Byzantská říše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: první editace editace z mobilu editace z mobilního webu |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Walls of Constantinople.JPG|náhled|vpravo|upright=1.0|[[
[[Soubor:Byzantine Empire animated.gif|náhled|vpravo|upright=1.0|Územní vývoj říše v letech [[476]]–[[1400]]]]
[[Soubor:Empress Zoe mosaic Hagia Sophia.jpg|náhled|vpravo|upright=1.0|Mozaika [[Ježíš Kristus|Krista]] a [[Seznam byzantských císařů|císaře]], chrám [[Hagia Sofia]]]]
Řádek 8:
V roce [[330]] povýšil římský císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin Veliký]] původní [[starověk]]ou obec [[Byzantion]] přejmenovanou na [[Konstantinopolis]] na hlavní město celé [[Starověký Řím|Římské říše]]. Ta byla v roce [[395]] trvale rozdělena na východní a západní část. Zatímco [[Západořímská říše]] zanikla již roku [[476]], východní polovina impéria dosáhla v [[6. století]] za panování [[Justinián I.|Justiniána I.]] svého největšího územního rozsahu. V [[7. století|7. století]] se udála zásadní proměna charakteru říše způsobená především přijetím [[Řečtina|řečtiny]] jako oficiálního jazyka za vlády [[Herakleios|Herakleia]] a ničivými dopady [[Islámská expanze|islámské expanze]]. Navzdory porážkám a úbytku území náležela k hospodářsky, kulturně a vojensky nejrozvinutějším soudobým státům. Byzanc, oslabená odrážením [[Arabové|Arabů]] a vnitřními náboženskými spory, se za [[Makedonská dynastie (Byzanc)|makedonské dynastie]] vzchopila k novému rozmachu a koncem [[10. století|10. století]] se znovu pozvedla k velmocenskému postavení. Nicméně prohlubující se odcizení mezi západními a východními křesťany vyústilo v roce [[1054]] v [[Schizma|církevní rozkol]] označovaný jako [[Velké schizma]].
Po porážce v [[Bitva u Mantzikertu|bitvě u Mantzikertu]] v roce [[1071]] ztratila říše ve prospěch [[Seldžucká říše|seldžuckých Turků]] většinu [[Malá Asie|Malé Asie]], představující jádro jejího teritoria. Po nástupu [[Komnenovci|Komnenovců]] sice získala zpět některé oblasti a ve [[12. století|12. století]] dočasně obnovila svoji převahu, ovšem za pozdějších císařů započal její definitivní úpadek. Během [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] utrpěla Byzanc fatální úder, když byla [[
V průběhu své tisícileté existence sloužila říše jako záštita křesťanství, čímž výrazně přispěla k ochraně [[Evropa|Evropy]] před šířením [[islám]]u. Kromě toho disponovala pevnou zlatou měnou, jež byla v oběhu v celém středomořském prostoru. Konstantinopol patřila jako jedna z největších metropolí v tehdejším světě k nejdůležitějším obchodním střediskům. Byzanc měla určující vliv na náboženství, právo, politický systém, architekturu a umění značné části Evropy a [[Střední východ|Středního východu]], přičemž přispěla k zachování a předání četných literárních děl a vědeckých poznatků klasického světa a jiných kultur.
| |||