Madagaskar: Porovnání verzí

| genitiv = Madagaskarugaskaru

| úřední název = République de Madagascar<br />Repoblikan'i Madagasikara

| úřední název česky = Madagaskarskágaskarská republika

| vlajka = Flag of Madagascar.svg

| článek o vlajce = Madagaskarskágaskarská vlajka

| znak = Seal_of_Madagascar.svg

| mapa umístění = Madagascar_(orthographic_projection).svg

| rozloha = 587&nbsp;041

| rozlmisto = 46

| procent vody = 1

| počet obyvatel = 25 054 161<ref name="cia">{{cite web |author=Central Intelligence Agency |authorlink=CIA |publisher=[[The World Factbook]]|title=Madagascar |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ma.html |year=2009|accessdate=November 2, 2018}}</ref>

| obyvmisto = 52

| obyvatelé aktuální k = [[2017]]

| hustota = 44

| hustmisto = 175

| HDI = 0,533

| HDIvývoj = růst

| HDIvýše = střední

| HDIrok = 2007

| HDImísto = 143

| jazyk = [[francouzština]] (úřední), [[malgaština]] (úřední),

| náboženství = domorodé náboženství 52%, [[Křesťanství|křesťané]] 41%, [[muslim]]ové 7%

| nejvyšší hora = [[Maromokotro]]

| výška nejvyšší hory = 2876

| státní zřízení = [[republika]]

| hlavní město = [[Antananarivo]]

| funkce1 = Prezident

| vládce1 = [[Hery Rajaonarimampianina]]

| funkce2 = Předseda vlády

| vládce2 = [[Olivier Solonandrasana]]

| článek o hymně = Madagaskarskágaskarská hymna

| hymna = Ry Tanindrazanay malala ô

| datum vzniku = [[26. červen|26.&nbsp;června]]&nbsp;[[1960]]

| způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Francie|Francii]]

| měna = [[Malgašský ariary]]

| kód měny = MGA

| HDP/ob. = 1&nbsp;465<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>

| HDP/ob.misto = 176

| HDP aktuální k = 2015

| ison = 450

| iso3 = MDG

| iso2 = MG

| mpz = MG

| doména = mg

| předvolba = +261

| čas = +3

| commonscat = Madagascargascar

G'''Madagaskaraskar''', oficiálně '''Madagaskarskágaskarská republika''' a zastarale '''Malgašsko''', je [[stát]] ležící na stejnojmenném [[ostrov]]ě v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] při jihovýchodním pobřeží [[kontinent]]ální [[Afrika|Afriky]], a na nejbližších přilehlých ostrůvcích. Samotný Madagaskargaskar je největší ostrov v Africe a 4. největší na světě. Od africké pevniny se oddělil v&nbsp;průběhu [[mezozoikum|druhohor]] (asi před 90&nbsp;miliony let) a stále se vzdaluje jihovýchodním směrem, téměř o 2&nbsp;cm za&nbsp;rok. Od nejbližší pevniny ([[Mosambik]]) ho odděluje 400&nbsp;km široký [[Mosambický průliv]] a jeho [[Květena|flóra]] a [[fauna]] je díky dlouhodobé izolaci z 90 % [[endemit|endemická]]. V&nbsp;širším okolí Madagaskarugaskaru se nachází řada ostrůvků pod správou [[Francie]] ([[Réunion]], [[Tromelin]], [[Mayotte]], [[Juan de Nova]], [[Bassas da India]] aj.) a dále na severozápadě [[ostrovní stát]] [[Komory]], severně [[Seychely]] a východně [[Mauricius]].

Madagaskargaskar osídlili lidé před více než 10000 lety.<ref>https://phys.org/news/2018-09-ancient-bird-bones-redate-human.html - Ancient bird bones redate human activity in Madagascar by 6,000 years</ref> Další obyvatelé Madagaskaru se na ostrov přeplavili na dvojitých [[kánoe|kánoích]] přes [[Indie|Indii]] a [[východní Afrika|východní Afriku]] z [[Indonésie]] asi před 2000&nbsp;lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé ([[Malgaši]]) mají smíšený původ. Na centrální vysočině žijí převážně kmeny [[Austronéské jazyky|austronéského]] původu, např. Merina, [[Sihanaka]] a Betsileo, kteří mají dominantní ekonomické postavení. Pobřeží obývají tzv. Côtiers, kmeny původem ze subsaharské Afriky. Jejich společný [[jazyk (lingvistika)|jazyk]] [[malgaština]] je velmi příbuzný [[indonéština|indonéskému jazyku]] jazyku Maanjanců z [[Borneo|Kalimantanu]]. Zvyky a [[náboženství]] včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.

