Od příbuzných [[tuleňovití|tuleňovitých]] (Phocidae) se lachtani odlišují tmavým zbarvením, zašpičatělýmkarla čenichem s hustými hmatovými vousy, výraznými ušními boltci a především stavbou zadních končetin, které mohou podsunout pod tělo, což jim umožňuje rychlejší pohyb po souši. Zbarvení lachtanů je tmavě hnědé, rezavé až černé, u některých druhů však i šedé nebo dvoubarevné. Po namočení jejich srst silně ztmavne, takže se u většiny druhů zdá být téměř černá. Pohlavní dimorfismus je u lachtanů vyvinut silněji než u tuleňů, [[samec]] se od [[samice]] liší mnohem větší (často i dvojnásobnou) velikostí, masivní [[hlava|hlavou]], u některých druhů také hřívou na krku a tmavším zbarvením. Stejně jako tuleni mají i lachtani ploutvovitě zploštělé končetiny, hustou, málo smáčivou srst a silnou vrstvu podkožního tuku. Přesto jsou lachtani dobře přizpůsobeni životu ve vodě, kde tráví většinu svého života, ale k rozmnožování, odpočinku a spánku dochází na souši. Zástupci této čeledě jsou velice zdatnými plavci a některé druhy tráví značnou část života na volném moři či podnikají tahy na vzdálenost několika stovek kilometrů (především [[lachtan medvědí]] (''Callorhinus ursinus'').
Lachtanovití se od svých suchozemských předků, patrně z příbuzenstva [[Medvědovití|medvědovitých]], vývojově vzdálili méně než tuleňovití. Důkazem toho jsou viditelné ušní boltce, ale i [[mléčný chrup]], drápy nebo holá chodidla.
