Drslavici: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Erb: odkazy
opravy a dodatky
Řádek 1:
'''Drslavici''' či '''Drslavicové''' byli starý český [[šlechta|šlechtický]] rod, jenž měl ve [[12. století|12.]] až [[13. století]] v držení rozsáhlé majetky v západních a jihozápadních Čechách a další statky ve východních Čechách. Rod vymřel počátkem [[15. století]].
{{Upravit|stylistika}}
'''Drslavici''' či '''Drslavicové''' byli velmi starý český [[šlechta|šlechtický]] rod, jenž měl ve [[12. století|12.]] až [[13. století]] v držení rozsáhlé majetky v západních a jihozápadních Čechách. Rod vymřel počátkem [[15. století]]. Od Drslaviců odvozovali svůj původ [[Černínové z Chudenic]]. Častěji než jméno "Drslav" (např. ''Drzlau'') se vyskytuje celé jméno s významem "Držislav" (např. ''Drisizlau'' u nás již roku [[1062]]<ref>http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=222&page=649 – RBM I – Index</ref> a v Chorvatsku ''Dirzislaus'' již v 10. století) a je obdobou složených jmen jako je například Držikraj (''Drisikray'') či Držimír (''Drisimir'') z [[Kosmova kronika česká|Kosmovy kroniky]].
 
'''Drslavici''' či '''Drslavicové''' byli velmi starý český [[šlechta|šlechtický]] rod, jenž měl ve [[12. století|12.]] až [[13. století]] v držení rozsáhlé majetky v západních a jihozápadních Čechách. Rod vymřel počátkem [[15. století]]. Od Drslaviců odvozovali svůj původ například [[Černínové z Chudenic]]. Častěji než jméno "Drslav" (např. ''Drzlau'') se vyskytuje celé jméno s významem "Držislav" (např. ''Drisizlau'' u nás již roku [[1062]]<ref>http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=222&page=649 – RBM I – Index</ref> a v Chorvatsku ''Dirzislaus'' již v 10. století) a je obdobou složených jmen jako je například Držikraj (''Drisikray'') či Držimír (''Drisimir'') z [[Kosmova kronika česká|Kosmovy kroniky]].
V čele Drslaviců bývali od 2. poloviny 13. století pánové z [[Rýzmberk|Risenberka]]/Rýzmberka a mezi těmito pošlost skalská, která po svém sídle [[Švihov (hrad)|Švihově]] [[Švihovští z Rýzmberka|Švihovskými z Risenberka]] se nazývala a r. [[1720]] vymřela po meči. Vedle Švihovských proslula dolanská větev a vydala ze sebe haluze Výrků z Risenberka, kteří ve XIV. stol. z Výrova se psali, a vladyků ze Svrčovce a z Bystřice. Severně od Švihova na [[Vřeskovice|Vřeskovicích]] se usadili vladykové ze Vřeskovic erbu Risenberského, jejichž nejstarší předek Ota ze Vřeskovic odjinud z Biřkova se připomíná r. [[1339]]; ratolestí Vřeskovských byli vladykové ze Schonangeru, mezi nimiž se proslavil Racek ze Schonangeru jakožto válečník proti pohanským Litvanům roku [[1385]] a na hranicích Chorvatska u Dunaje roku [[1392]]. [[Přeštice]] smrtí Svatobora z Přeštic dostaly se z držav Drslaviců před r. [[1238]] [[Maltézský řád|maltézskému řádu]]; [[Skočice]], Poříčí, [[Jinín]] a [[Roupov]] drželi tři bratři Jaroslav, Drslav a Ota v létech [[1320]]–[[1339]], ale již v druhé polovici [[14. století]] vladykové z Roupova jiného erbu než Risenberského se rozrodili v těch místech. V jiných stranách z kmene Drslaviců vyrostly haluze pánů z Kánic, vladyk z Malešic u Plzně (Dorota z M. l. 1432) a Ulických z Ulic, kteří černé pruhy na zlatém' štítě měli a hejtmanem křivoklátským Václavem Uličkou z Ulic brzo po r. [[1576]] vymřeli, Poláků ze Sulislavi a Mnichů z Blahoust u Stříbra. Vladykové Sulkové a [[Stachové z Hrádku]] byli kolem Strážova usedlí a vymřeli v [[16. století]].
 
