Jiří Gruša: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Soukromý život: odkaz na syna značka: editor wikitextu 2017 |
drobné úpravy textu, členění, úpravy značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 5:
| obrázek = Jiří Gruša, 2011.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Jiří Gruša v
| pořadí = 3.
| úřad = [[Seznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR]]
Řádek 13:
| předchůdce = [[Ivan Pilip]]
| nástupce = [[Jan Sokol]]
| úřad2 = Velvyslanec [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] v
| od2 = [[1990]]
| do2 = [[31. prosinec|31. prosince]] [[1992]]
| předchůdce2 = [[Pavel Sadovský]]
| nástupce2 =
| úřad3 = 1. velvyslanec [[Česko|ČR]] v
| od3 = [[1. leden|1. ledna]] [[1993]]
| do3 = [[červen]] [[1997]]
Řádek 24:
| nástupce3 = [[František Černý (diplomat)|František Černý]]
| pořadí4 = 2.
| úřad4 = velvyslanec [[Česko|ČR]] v
| od4 = [[10. červen|10. června]] [[1998]]
| do4 = [[2004]]
Řádek 40:
| děti =
| sídlo =
| alma mater = [[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v
| zaměstnání =
| náboženství =
Řádek 47:
| poznámky =
}}
'''Jiří Gruša''' ([[10. listopad]]u [[1938]] [[Pardubice]] – [[28. říjen|28. října]] [[2011]] [[Bad Oeynhausen]]<ref>[http://derstandard.at/1319181496139/Schriftsteller-und-Politiker-Jiri-Grusa-gestorben Der Standard: Schriftsteller und Politiker Jiří Gruša gestorben (28. Oktober 2011)] (něm.)</ref>, [[Německo]]) byl [[Česko|český]] [[poezie|básník]], [[próza|prozaik]], [[překladatel]], [[literární kritik]], [[diplomat]] a [[politik]]. Od června [[1997]] do ledna [[1998]] zastával post [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR]] ve [[Druhá vláda Václava Klause|druhé Klausově vládě]] (jako nestraník). V
== Životopis ==
Narodil se v
Vysokou školu ukončil v
▲Narodil se v Pardubicích. Jeho otec byl technickým úředníkem, který byl po [[Druhá světová válka|válce]] nucen se přihlásit do dolu v rámci náboru pracující inteligence. Po absolvování středoškolského studia v Pardubicích byl Gruša, nyní pocházející z dělnické rodiny, (díky změně povolání svého otce) přijat na [[Univerzita Karlova|Karlovu univerzitu]], aniž by musel vstoupit do [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]]. Nejprve studoval [[čeština|český jazyk]] a [[Historie|historii]], po roce přešel na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu]] studovat obory [[Filosofie|filozofie]] a historie. Během studia se u něho začal projevovat organizační talent, díky kterému působil na pozici redaktora v různých literárních časopisech. Svou [[Poesie|poesii]] pravidelně zasílal do redakcí pražských novin, kde se jeho básně setkávaly vždy s odmítavou odpovědí redakcí pro intelektuální obsah a neplnění potřebných ideových předpokladů.
V roce 1964 vydal druhou básnickou sbírku ''Světlá lhůta''. Své první zaměstnání dostal až v roce 1966, kdy působil jako korektor v ''Nových knihách''. Situace se postupně zlepšovala a jeho schopnosti byly doceněny. Rok po nástupu do nového zaměstnání byl přeřazen do redakce časopisu ''Zítřek'', navíc se podařilo založit nový časopis ''Sešity pro mladou literaturu'', který se zabýval vlastním pohledem mladé generace na literaturu. Během let 1968-1969 však byly oba časopisy zakázány. Skončilo tak krátké období veřejné jeho činnosti. Autor se odvrátil od poezie a začal psát [[Próza|prozaické texty]].
