|
== Geologie a vodstvo ==
Větší část území patří do Podunajské nížiny s typickým fluviálním reliéfem s relativními výškami v rozmezí 0,5 -– 1,5 -– 2,5 m. Severozápadní část je součástí Malých Karpat. Půdy patří mezi středně těžké s charakterem půdy naplaveninových sedimentů.
Hlavní hydrologická síť patří do povodí Šúrského kanálu, který byl uměle vybudován během 2. světové války. Do tohoto toku se vlévají Račí potok, Račianský potok, Vajnorský potok, Kratina a Struha. Vajnory jsou typické velmi vysokou hladinou podzemní vody. Podzemní vody jsou dotovány vodami z Malých Karpat. Dominantní směr proudění je SZ -– JV. Jejich hladina je ovlivněna i zpětným vzdutím vod v řece [[Dunaj]].
== Podnebí a ekologie ==
== Dějiny ==
První zprávy o osídlení na území Vajnor jsou z mladší doby železné -– laténské, tedy z doby před přibližně 2300 lety. Při výstavbě dálnice archeologové odkryli i slovansko-avarské pohřebiště s deseti kosterními hroby a šesti slovanskými popelnicemi starobylého tvaru. Naleziště se nedochovalo. Původní obec vznikla jako poddanská obec Bratislavského hradu. Její obyvatelé sloužili městu, dodávali na královský dvůr svá kvalitní vína. Nejstarší písemná zpráva je však až z roku [[1237]], kdy již byla rozvinutou vesnicí. Tehdy nesla původní, slovanský název práce resp. Pracant. Od roku 1307, kdy obec vlastnil klášter v rakouském Heiligenkreuz, se začíná používat německý název Weinern, v návaznosti na převažující činnost Vajnorčů -– vinohradnictví a vinařství. Toto pojmenování se uchovalo až do současnosti v počeštěné podobě Vajnory. V 16. století vesnici odkoupilo město, aby se tak po čtyřech stoletích Vajnory vrátilo do vlastnictví svého zakladatele. Změna přišla se zrušením poddanství, když se v roce [[1851]] staly samostatnou obcí. Městskou částí Bratislavy se Vajnory staly znovu až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], v roce [[1946]].
<gallery>
Vajnorský lidový dům ze začátku 19. století je ukázkou tradiční zástavby dvora typu řadových vesnic. Vertikální dělení stavebních parcel podmiňovalo orientaci domů od ulice k humnům a vinicím, čímž vznikaly dlouhé dvory nebo dlouhé domy.
Stavebním materiálem lidového domu byla zejména nepálená cihla kombinovaná s kamenem a pálenou cihlou. Stěny jsou přibližně 60 -– 70 cm silné, mají nápadný strop s hrubým nosným půdním trámem a dřevěné podlahy.
Členění a interiér obytného domu byl přizpůsoben potřebám tehdejší rodiny. Sestával ze tří prostorů -– kuchyně s otevřeným ohništěm, kterým se vytápěla i přední pokoj a komora, často přestavěna na zadní pokoj. Hospodářské stavby, jako stáj, maštal a stodola, byly od obytné části domu oddělené prešovnou, kde se nejen lisovaly hrozny, ale i uskladněné dodělané víno.
Na Vajnorském lidovém domě můžeme pozorovat i charakteristický architektonický prvek typický pro tuto oblast -– zpevněný vchod do domu a sklepů, tzv. výpustek.
Typická je i vnitřní výzdoba -– malba na stěnách. Umístěna byla vždy nad otevřeným ohništěm a v jiné barevné podobě i v předním pokoji. Nejčastějším motivem ornamentální malby je motiv ptáčka, který Vajnorské malířky uměly nakreslit v neuvěřitelném množství podob. Dodnes je tato původní tvorba zdrojem inspirace pro další generace.
== Školy ==
<gallery>
Soubor:Vajnory 6.JPG|Škola Kataríny Brúderovej
Soubor:Vajnory 7.JPG|Škola Kataríny Brúderovej -– hlavní vchod
Soubor:Vajnory 8.JPG|Škola Jana Pavla II.
Soubor:Vajnory 18.JPG|Škola Jana Pavla II. -– hlavní vchod se sochou
</gallery>
[[Soubor:Vajnory_17.JPG|náhled|Linka 53 na obratišti ve Vajnorech]]
Městskou část Vajnory obsluhují 4 autobusové linky a 1 noční [[Městská hromadná doprava v Bratislavě|bratislavské MHD]]. Všechny jezdí během celého týdne (včetně víkendů a svátků).
* '''Linka 53''' trasa: ''Vajnory-[[Trnavské mýto]]'' -– Prochází celou délkou Vajnor po ulicích Rolnická a Při starém letišti, na kterých se nachází 6 zastávek.
* '''Linka 54''' trasa: ''ŽST Vajnory-Sklabinská'' -– Spojuje MČ Vajnory a Východní (MČ [[Rača (Bratislava)|Rača]]). Jezdí po ulicích Při starém letišti, Rolnická, Černý chodník, resp. Při mlýně.
* '''Linka 65''' trasa: ''Čiližská-Tbiliská'' -– Linka protíná celou východní Bratislavu od jihovýchodu po severovýchod: od [[Vrakuňa|Vrakuni]], přes [[Ružinov]], [[Nové Mesto (Bratislava)|Nové Město]], Vajnory po Raču. Na území Vajnor obsluhuje 4 zastávky na ulicích Při starém letišti, Rolnická, Rybničná.
* '''Linka 630''' trasa: ''Cesta na Senec-[[Chorvátsky Grob|Chorvatský Grob]]'' -– Regionální linka, která zachází za hranice Prahy a slouží zejména pro obyvatele předměstí v obcích Černá Voda a Chorvatský Grob. Ve Vajnorech má 5 zastávek na ulicích Rolnická a Při mlýně. Na "bratislavské" části trasy linky platí běžný tarif jako pro zbytek hlavního města.
* '''Linka N53''' trasa: ''Vajnory-[[Bratislava hlavná stanica|Hlavní nádraží]]'' -– Noční linka. Na území Vajnor (a po zastávku ''Zlaté písky'') přesně kopíruje trasu denní linky 53. Dále linka pokračuje po [[Vajnorská ulice|Vajnorské ulici]].
| 