Maďarské velkoknížectví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
před
název též
Řádek 61:
}}
 
'''Maďarské velkoknížectví''' ([[Maďarština|maďarsky]] ''Magyar Nagyfejedelemség''), obecněneboli „Uherskétéž '''Uherské knížectví''', knížectví“někdy nebotaké (dle rozlohy) „Uherská'''Uherská říše“říše''' apod., jsou historická označení pro nejraněji doložený uherský stát ve středověku, založený někdy mezi lety [[895]] a [[896]] jako kmenový svaz sjednocující původně kočovný lid [[Staří Maďaři|Maďarů]], kteří přešli z polo-kočovného způsobu života postupně na život usedlý. V čele nestál samotný kníže, nýbrž ve formě [[diarchie]] se o moc dělili dva muži, tj. ''kende'' či ''kündü'' (tj. sakrální král či kníže) s ''gyula'' (vojevůdcem). Kdo z nich disponoval větší mocí nebo důležitějším postavením je předmětem dohadů. Jisté je jen to, že vládnoucí titul (dle některých pramenů kníže nebo dokonce [[chán]]) byl patrně převzat od [[Chazarská říše|Chazarů]], od titulu [[kagan]]a. V průběhu [[10. století]] jsou původní [[Pohanství|pohanská]] náboženství nahrazena [[křesťanství]]m a maďarská kmenová konfederace se postupně mění a [[Konsolidace|konsoliduje]] v křesťanské království. Tím se [[de iure]] stává v roce [[1000]], kdy se kníže Vajk, pokřtěný již jako Štěpán, nechává korunovat na uherského krále [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I]].
 
== Vznik Uher 896 až 1000 ==