Silmarillion: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Příběh: překlep |
m →O prstenech moci a Třetím věku: napřímení odkazu |
||
Řádek 69:
Tato poslední část Silmarillionu popisuje události Druhého a Třetího věku ve [[Středozem]]i.
Po pádu [[Melkor]]a se většina elfů vrátila na západ, někteří však zůstali ve Středozemi – usadili se jednak na západním pobřeží, jednak hlouběji ve vnitrozemí. Tam založili několik říší, z nichž největšího rozvoje dosáhl [[Eregion]] v sousedství podzemní trpasličí říše [[
Po vzniku Prstenových přízraků Sauronova moc velmi vzrostla a elfové ve větší míře opouštěli Středozem na západ. Jen nemnoho elfských říší dokázalo vzdorovat, mezi jinými nově založená [[Roklinka]], pevnost Půlelfa Elronda, syna [[Eärendil]]a a [[Elwing]]. Vzrůstu Sauronovy moci se však postavili Númenorejci, kteří začali ve Středozemi budovat svá sídla. Sauron proto na čas opustil Středozem, aby Númenorejce porazil lstí, jak se vypráví v Akallabêth. Když byl Númenor zničen, Sauron se jako duch vrátil do Středozemě, zjistil však, že za jeho nepřítomnosti vzrostla moc [[Gil-galad]]a, krále středozemských elfů. Ve Středozemi navíc přistáli Númenorejci, kteří uprchli ze zkázy své země, vedeni Elendilem, potomkem Elrose, a jeho syny [[Isildur]]em a [[Anárion]]em, a vytvořili na západě Středozemě dvě království, [[Arnor]] na severu a [[Gondor]] na jihu. Z Númenoru si dovezli mnoho pokladů, mimo jiné vidoucí kameny, [[palantír]]y, a Bílý strom, potomek zářícího stromu [[Telperion]]u z [[Aman (Tolkien)|Amanu]].
|