V [[11. století]] Arabové založili na ostrově první [[sultanát]]. Jako první Evropané objevili Madagaskargaskar Portugalci v&nbsp;roce [[1500]], v 17. století přišli [[Britové]] a [[Francouzi]]. Kvůli výhodné strategické poloze jevili o ostrov zájem také piráti a evropští, zejména evangeličtní [[misionář]]i vyvíjeli snahu obrátit ostrovany na [[křesťanství]], která ale až do poloviny 19. století nebyla úspěšná.

[[Soubor:Mapa Madagaskaru.png|náhled|180px|Mapa Madagaskarugaskaru]]

V roce [[1772]] dorazil do [[Paříž]]e [[Slovensko|slovenský]] dobrodruh a [[cestovatel]], [[Móric Beňovský]], kde zapůsobil na krále [[Ludvík XV.|Ludvíka]]. Ten mu nabídl místo zástupce Francie na Madagaskarugaskaru. V&nbsp;roce [[1776]] Beňovského na Madagaskarugaskaru místní kmenoví náčelníci zvolili za [[ampansacabe]]ho (krále) Madagaskarugaskaru. Ve stejném roce se vrátil do Paříže, kde byl později na příkaz Ludvíka povýšen na generála, byl mu udělen vojenský [[Řád svatého Ludvíka]] a dostal doživotní rentu. Roku [[1783]] se obrátil na [[Království Velké Británie|Velkou Británii]], kde požádal vládu o povolení [[Expedice (výprava)|expedice]] na Madagaskargaskar a V roce [[1784]] jmenoval J.&nbsp;H.&nbsp;Magellana pověřením pro Madagaskarskýgaskarský stát a oprávnil ho pro zastupování ve všech hospodářských a politických záležitostech na ostrově. V&nbsp;roce [[1785]] dorazil na Madagaskargaskar, zorganizoval zde vzpouru domorodců proti francouzské osadě [[Foulpointe]] a začal budovat hlavní město Mauritanii na [[Cape East]] (nejvýchodnější bod ostrova). V&nbsp;roce [[1786]] rozzlobené francouzské ministerstvo námořnictví poslalo na Madagaskargaskar tajnou výpravu, která 23.&nbsp;května provedla překvapivý útok. Beňovský v boji zemřel v Mauritanii. <ref>[http://www.wdl.org/en/item/2547/ Memoirs and travels of Mauritius Augustus, count de Benyowsky ... (World Digital Library)]</ref>

V&nbsp;roce [[1895]] ostrov ovládli Francouzi a Madagaskargaskar se stal [[Francouzská koloniální říše|francouzskou kolonií]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zde v roce 1942 odehrála [[bitva o Madagaskar|bitva o gaskar]] ve které [[Spojené království|Britové]] porazili správu [[Vichistická Francie|Vichistické Francie]], ustavili vládu [[Svobodná Francie|Svobodné Francie]] a získali důležité přístavy. V roce 1947 vypuklo malgašské povstání proti Francouzům, bylo však tvrdě potlačeno. Madagaskargaskar zůstal kolonií až do [[26. červen|26. června]] [[1960]], kdy získal nezávislost. Roku [[1975]] byl změněn název za současný.

Po mírovém desetiletí profrancouzské vlády byla nedávná historie bouřlivá. V&nbsp;roce [[1975]] se [[Socialistická revoluce na Madagaskaru|prostřednictvím revoluce]] dostal k&nbsp;moci [[prezident]] [[Didier Ratsiraka]] jako faktický diktátor, který vyznával socialistickou protizápadní politiku. Jeho vláda znárodnila mnoho obchodů v&nbsp;zemi včetně těch, které vlastnili cizinci. V&nbsp;roce [[1991]] ho stávky a demonstrace přinutily přijmout demokratičtější ústavu a volby v&nbsp;roce [[1993]] přivedly k&nbsp;moci novou vládu v&nbsp;čele s&nbsp;prezidentem [[Albert Zafy|Albertem Zafym]]. Od roku [[2002]] do roku [[2009]] byl prezidentem Madagaskarugaskaru [[Marc Ravalomanana]]. [[16. březen|16. března]] [[2009]] obsadila armáda prezidentský palác a převzala moc, kterou následně předala opozičnímu vůdci [[Andry Rajoelina|Andrymu Rajoelinovi]]. [[17. březen|17. března]] téhož roku dosavadní prezident Ravalomanana odstoupil ze své funkce a [[21. březen|21. března]] byl inaugurován nový prezident Rajoelina.<ref>[http://zahranicni.ihned.cz/c1-36012660-madagaskar-inauguroval-vojenskeho-prezidenta Madagaskar inauguroval vojenského prezidenta]</ref>

