Program Voyager: Porovnání verzí

Přidáno 8 bajtů ,  před 2 lety
m
→‎Historie: Zrušení dvojslova
m (oprava typografie data; kosmetické úpravy)
m (→‎Historie: Zrušení dvojslova)
První byl vypuštěn [[Voyager 2]], navržená trajektorie letu využívala velice příznivé [[Konjunkce (astronomie)|konjunkce]] [[Uran (planeta)|Uranu]] a [[Neptun (planeta)|Neptunu]]. [[Voyager 1]] byl vypuštěn později, ale letěl po rychlejší trajektorii, ta umožnila, aby se k Jupiteru a Saturnu dostala dříve než Voyager 2, ovšem na úkor vnějších planet.<ref>[http://history.nasa.gov/SP-4219/Chapter11.html Miller, E: ''From Engineering Science To Big Science'', Chapter 11 "Voyager: The Grand Tour of Big Science" sec. 269. NASA, 1998] </ref>
[[Soubor:MHW-RTGs.gif|vpravo|náhled|200px|Termoelektrický generátor programu Voyager.]]
V roce 1979 dosáhl Voyager 1 Jupitera a pořídil tehdy i snímek [[Velká rudá skvrna|velké rudé skvrny]] velké jako [[Země]], především díky tomu snímku sestrojila NASA sondu [[sonda Galileo|sondu Galileo]], která vyletěla v roce 1989 a Jupitera dosáhla v roce 1995. Na přelomu let 1982/1983 doletěl Voyager 1 k Saturnu a objevil silné větry o rychlosti až 5000 km/h. (což je více než 100&nbsp;krát více než stupeň 5 na [[Fujitova stupnice|Fujitově stupnici]]). Sonda rovněž objevila [[uhlovodíky]] v atmosféře [[Titan (měsíc)|Titanu]] a především proto vyslala [[Evropská kosmická agentura|ESA]] sondu [[Cassini-Huygens]].
 
Voyager 2 v roce 1988 přeletěl kolem Uranu, studoval jeho satelity a prstence a zjistil, že je vytvořily úlomky jeho největšího měsíce, [[Miranda (měsíc)|Mirandy]], když do něj narazilo těleso velké jako polovina satelitu. Sonda také zjistila, že (v porovnání s ostatními planetami [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]) je Uranova atmosféra velice klidná.
6 675

editací