Viliam Žingor: Porovnání verzí

[[Major]] ([[generál]] ''[[in memoriam]]'') Viliam Žingor (civilním povoláním bankovní úředník a posléze knihkupec, zběhnutím se vyhnul službě v armádě [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]]) založil na jaře roku [[1944]] partyzánský oddíl, jeden z prvních na [[Slovensko|Slovensku]], který působil v okolí obce [[Bystrička]] a na [[Martinské hole|Martinských holích]] ([[Turčianská kotlina]]), odkud pocházel. Za Slovenského národního povstání (od 25. srpna, kdy se spojil se skupinou [[Petr Alexejevič Veličko|Petra Velička]] byl velitelem [[2. československá partyzánska brigáda M.R. Štefánika|2. Štefánikovy brigády]], která se vyznamenala v bojích u [[Strečno|Strečna]]. Po válce obdržel [[Rad SNP]] I. triedy.

 

 

Původně byl členem [[Komunistická strana Slovenska (1939)|komunistické strany]] a jejím nadšeným stoupencem, ale postupně ho nadšení pro komunistické ideály opouštělo. Mimo to ostře kritizoval ty, jimž říkal ''hovnopartyzáni'', lidi, kteří se označovali jako zasloužilí partyzáni a přitom se bojů proti [[nacismus|nacistům]] nikdy nezúčastnili a „povstalci“ se stali až poté, co boje skončily. V roce [[1949]] shromáždil okolo sebe skupinu bývalých partyzánů a vrátil se do hor. Komunisté jej nakonec dopadli (skupina byla od počátku infiltrována agenty [[Státní bezpečnost|StB]] a patrně i vznikla na její popud) a ve [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaném procesu]] obvinili z [[velezrada|velezrady]] a [[špionáž]]e. Na základě přiznání vynucených [[mučení]]m byl odsouzen a [[18. prosinec|18. prosince]] [[1950]] popraven.<ref>{{Citace monografie

 

=== Reference ===

 

=== Externí odkazy ===