Ostrov Madagaskargaskar se od africké pevniny postupně odtrhl během [[mezozoikum|druhohor]]. Jeho povrch tvoří náhorní plošina zvolna se sklánějící k&nbsp;[[západ]]u a příkře spadající na [[východ]] k&nbsp;rovnému úzkému pruhu pobřežní nížiny. Na severu ostrova se vypíná vulkanický masiv Tsaratanana nebo [[Maromokotro]] (nejvyšší bod státu, 2&nbsp;876&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m). Pozůstatkem dřívější sopečné činnosti jsou dnešní [[kráter]]ová jezírka a horká vřídla. Ve středu ostrova vystupuje pohoří [[Ankaratra]], které má nejvyšší vrchol [[Tsiafajavena]] (2&nbsp;643&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m). Na jihovýchodě leží [[masiv]] [[Andringitra]] nebo Pic Boby (2&nbsp;658&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m). a na jihozápadě masiv [[Isalo]] s&nbsp;národním parkem.

Rozlohou necelých 600 tisíc km² je Madagaskargaskar průměrně velkým africkým státem a 46. největší na světě. Ostrov je protáhlý v jihojihozápadně-severoseverovýchodním směru, je dlouhý asi 1600&nbsp;km a v nejširším místě měří asi 560&nbsp;km. Pobřeží je dlouhé 4&nbsp;828&nbsp;km a je poměrně málo členité (nejvíce na severozápadě). Pro srovnání, Madagaskargaskar je přibližně 7,5x větší než [[Česko]]. Je to jeden z největších ostrovů světa, čtvrtý v pořadí za [[Grónsko|Grónskem]], Irianem ([[Nová Guinea|Novou Guineou]]) a Kalimantanem ([[Borneo|Borneem]]). Zároveň je to zdaleka největší ostrov [[Afrika|Afriky]] (druhá [[Sokotra]] je o dva řády menší).<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hošek|jméno = Pavel|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny Madagaskaru|vydání = první|vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 5|isbn = 978-80-7422-124-8}}</ref>

Stát Madagaskargaskar si za základní linií nárokuje tato mořská území:

Klima ostrova je tropické, ovlivňované východními [[pasát]]y. Nejvíce [[srážky|srážek]] přes 3&nbsp;000&nbsp;[[milimetr (srážková míra)|mm]] spadne ročně na návětrném východním pobřeží, ve srážkovém stínu na západě a jihozápadě ostrova spadne nejméně 500&nbsp;mm srážek. Poloostrovu Masoala se dokonce říká „nočník Madagaskaru“gaskaru“, protože na něm spadne 4&nbsp;000&nbsp;– 6&nbsp;000&nbsp;mm srážek ročně. Západ je sušší: 500&nbsp;– 1&nbsp;000&nbsp;mm srážek ročně. Roční teploty na Madagaskarugaskaru se pohybují v&nbsp;rozmezí od 20&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]] v&nbsp;chladnějším období po 27&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]] v&nbsp;období teplejším.

''Informace o jednotlivých madagaskarskýchgaskarských ekoregionech naleznete v článku [[Ekoregiony Madagaskaru|Ekoregiony gaskaru]].''

Rostlinná společenstva na Madagaskarugaskaru jsou různorodá a to díky různé nadmořské výšce. V&nbsp;nejvyšších horách najdeme horské [[louka|louky]], níž [[Tropický deštný les|tropické deštné pralesy]], které čelí lidské těžbě a vypadá to, že brzy budou zcela zničeny. Místo původních opadavých lesů zde najdeme [[bambus]]ové křoviny. Na jihozápadě, kde je extra suché [[podnebí]] (350&nbsp;mm srážek ročně), se nacházejí trnité [[buš]]e nebo [[savana|savany]]. Degradovaným travnatým porostům se říká badlandy. Najdeme zde však i [[mangrovy|mangrovové porosty]].

