Mikuláš Trčka z Lípy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Orebité za použití HotCat
m Verze 16762157 uživatele Khamul1 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Řádek 39:
 
== Od válečníka k diplomacii ==
Mikuláš Trčka z Lípy odvozoval svůj původ od [[Lípa u Hradce Králové|tvrze Lípa]], která stála nedaleko [[Hradec Králové|Hradce Králové]] v místě dnešní stejnojmenné obce. Byl prvním z rodu [[Trčkové z Lípy|Trčků]], který se objevuje v listinách s přízviskem z Lípy, a proto je počítán za zakladatele tohoto rodu. Během [[Husitské války|husitských válek]] byl horlivým [[Utrakvismus|utrakvistou]] a přišel k značnému majetku při válečných výpravách a to především do Slezska. Jistý čas se podílel společně s Janem Holcem z Nemošic na správě náchodského panství a v roce 1427 koupil hrad [[Homole (hrad)|Homole nad Dušníky]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Musil|jméno=František|příjmení2=Čechura|jméno2=Jaroslav|autor2=a kolektiv|titul=Dějiny východních čech v pravěku a středověku (do roku 1526)|vydání=|vydavatel=Lidové Noviny|místo=Praha|rok=2009|počet stran=|strany=557|isbn=}}</ref> (u dnešní polské obce Ludowe v českém pohraničí). Tímto získal kontrolu nad hlavní obchodní cestou spojující východní Čechy s [[Kladsko|Kladskem]]. Odtud také podnikal další výpravy do Slezska. V roce 1428 si kupuje dům v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Dvořáková|jméno=Lenka|titul=Trčkové z Lípy na přelomu 15. a 16. století|periodikum=AUC - Philosophia et historica - Studia historica|datum=1976|ročník=|číslo=14|strany=115, 125|url=}}</ref>, čímž se zařadil mezi zámožné šlechtice [[Sirotčí svaz|bratrstva sirotků]]. Stále více se věnuje spíše otázkám politiky a diplomacie než válečnictví a později se objevuje po boku [[HynekHynce Ptáček z Pirkštejna|HinkaHince Ptáčka z Pirkštejna]].
 
Další strmý postup v jeho kariéře přišel po druhé polovině roku 1436, po vyhlášení [[Basilejská kompaktáta|basilejských kompaktát]] a uznání [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] za [[Český král|českého krále]]. Tehdy Mikuláš Trčka z Lípy plně využil „rozdávání“ bývalého církevního majetku Zikmundem. Díky svému značnému majetku mohl brát od Zikmunda, za poskytnutí finančních prostředků, do zástavy statky dle vlastního výběru a tak začal budovat rozsáhlé panství při řece [[Sázava|Sázavě]]. Již 21. září 1436 mu bylo zapsáno 21 vesnic u [[Havlíčkův Brod|Německého Brodu]] (šlo o vesnice [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]] a kláštera sv. Prokopa na Sázavě)<ref>{{Citace monografie|příjmení=Dobiáš|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí: doba reformační|vydání=|vydavatel=Musejní spolek|místo=Pelhřimov|rok=1936|počet stran=|strany=92|svazek=1|isbn=}}</ref>. Tentýž rok zakoupil od [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]], poručníka sirotků po [[Čeněk z Vartemberka|Čeňkovi z Vartemberka]], [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|hrad Lipnici]] a město [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]]. Od této doby se tituluje Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici, jak je uveden v listině z konce roku 1436, ve které potvrzuje městu [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]] veškerá práva udělená císařem [[Karel IV.|Karlem IV]]<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Beránek|jméno=Karel|příjmení2=Beneš|jméno2=František|titul=Soupis česky psaných listin a listů do roku 1526 díl 1. svazek 1/1|vydání=|vydavatel=Archivní správa MV ČSR|místo=Praha|rok=1974|počet stran=|strany=255, 272|isbn=}}</ref>. V roce 1442 koupil od Janka z Chotěmic [[Vlašim|vlašimské panství]]. Jako pán na Vlašimi se pak začal velmi aktivně zapojovat do politického dění a zastával funkci hejtmana [[Čáslavský kraj|čáslavského kraje]]. V polovině 15. století patřil k nejbohatším mužům zemi. Mimo [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]] a [[Vlašim]] mu patřila další přilehlá panství ([[Červená Řečice]], [[Habry]], [[Herálec (okres Havlíčkův Brod)|Herálec]], [[Heřmanův Městec]], [[Mladá Vožice]] , [[Načeradec]], [[Nesměřice]], Hrad Smrdov, [[Trhový Štěpánov]], tvrz Tomice, tvrz Vlačice, hrad Zahrádka, dále pak štěpánské panství na [[Kouřimský kraj|Kouřimsku]] a křivosoudovské panství na [[Čáslavský kraj|Čáslavsku]], [[Mnichovice]], [[Dobrnice]], [[Leština u Světlé|Leština]] a několik dalších). Celkově získal za svůj život 14 statků původně církevních, jeden zeměpanský, jeden panský a jeden [[Vladyka|vladycký]]<ref name=":0" />.
Řádek 58:
[[Kategorie:Trčkové z Lípy|Mikuláš]]
[[Kategorie:Husitští válečníci]]
[[Kategorie:Orebité]]
[[Kategorie:Úmrtí 1453]]
[[Kategorie:Úmrtí v Lipnici nad Sázavou]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Orebité]]