Minsk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 11:
| administrativní dělení = 9 [[rajón]]ů
| rozloha = 509
| počet obyvatel =
| obyvatelé aktuální k =
| etnické složení = [[Bělorusové]] (79,3 %) [[Rusové]] (10 %) [[Ukrajinci]] (1,5 %), [[Poláci]] (0,7 %), [[Židé]] (0,3 %){{Malé|(2009)}}
| náboženské složení = [[Pravoslaví]], [[katolictví]]
Řádek 21:
| telefonní předvolba = +375 17
| označení vozidel = 7
| starosta =
| web = http://www.minsk.gov.by
| loc-map = {{LocMap |Bělorusko|label=Minsk |position=right |width=250 |lat=53.9022222 |long=27.5613889 |float=center |caption=}}
}}
'''Minsk''' ([[běloruština|bělorusky]]: {{cizojazyčně|be|původně: Менск (do roku 1939); oficiálně: Мінск}}; ukrajinsky: Мінськ; [[ruština|rusky]]: {{cizojazyčně|ru|Минск}}; [[polština|polsky]]: {{cizojazyčně|pl|Mińsk (Litewski)}}) je hlavní a největší město [[Bělorusko|Běloruska]]. V Minsku žije na ploše 409 km<sup>2</sup> 1
== Geografie ==
Řádek 47:
=== Průmysl ===
Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech [[19. století]], byl následně podpořen výstavbou [[železnice]], která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během [[první světová válka|první.]] a zejména [[druhá světová válka|druhé světové války]].
Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s [[věda|vědou]] a [[výzkum]]em. Minsk se stal hlavním centrem [[strojírenství]] (zejména výroby [[dopravní prostředek|dopravních prostředků]]), [[chemický průmysl|chemického průmyslu]] (gumárenství) a [[Elektrotechnika|elektrotechniky]] (výroba [[Televizor|televizí]], [[rádio|rozhlasových přijímačů]]). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji [[Zpracovatelský průmysl|zpracovatelského]], [[Potravinářský průmysl|potravinářského]] a [[Textilní průmysl|textilního]] průmyslu. K nejznámějším podnikům patří '''[[MAZ]]''' (Minský automobilový závod)
Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z [[Sovětský svaz|SSSR]], což vedlo po rozpadu svazu v roce [[1991]] k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí [[Neokeynesiánství|neokeynesiánských]] opatření Alexandra Lukašenka v roce [[1995]] byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města [[Společenství nezávislých států|SNS]] a východní Evropy. Kolem 40 % ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.
Řádek 174:
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Minsk}}
*
*
▲* [http://minsk.the.by/ Weather of Minsk - minsk.the.by]
*
*
*
*
*
*
*
*
*
▲* [http://szlachta.io.ua/album308238 Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск па-за фасадамі]
{{Bělorusko}}{{Město-hrdina}}
| |||