Austenit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Přesnější definice o jaký tuhý roztok jde.
m Jsem vystudovaný materiálový inženýr se zaměřením na oceli, takže jsem upravil jen pár nepřesností a vymazal některé zavádějící věty. Citace doplním při závěrečné editaci.
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{slitiny železa a uhlíku|obrázek=Stainless-steel-304-austenite-fracture.jpeg|popis=Lomová plocha austenitické oceli legované [[nikl]]em}}
 
'''Austenit''' je intersticiální tuhý roztok [[uhlík]]u v [[Alotropické modifikace železa|železe γ]]. Je to nemagnetickáparamagnetická fáze slitiny uhlík–železo. Jeho krystaly jsou světle šedé barvy, měkké, houževnaté a tvárné. Krystalová mřížka austenitu má plošně středěnou strukturu (FCC - face centered cubic structure). To znamená, že v základní krystalické buňce může být s osmi [[atom]]y železa v rozích krychle až šest atomů uhlíku uprostřed plochy každé stěny. Celkem jsou v elementární buňce čtyři atomy (rohové jsou společné pro osm buněk a atomy uprostřed stěn pro dvě buňky). Tato struktura se v [[Pearsonův systém|Pearsonově systému]] označuje jako cF4 a v systému označovaném "strukturbericht" jako A1.
 
V uhlíkových a nízkolegovaných [[ocel]]ích se vyskytuje austenitická struktura jen nad eutektoidní teplotou 727 °C a do teploty 1496 °C. Při této teplotě je barva oceli višňovočervená. Pouze v některých vysokolegovaných ocelích, legovaných zejména [[nikl]]em a [[mangan]]em, je přítomna austenitická struktura i při normálních teplotách, tyto oceli se pak nazývají '''austenitické oceli'''. Nejčastěji se s nimi setkáváme u ocelí korozivzorných (austenitická "nerez"), která se používá pro většinu aplikací - hlavně v potravinářském průmyslu.
 
Pojmenovaný je podle anglického [[metalurg]]a [[William Chandler Roberts-Austen|Roberta Austena]].