Klášter Sadská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: přesunuto do Stavby v Sadské |
rozptýlení řeholníků |
||
Řádek 22:
V roce [[1118]] založil [[Seznam představitelů českého státu#.Česká knížata .281092.E2.80.931140.29: Přemyslovci|kníže]] [[Bořivoj II.]] na vrcholu [[Svědecká hora|svědeckého kopce]] v Sadské církevní kapitulu sv. Apolináře. [[Kapitula]] je nejvyšší církevní škola a tímto titulem se v tehdejší době honosilo jen několik míst v [[České knížectví|Českém knížectví]]. Roku 1120 byl na místě bývalé kaple dokončen kostel svatého Apolináře. Součástí kláštera byly také vinice a později v těchto místech vznikl také [[Sadská (hrad)|strážní hrad]] s opevněním, později knížecí a královský.<ref>[http://www.mesto-sadska.cz/m/volny-cas/soucasnost-a-historie/historie-mesta/ Současnost a historie města na oficiálních stránkách města Sadská]</ref> Konvent byl osazen řeholníky z kanonie v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]].
Za panování [[Karel IV.|Karla IV.]] roku [[1362]] byla kanonie z podnětu samého císaře ze Sadské přenesena do Prahy k nově založenému [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kostelu svatého Apolináře]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]]. Iniciátorem přeložení kapituly augustiniánů kanovníků i s jejími důchody byl [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|první pražský arcibiskup]] [[Arnošt z Pardubic]]. Jeho nástupce Jan Očko z Vlašimi však 10. května 1375 položil základní kámen k nové kapitule a dal jí připsat statek [[Opočnice]] s vesnicí. Převor Benedikt alias Beneš, který se přátelsky stýkal s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, pozvedl úroveň konventu na vysokou úroveň, jak rozmnožením knihovny, tak uzavřením smluv o sbratření ("konfraternitě") s kláštery v Třeboni, v Praze na Karlově, ve Šternberku na Moravě a v Krakově-Kaziměři<ref>Floridus Röhrig (ed.),''Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn''. Klosterneuburg-Wien 1994, s. 214.</ref>,
[[Kanonie]] v Sadské zanikla v roce 1420 během husitských válek, kdy řeholníci klášter opustili. Část z nich se uchýlila do [[Zaháňské knížectví|Zaháňského]] kláštera ve [[Slezsko|Slezsku]]
Jedním z proboštů kláštera byl [[Ota (pražský biskup)|Ota]], pozdější [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský biskup]] (v letech 1140–1148).
Řádek 31:
Klášter měl vlastní knihovnu, z níž se dodnes dochovalo okolo dvaceti rukopisů. Jejich osud později splynul s dějinami knihovny augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem, kam se zřejmě v husitském období dostaly s řeholníky ze Sadské.
==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Floridus Röhrig (ed.),''Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn''. Verlag Mayer & Comp., Klosterneuburg-Wien 1994, 362 stran; ISBN 3-901025-34-0, s. 213-127.
*
== Externí odkazy ==
| |||