Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 74 bajtů ,  před 11 měsíci
m
→‎Historie: fixlinky
Jeho synové Jetřich (1456–1490), Bohuslav a Vlachen (Vlachyně) roku 1483 město Humpolec obdařili svobodami. Bohuslav, Vlachem a Jetřichův syn Janem roku [[1496]] Humpolec prodali. Bohuslav pak držel Řečici a Vlachen s Janem a Albrechtem Kamenici. Dotčený Jan se oddělil s Kamenicí. S manželkou Annou [[Boryňové ze Lhoty|Boryňovou ze Lhoty]] († 1544) vyženil [[Mezný]], kromě toho získal [[Božejov]] a [[Proseč]]. Na svou dobu byl poměrně vzdělaný, Konáč mu připsal jedno své dílo, zemřel [[27. srpen|27. srpna]] [[1545]]). Statky zdědily jeho dcery Dorota s manželem Ladislavem Ostrovcem, a Mandaléna s chotěm Zdenkem Malovcem.
 
Bohuslav zplodil s manželkou Zdinou z Kunemil syny Bohuchvala, Arnošta, Kryštofa a Mikuláše. Bohuchval († 1552) držel polovičku Horní Cerekvice a vystavěl si tvrz Horní hrad při Horní vsi. Neměl žádné mužské potomky. Oženil se s Dorotou [[Trčkové z Lípy|Trčkovou z Lípy]]. Mikuláš (1510–1536) držel [[Loutkov]] a s manželkou Eliškou z Vojslavic měl jedinou dceru. Arnošt vlastnil [[Řečice|Řečici]] s Dolní Cerekvicí a zemřel roku [[1535]]. Zůstali po něm synové, Bohuslav, Šebestian[[Šebestián Leskovec z Leskovce|Šebestián]] a Kryštof, z nichž Šebestian[[Šebestián Leskovec z Leskovce|Šebestián]]bratry přežil. Držel Řečici a k ní zdědil Horní hrad. Roku [[1558]] získal Řečici dosud zápisnou dědičně. Vykonával funkci královského rady a hejtmana bechyňského kraje. Zemřel v roce [[1582]] bezdětný, své jmění odkázal manželce Žofce [[Benedové z Nečtin]] do konce života a potom strýci Kryštofovi.
 
Trvalé potomstvo měl pouze třetí Bohuslavův syn, Kryštof, jenž držel část Horní Cerekvice. Zemřel před rokem [[1521]], zanechal vdovu Annu z Vesce (†1539). Zplodil syny Jana, Vlachynu a Václava ([[1538]] atd). Vlachyně držel [[Nový Rychnov]], dvakrát se oženil (poprvé s Žofkou z Lukavce † [[1555]], podruhé s Barborou ze Skuhrova), ani z jednoho manželství neměl žádné potomky, zemřel v roce [[1574]].
Od jeho bratrů povstaly dvě pošlosti:
* Václav, nejmladší Kryštofův syn, vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou roku 1546 koupil sám. Podruhé se oženil s Kateřinou z Kokořova. Zemřel roku 1573, svým synům zůstavil statek a to Kryštofovi a Vlachyni, z nichž Kryštof převzal Nový Rychnov a Vlachyně, který zemřel svobodný, Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof starší zdědil Řečici v roce [[1586]], získal roku [[1587]] dědičně Rychnov, okolo roku [[1590]] zdědilpo bratru Dub, zemřel okolo roku [[1595]], přežil manželku Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek po něm dědila sestra, Anna Šlejnicová.
* Jan, nejstarší Kryštofův syn, držel Horní Cerekvici, koupil roku [[1550]] [[Myslov]], získal roku [[1575]] Dolní Cerekvici s Horním hradem, roku [[1579]] [[Božejov]] a držel také [[Léštno]] (na Moravě). Zastával funkce královského rady a zemského soudce, od roku [[1554]] defenzora konsistoře [[podobojí]], věnoval se činnosti v rozličných komisích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmu roku [[1583]] jej přijali do [[Panský stav|panského stavu]]. Přátelil se s učenci a přispěl na vydání [[Mattiolliho herbář]]e, který přeložil do češtiny [[Tadeáš Hájek z Hájku]]. Zemřel roku [[1583]].
 
Jeho synové si rozdělili roku 1584 otcův majetek. Bohuslav si vzal Horní hrad, Kryštof Božejov, Albrecht Horní Cerekvici, Mikuláš Léštno a Arnošt Dolní Cerekvici s Bukovou. Bohuslav byl císařským kraječem a zemřel na jaře roku 1603. Poprvé se oženil s Marketou z Hazemburka, podruhé s Annou Maří z Lobkovic. Zanechal syna Jana Jiřího, jenž zemřel v mladých letech. Albrecht vyženil roku 1583 s Johankou rozenou Dašickou z Barchova [[Běrunice]] a [[Veltruby]] a zemřel roku 1584 asi ve stejnou dobu s otcem. Albrechtův syn Šebestián zdědil otcovy statky, roku [[1607]] Běrunice a Veltruby a držel Horní Cerekvici, koupil roku [[1615]] Bukovou, avšak zase ji prodal. Kvůli synovi Albrechtu Šebestiánovi, který brojil proti [[české stavovské povstání|stavovskému povstání]], mu byl zkonfiskován majetek a vypověděli jej z vlasti, po [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandově]] vítězství se mohl vrátil zpět do země. Zemřel okolo roku [[1627]]. S manželkou [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Dorotou Slavatovou z Košumberka]] († [[1614]]) neměl žádné potomky. Arnošt si vystavěl tvrz Novou Bukovou a zemřel v roce [[1617]], s manželkou [[Španovští z Lisova|Mandalénou Španovskou z Lisova]] nezanechal žádné potomky. Kryštof, řečený mladší, druhý Janův syn, se nejdříve oženil s Annou z [[Vartenberkové|Vartemberka]] a pak v roce [[1598]] s Eliškou Krolovou z Kynšteina a konečně roku [[1604]] s Annou z Hochauzu. Zemřel v roce [[1608]], zůstavil jediného syna Jana Kryštofa.