Lahavot Chaviva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
m typografické úpravy
Řádek 37:
Leží v nadmořské výšce 44 metrů v [[Izraelská pobřežní planina|pobřežní nížině]], nedaleko od kopcovitých oblastí podél [[Zelená linie (Izrael)|Zelené linie]] oddělující vlastní Izrael v mezinárodně uznávaných hranicích od okupovaného [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]]. Severně od obce protéká [[Nachal Chadera]], do níž tu zleva ústí [[vádí]] [[Nachal Chaviva]].
 
Obec se nachází 13 kilometrů od břehu [[Středozemní moře|Středozemního moře]], cca 41 kilometrů severovýchodně od centra [[Tel Aviv]]u, cca 45 kilometrů jižně od centra [[Haifa|Haify]] a 10 kilometrů jihovýchodně od města [[Chadera]]. Lahavot Chaviva obývají [[Židé]], přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. Na severovýchod a jihovýchod od kibucu začíná téměř souvislý pás měst a vesnic obývaných [[Izraelští Arabové|izraelskými Araby]] - takzvaný [[Trojúhelník (Izrael)|Trojúhelník]] (nejblíže je to město [[Baka-Džat]] 2 kilometry odtud). Tento pás narušuje pouze židovská vesnice [[Magal]] východně od Lahavot Chaviva. Rovněž západním směrem v pobřežní nížině převládá židovské osídlení.
 
Lahavot Chaviva je na dopravní síť napojen pomocí místní silnice číslo 581. Východně od kibucu probíhá [[Dálnice 6 (Izrael)|dálnice číslo 6]] (Transizraelská dálnice).
 
== Dějiny ==
Lahavot Chaviva byl založen v&nbsp;roce [[1949]].<ref name="bycode2013"/> Kibuc je pojmenován podle [[Chaviva Reiková|Chavivy Reikové]] - židovské odbojářky, která za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla vysazena na [[Slovenský stát|Slovensku]] a zahynula během [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]]. Zakladateli kibucu byla v říjnu 1949 skupina židovských přistěhovalců z [[Československo|Československa]].<ref name="JAFI Lahavot Chaviva">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Židovská agentura]]
| titul = MENASHE REGIONAL COUNCIL: BACKGROUND
Řádek 55:
| datum přístupu = 2010-05-04}}</ref> V prvních měsících sídili kibucníci o něco západněji, na místě na kterém pak vznikl nynější [[mošav]] [[Sde Jicchak]]. V průběhu existence do vesnice přišli i židovští imigranti ze zemí jižní Ameriky ([[Chile]], [[Argentina]], [[Uruguay]]) většinou spojení s ha-Šomer ha-Ca'ir.<ref name="Menaše Lahavot Chaviva"/>
 
Místní ekonomika je založena na zemědělství a průmyslu (konzervárna).<ref name="JAFI Lahavot Chaviva"/> V roce [[2002]] prošel kibuc privatizací, při které byly odstraněny z větší části prvky kolektivismu v jeho hospodaření. Zároveň začal proces absorpce nových rodin - již bez vazby na kibuc a na zemědělství.<ref name="Menaše Lahavot Chaviva"/>
 
Nynější lokalita kibucu byla do roku [[1948]] obsazena arabskou vesnicí [[al-Džalama (Haifa)|al-Džalama]]. [[Křižácké státy|Křižácké]] prameny ji nazývaly Gelenne. Šlo o osadu, kterou osídlili Arabové migrující sem z vesnice [['Attil]] (dnes na Západním břehu Jordánu). V roce [[1945]] v Džalamě žilo 70 lidí. V únoru [[1948]] počátkem [[První arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]] místní Arabové uprchli, definitivně byli vysídleni po skončení války. Zástavba této arabské vesnice pak byla zbořena.<ref name="Remembered al-Jalama">{{Citace elektronické monografie