▲Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka ''Torna''. V tomto roce také nastoupil [[Základní vojenská služba|základní vojenskou službu]]. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba [[Fidel Castro|Fidela Castra]]. Díky tomu byl pozván do [[Dobříš]]e, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis ''Tvář'', s odkazem na [[František Halas|Františka Halase]], jehož se stal [[redaktor]]em. Po měsíci působení v časopisů Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic [[Vladimír Medek|Vladimíra Medka]], pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských veršů. Na tento text reagoval tím, že [[Literární noviny]] otiskly jeho článek, který byl označen jako devastace literárního socialistického kánonu, článek, ve kterém se vyjádřil k účelu poezie a kritizoval její současné ideologické cíle. Tento počin vyvolal silnou reakci ze strany [[Komunistický režim v Československu|režimu]]. Po třech měsících dobrovolně odešel z vedení časopisu ''Tvář'' v domnění, že se vše uklidní a on bude moci nadále spolupracovat s její redakcí. To se však nestalo. Ocitl se ve velmi složité životní situaci. V měsíci březnu bylo na jeho osobu vypsáno [[trestní stíhání]]. Stal se nezaměstnatelným. Kvůli nedostatku financí se odstěhoval s dcerou k rodičům své ženy. Celý rok žil v ústraní. Vydělával překladem textů a psaním recenzí pod pseudonymem. V roce 1964 vydal druhou básnickou sbírku ''Světlá lhůta''. Své první zaměstnání dostal až v roce 1966, kdy působil jako korektor v ''Nových knihách''. Situace se postupně zlepšovala a jeho schopnosti byly doceněny. Rok po nástupu do nového zaměstnání byl přeřazen do redakce časopisu ''Zítřek'', navíc se podařilo založit nový časopis ''Sešity pro mladou literaturu'', který se zabýval vlastním pohledem mladé generace na literaturu. Během let 1968-1969 však byly oba časopisy zakázány. Skončilo tak krátké období veřejné jeho činnosti. Autor se odvrátil od poezie a začal psát [[Próza|prozaické texty]].
[[Soubor:Lev Berinski and Jiri Grusa.jpg|náhled|286x286pixelů|Zleva: [[Lev Berinski]] a Jiří Gruša (1995)]]
Za částečné publikování ''Listů z
[[Soubor:Brno, koncert k listopadu 1989, Jiří Gruša.jpg|thumb|Jiří Gruša v V V
| příjmení = Serke
| jméno = Jürgen
| titul = O
| periodikum = Revue Souvislosti
| odkaz na periodikum = Revue Souvislosti
Řádek 69 ⟶ 74:
}}</ref>
Po pádu [[Sametová revoluce|železné opony]] se vrátil do [[Čechy|Čech]] a vstoupil do diplomatických služeb. Stal se [[Velvyslanec|velvyslancem]] v
== Soukromý život ==
{{Pahýl část}}
Jiří Gruša byl třikrát ženatý. S
| příjmení = Chmel Denčevová
| jméno = Ivana
| titul = Děti Charty: V
| periodikum = Český rozhlas Plus
| odkaz na periodikum = Český rozhlas
Řádek 82 ⟶ 87:
| datum přístupu = 2018-09-16
| url = https://plus.rozhlas.cz/deti-charty-v-tomhle-hnojniku-zit-nechci-pribeh-mileny-jaburkove-grusove-6506610
}}</ref> [[Martin Gruša]] byl [[basová kytara|baskytarista]], vystupoval například se skupinami [[Babalet]] a [[Echt!]]. Zemřel v
== Dílo ==
Řádek 89 ⟶ 94:
* ''Světlá lhůta'' (1964) – nelíbivé symboly, životní absurdita, hořká ironie
* ''Právo útrpné'' (1964)
* ''Modlitba k
* ''Cvičení mučení'' (1969) – 40 básní, 6 má v
* ''Grušas am Wacht aneb Putovní Ghetto'' (2001) – sbírka, za kterou obdržel Magnesii Literu
Řádek 97 ⟶ 102:
* ''Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele'' (1975 samizdat, 1984 Toronto) – experimentální román
* ''Dr. Kokeš Mistr Panny'' (1980 samizdat, 1984 Toronto)
* ''Beneš jako Rakušan'', 2011 (esej, „román faktu“) – v
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 115 ⟶ 120:
=== Další ===
* ''Umění stárnout'' (kniha vzpomínek)
* ''Grušova hlídka na Rýnu'' (rozhovory s [[Karel Hvížďala|Karlem Hvížďalou]], 2011)
Jiří Gruša překládal také z
== Ocenění ==
Řádek 130 ⟶ 135:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
| |||