra velice klidná.

Program Voyager: Porovnání verzí