Velká francouzská revoluce: Porovnání verzí

| popisek = Pád [[Bastilla|Bastily]] [[14. července]] [[1789]]

| trvání = [[1789]]–[[1799]]

| zeměpisná šířka =

| zeměpisná délka =

* válečné konflikty s ostatními evropskými zeměmi

| území =

* [[Národní garda (Francie)|Národní garda]]

* [[Francouzská královská armáda|královská armáda]]

* [[švýcarská garda]]

* loajalisté

* [[Francouzská královská armáda|královská armáda]]

* [[švýcarská garda]]

| velitel2 = [[Soubor:Royal Standard of the King of France.svg|22px|okraj]] [[Ludvík XVI.]]<br />[[Soubor:Royal Standard of the King of France.svg|22px|okraj]] [[Ludvík XVIII.|Ludvík, hrabě z Provence]]

| síla1 =

 

== Počátek revoluce ==

Francie se již delší dobu potácela na pokraji [[státní bankrot|státního bankrotu]]. Hospodářská situace se výrazně zhoršila, od začátku 80. let 18. století začaly být uskutečňovány reformy pro povzbuzení výroby (zrušení vnitřního cla, některých poplatků zatěžujících výrobu). K hospodářským problémům se přidala i nepřízeň počasí, která byla zapříčiněna [[sopečná erupce|erupcí]] islandské sopky [[Laki]] v roce [[1783]]. Během sopečné erupce se dostalo do [[atmosféra|atmosféry]] velké množství sopečného popela a [[sopečné plyny|sopečných plynů]] vedoucí k poklesu teplot v Evropě po několik následujících let. Změna teploty a menší množství dopadajícího slunečního záření se projevila v neúrodě zemědělských plodin a následném strádání populace.<ref>Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), The Year Without a Summer? Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58–77</ref><ref name="francie">{{Citace elektronické monografie

| titul = Iceland is a country of volcanoes and one of the greatest eruptions has been via the Laki volcano in 1783.

}}</ref> Proti [[aristokracie|aristokracii]], která se postavila proti reformám, byla provedena soudní reforma. Proti této reformě roku [[1788]] vypuklo povstání v [[Grenoble|Grenoblu]] v [[Dauphiné]]. Tak [[1. květen|5. května]] [[1789]] svolal král [[Ludvík XVI.]] [[generální stavy]] (přesně po 175 letech, naposledy se generální stavy sešly roku [[1614]]). Zástupci [[třetí stav|třetího stavu]], kterých bylo stejně jako zástupců prvního i druhého stavu dohromady, chtěli kromě placení daní s oběma privilegovanými stavy projednávat i reformy ve společnosti, první dva stavy (za podpory krále) nesouhlasily. Dále se král se šlechtou snažili omezit působnost generálních stavů na pouhé poradní těleso na rozdíl od třetího stavu, který se dožadoval rozšíření jeho práv na nejvyšší zákonodárný orgán země.

 

Po dlouhých dohadech se proto třetí stav rozhodl vytvořit [[17. červen|17. června]] [[Národní shromáždění (Francie)|Národní shromáždění]]. K tomu se připojila i část [[šlechta|šlechty]] a kněží, kteří byli donuceni přísahat státu. Duchovní, kteří odmítli, nesměli nadále vykonávat své kněžské funkce. Sedmdesátník papež [[Pius VI.]] (papež od roku 1775) odmítl podepsat a odsoudil toleranci přísahy ([[Deklarace práv člověka a občana|La Déclaration des Droits de l'Homme]]), i když ho o to prosil [[Ludvík XVI.]], který nakonec dekret 26. prosince [[1790]] sám podepsal. Všichni zúčastnění [[přísaha v míčovně|přísahali]], že se nerozejdou, dokud nebude vypracována ústava. Dne [[9. červenec|9. července]] se toto shromáždění prohlásilo [[Ústavodárné národní shromáždění|Ústavodárným národním shromážděním]].

 

 

== Monarchistické období ==

 

[[Ústavodárné národní shromáždění]] začalo plnit svůj program. Zrušilo [[daň]]ová privilegia, vyhlásilo rovnost občanů před [[zákon]]em, zrušilo [[Desátek|desátky]], [[cech]]y i vrchnostenská práva. Platby šlechtě za užívání půdy však zůstaly. [[Markýz]] [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|de La Fayette]] vedl revoluční vojsko zvané [[Národní garda (Francie)|Národní garda]]. [[Francouzská šlechtická emigrace|Kontrarevoluční šlechta utekla]] ze země. Na venkově rolníci útočili na feudály. Plenili [[zámek (stavba)|zámky]] a odmítli platit poddanské dávky.

 

== Francie republikou ==

 

V noci z 9. na 10. srpna [[1792]] se v Paříži rozezvučely zvony na poplach. Do čela povstání se postavil [[Georges Danton]]. Lid [[Útok na Tuilerijský palác|zaútočil na královské sídlo]]. Král [[Ludvík XVI.]] byl zatčen a uvězněn. Byly vypsány volby do [[Národní konvent|Národního konventu]], kam již mohl kandidovat kdokoliv.

 

== Jakobínská diktatura a vláda teroru ==

Girondisté nebyli populární, čehož využili jejich protivníci v [[Národní konvent|Konventu]], tzv. [[Hora (Velká francouzská revoluce)|Hora]] (levicoví poslanci v čele s [[Robespierre]]m) - [[2. červen|2. června]] [[1793]] zněly zvony znovu. Na 80 tisíc lidí oblehlo Konvent a předáci girondistů byli zatčeni.