Na Madagaskarugaskaru se kvůli dlouhé izolaci od okolních pevninských bloků (asi 130&nbsp;mil. let) vyskytuje velké množství organismů, které jsou vázány pouze na tento ostrov. Jsou to například [[lemuři]], kterých zde žije na 20 druhů. Jiné druhy zde však chybí, například dravé šelmy. Výjimkou je [[fosa|fosa madagaskarskágaskarská]].

Po osídlení člověkem se začala krajina měnit, ubylo postupně mnoho unikátních živočichů, vyhuben byl např. i lemur ''[[Megaladapis]]'', který byl dle [[kostra|kosterních]] pozůstatků velký jako [[osel]] a vážil 50&nbsp;kg. Po příchodu člověka došlo také k vymření obřích nelétavých ptáků ''[[Aepyornis]]''. Druhy, které na Madagaskarugaskaru přežily, označujeme za [[živoucí fosilie]], všude jinde již dávno v&nbsp;nelítostné konkurenci podlehly mladším, modernějším, zde však nepoznaly žádnou [[kompetice|konkurenci]].

Madagaskargaskar byl mezi prvními zeměmi světa, které začaly budovat systém [[chráněné území|chráněných území]]. První vznikly již v&nbsp;roce [[1927]]. Bylo jich osm a pokrývaly plochu 284&nbsp;919&nbsp;ha. Dnešní síť zahrnuje 50 chráněných území, které pokrývají plochu 1&nbsp;698&nbsp;640&nbsp;ha.

[[Odlesňování]] způsobuje především prudký [[Populační exploze|nárůst populace]] Madagaskarugaskaru a související hlad po zemědělské půdě.<ref>[http://lideazeme.reflex.cz/clanek/madagaskar-na-rozcesti Madagaskar na rozcestí]. Lidé a Země. 3. března 2016.</ref> Významná je také komerční těžba dřeva, při které bylo od roku 1990 odlesněno až 1 000 000 ha území, například [[palisandr]]u, který se používá pro výrobu nábytku.<ref>[http://lideazeme.reflex.cz/clanek/raj-na-zemi-jak-dlouho-jeste Ráj na zemi - jak dlouho ještě?]. Lidé a Země. 16. února 2011.</ref>

! colspan="4" style="text-align:center; background:#cfb;"| Populace Madagaskaru<ref>"[http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/annex-tables.pdf Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)]". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.27.</ref>Gaskaru

Madagaskargaskar se dělí na šest autonomních provincií ''(faritany mizakatena).'' Ty se dříve dále dělily na 22 krajů ''(faritra),'' ale na základě referenda ze 4.&nbsp;4.&nbsp;2007 se kraje mají do 4.&nbsp;10.&nbsp;2009 zrušit.

Madagaskargaskar je rozvojový zemědělský stát. Většina obyvatel je závislá na zemědělství, ačkoli pouhých 5 % půdy lze obdělávat. Má na svou velkou rozlohu poměrně malá naleziště nerostných surovin a nízkou výrobu elektrické energie. Dobývá se [[chrom]], [[zlato]], [[grafit]], [[sůl]], [[slída]], [[polodrahokam]]y a [[drahokam]]y. Těží se a vyváží [[dřevo]].

Madagaskargaskar je díky žulovým masivům oblasti Andringitra - Tsaranoro, Karambony a dalším populární arénou bigwallových horolezeckých výstupů. Do historie horolezectví se zde zapsali také naši horolezci [[Ondřej Beneš]] a [[Tomáš Sobotka]] prvovýstupem na nejvyšší horu oblasti Tsaranoro Be vedeným v ideální přímé linii s názvem Shortcut v roce 2006, v roce 2010 pak [[Adam Ondra]] prvním volným výstupem cesty Tough enough na [[Karambony]].

* [https://web.archive.org/web/20081024185803/http://www.madagascar.gov.mg/ Oficiální stránka madagskarskégaskarské vlády]

* [https://web.archive.org/web/20080629020541/http://www.assemblee-nationale.mg/en/accueil.php Oficiální stránka madagaskarskéhogaskarského parlamentu] (francouzsky, dočasně v rekonstrukci, stav březen 2010)

* [https://web.archive.org/web/20090122220340/http://www.madagascar-diplomatie.net/ Oficiální stránky madagaskarskéhogaskarského ministerstva zahraničí]