V čele rodu Drslaviců bývali od 2. poloviny 13. století pánové z [[Rýzmberk|Risenberka]]/Rýzmberka a mezi těmitonimi pošlost skalská, která se nazývala po svém sídle [[Švihov (hrad)|Švihově]] [[Švihovští z Rýzmberka|Švihovskými z Risenberka]] se nazývala a r.roku [[1720]] vymřela po meči. Vedle Švihovských proslula dolanská větev, aze vydalakteré zepocházela seberodová haluzevětev Výrků z Risenberka, kteří se ve XIV14. stol.století psala z Výrova se psali, a vladyků ze Svrčovce a z Bystřice. Severně od Švihova na [[Vřeskovice|Vřeskovicích]] se usadili vladykové ze Vřeskovic erbu Risenberského, jejichž nejstarší předek se k roku [[1339]] nazýval Ota ze Vřeskovic odjinudči z Biřkova se připomíná r. [[1339]];Další ratolestí rodu Vřeskovských byli vladykové ze Schonangeru, mezi nimižnimi se proslavil Racek ze Schonangeru jakožto válečník proti pohanským Litvanům[[Litva|Litevcům]] roku [[1385]] a na hranicích Chorvatska u Dunaje roku [[1392]]. [[Přeštice]] připadly smrtí Svatobora z Přeštic dostaly se z držav Drslaviců před r.rokem [[1238]] [[Maltézský řád|maltézskému řádu]];. [[Skočice]], Poříčí, [[Jinín]] a [[Roupov]] drželi tři bratři Jaroslav, Drslav a Ota v létech [[1320]]–[[1339]], ale již v druhé polovicipolovině [[14. století]] vladykové z Roupova jiného erbu než Risenberského se rozrodili v těch místech. V jiných stranáchDále z kmene Drslaviců vyrostlypocházeli haluze pánůpáni z Kánic, vladykvladykové z Malešic[[Malesice|Malesic u Plzně]] (Dorota z M. l.Malesic *1432-) a Ulických z Ulic, kteří měli v erbu černé pruhy na zlatém' štítě měli, a hejtmanembrzy po roce [[1576]] vymřeli křivoklátským hejtmanem Václavem Uličkou z Ulic, brzoa pokonečně r.také [[1576]] vymřeli, PolákůPolákové ze Sulislavi a MnichůMnichové z Blahoust u Stříbra. Vladykové Sulkové a [[Stachové z Hrádku]] byli usedlí kolem Strážova usedlí a vymřeli v [[16. století]].
 
== Významní členové ve státních službách ==
Drslavici zastávali úřady nejen na [[Plzeň]]sku, byli i v [[Zemské úřady|nejvyšších zemských hodnostech]]. Nejprve se v letech [[1160]]–[[1189|89]] stal ''Drisizlai urbis prefecti Pelzenne'', ''Drslav praefectus urbis Pelzen'', Sezema byl v roce [[1175]] a [[1176]] ''praefectus de Plizen''. Černín byl v letech [[1205]]–[[1212]] nejvyšší [[komoří]], tentýž úřad v letech [[1279]]–[[1282]] zastával i [[Děpolt z Risenberka]].

Mikuláš z [[Potštejn]]a a [[Litice|Litic]] (+1341) patřil k loupeživým rytířům v podhůří Orlických hor, jeho statky dědili a rozmnožili [[Žampachové z Potštejna]].
Významného postavení dosáhl [[Břeněk z Risenberka]], který byl v letech [[1396]][[1397]] nejvyšší sudí zemský, stejný úřad držel v letech [[1479]] až [[1504]] i Půta z Risenberka. Patrně nejvýznačnějšího postavení z tohoto rodu dosáhla [[Vilém mladší z Risenberka]], který byl nejvyšším komorníkem za králů [[Jiří z Poděbrad|Jiřího]] a [[Vladislav Jagellonský|Vladislava]] až do své smrti roku [[1479]].
 
== Erb ==