Vánoční stromek: Porovnání verzí

Přidáno 26 bajtů ,  před 1 rokem
kde je noco o sromu
m (Verze 16740648 uživatele 185.158.64.12 (diskuse) zrušena, spam)
Značka: vrácení zpět
(kde je noco o sromu)
Značky: editace z Vizuálního editoru školní IP
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. Podle tradice a taky podle první zmínky se stromek také zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů. Takže můžeme říci, že dnešní stromeček je moderní.
 
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z [[Německo|německých]] měst(kde je něco o stromku)
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z [[Německo|německých]] měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v [[Brémy|brémské]] kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v [[cech]]ovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině [[17. století]]. Německé prostředí opouští v [[19. století]]. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanté než katolíci.
 
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z [[Německo|německých]] měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v [[Brémy|brémské]] kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v [[cech]]ovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině [[17. století]]. Německé prostředí opouští v [[19. století]]. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanté než katolíci.
 
Podle některých zdrojů byla ovšem tradice zdobení stromku převzata německými obchodníky a městy z tradice, vzniklé buď v [[Lotyšsko|Lotyšské]] metropoli [[Riga|Rize]] v roce 1510, případně v [[Estonsko|Estonském]] [[Tallinn|Tallinnu]] v roce 1441. V obou případech prý šlo strom, ozdobený členy Bratrstva černohlavých. Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu Rize k zimnímu slunovratu věnovat strom, jenž se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespálitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět. Konšelé z Tallinnu ovšem hájí prvenství svého města argumentem, že Bratrstvo černohlavých vztyčilo nazdobený strom před tallinnskou radnicí už v zimě 1441 – tedy o 69 let dříve.<ref>{{Citace periodika
Anonymní uživatel