Miloš Kopecký: Porovnání verzí

Přidáno 35 bajtů ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
m (linkfix)
Začínal ve [[Větrník (divadlo)|Větrníku]], následovalo [[Divadlo ABC|Divadlo satiry]] a pak činohra [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Poté, co se pro jeho opilost nedohrálo představení, odešel do [[Švandovo divadlo na Smíchově|Realistického divadla]], hrál v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]]. Krátce byl i členem KSČ, v roce [[1954]] byl vyloučen. Opět hrál v Divadle ABC, dva roky v [[Hudební divadlo Karlín|karlínském hudebním divadle]] a v roce [[1965]] nastoupil do angažmá [[Divadlo na Vinohradech|Divadla na Vinohradech]]. Vystupoval často ve [[film]]u i v [[Televizní vysílání|televizi]], většinou hrál [[komedie|komediální]] padoušské postavy. Nezapomenutelné jsou jeho postavy zlotřilého královského rádce (''[[Pyšná princezna]]''), pistolníka Hoga Foga (''[[Limonádový Joe aneb Koňská opera|Limonádový Joe]]''), Barona Prášila (''[[Baron Prášil (film, 1962)|Baron Prášil]]''), polního kuráta Katze (''[[Dobrý voják Švejk (film, 1956)|Dobrý voják Švejk]]''), pana [[Petr Vok|Petra Voka z Rožmberka]] (''[[Svatby pana Voka]]''), [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (''[[Slasti otce vlasti]]''), Dr. Štrosmajera (''[[Nemocnice na kraji města]]'') a mnoho jiných drobných i větších postav. Počátkem osmdesátých let moderoval protiemigrantský a prorežimní seriál [[Československá televize|Československé televize]] ''[[Krok do neznáma]]''. Objevný byl jeho Harpagon v [[Moliere|Molierově]] ''[[Lakomec|Lakomci]]'', kterého nehrál jako uslintaného shrbeného stařečka (jako většina ostatních herců), nýbrž jako plnokrevného muže v nejlepších letech, který sice trpí [[stihomam]]em, ale jde cílevědomě a nemilosrdně za svými cíli. Jednou z jeho posledních velkých rolí na divadle byl [[William Shakespeare|Shakespearův]] ''[[Richard III.]]''
 
Aby si za války jeho otec Vladimír Kopecký uchoval živnost, dal se se svojí manželkou rozvést. Miloš Kopecký o tom později v knize Já napsal: „Otec nad maminkou de facto vynesl ortel. Kdyby totiž rodiče nebyli rozvedeni, maminka by se neocitla v Osvětimi, ale zůstala by patrně v Terezíně, kde bylo možné válku přežít.“ Tato hrůza z dětství provázela Kopeckého celý život a stála u vzniku jeho [[Bipolární afektivní porucha|maniodepresivní psychózy]] {{Doplňte zdroj}}.
 
== Biografie ==
31

editací