Wikipedie

Agresivní motivace a násilí: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
stylistická úprava článku
m odstranění duplicitních modrých odkazů
Řádek 4:
 
== Agrese ==
A[[Agresivita|gresivitu]] ve svém okolí můžeme vnímat denně. Jak se zmiňuje [[Erich Fromm]] ve své knize Anatomie lidské destruktivity, agrese je vrozený [[pud]], který lze usměrnit, ale nelze mu zcela zamezit. [[Agresivita]] se rozlišuje na obrannou, která slouží člověku a zvířeti k zachování života, a ničivou, která je specificky lidská a znamená touhu týrat a zabíjet. Toto členění se opírá o nejdůležitější údaje z [[neurofyziologie]], [[paleontologie]], [[antropologie]] a zvířecí psychologie a objasňuje základní předpoklady lidské existence.<ref name="FROMM">FROMM, Erich a Alena VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ. Anatomie lidské destruktivity: a new approach to studying the effects of modern technologies on human behavior. Vyd. 1. Překlad Bedřich Placák. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997, 520 s. Psyché (Grada), 24. ISBN 80-710-6232-4.</ref>
 
[[Agrese]] může být zaměřena vůči jednotlivým osobám, vůči určité skupině obyvatel nebo vůči společnosti jako celku.<ref name=„SOS“>[https://web.archive.org/web/20140202093527/http://www.sos-ub.cz/prevence/agrese.pdf][http://web.archive.org/web/20140202093527/http://www.sos-ub.cz/prevence/agrese.pdf], http://web.archive.org/web/20140202093527/http://www.sos-ub.cz/prevence/agrese.pdf</ref>
Pro pojem agrese neexistuje jednoznačná definice. Nelze tvrdit, že agrese je vyloženě negativní aspekt, protože v podstatě vede člověka v určité situaci k [[Pud sebezáchovy|pudu sebezáchovy]]. Na druhé straně se může projevit jako zcela iracionálnímu chování.
Řádek 89:
 
== Agresivní motivace a násilí v různých kulturách ==
Různé kultury se liší ve svých postojích vůči hněvu.Obecným základem pro určení agresivní motivace v jednotlivých zemích je způsob [[Výchova|výchovy dětí]] v dané kultuře. [[Kultura]] ovlivňuje jak témata, s nimiž se lidé potýkají, tak i způsoby jejich řešení, které pokládají za vhodné či nevhodné. Agresivní motivace je ovlivněna biologickým ([[testosteron]]) a environmentálním ([[sociální učení]]) faktorem. [[Interkulturní psychologie|Interkulturní psychologové]] objevili odlišnosti v mnoha úrovních agrese mezi různými [[Kultura|kulturami]]. Například [[Spojené státy americké|američtí]] psychologové zjistili, že [[Japonci]] upřednostňují přímý verbální konflikt narozdíl od [[Američané|Američanů]] a [[Španělé|Španělů]]. Některé studie naznačují, že Američané mají větší sklon k agresivitě než jiné kultury, což může být atribut konkurenceschopného [[Kapitalismus|kapitalismu]]. Lidé by měli být schopni ve společnosti přijmout určitou míru agresivity (nazýváno „normativním myšlením“). [[Média]] agresi v současnosti normalizují a z toho důvodu je agrese chápána jako přirozený jev. Obecně muži mají větší sklony k fyzické agresivitě než ženy, ačkoliv ženy mají tendence k emocionální agresi v partnerském soužití apod. ve všech kulturách. <ref name="BOUNDLESS“>http://www.boundless.com/psychology/social-psychology/positive-and-negative-social-behaviors/aggression-harming</ref>
 
Agresivita není jednotlivý rys, ale je součástí [[Syndrom|syndromu]]. Nalézáme ji ve společnostech spolu s dalšími podstatnými rysy, jako je přísná [[hierarchie]], [[Dominance (psychologie)|dominance]], třídní protiklady atd. Jinými slovy je třeba v agresi spatřovat součást charakteru společnosti a ne izolovaný rys chování. [[Ruth Benediktová]], [[Margareta Meadová]], G. P. Murdock a C. M. Turnbull zkoumali třicet společností a dospěli ke třem rozdílným, jasně rozlišeným [[Systém|systémům]] společnosti (A, B, C). Liší se vzájemně nejen mírou agrese nebo míru mírumilovnosti, ale také svým charakterem, tedy řadou rysů.
 
Systém společnosti A vykazuje kladný životní postoj. V tomto systému jsou ideály, zvyky a instituce zaměřené na podporu a růst života ve všech jeho podobách. Lidé jsou jen v minimální míře nepřátelští, násilničtí a krutí. Nevyskytují se tvrdé tresty, [[Zločin|zločiny]] jsou vzácné a [[válka]] jako jev chybí úplně nebo hraje jen velmi okrajovou úlohu. S dětmi se zachází vlídně, tvrdé tělesné tresty neexistují a ženy jsou postaveny na úroveň mužů. Do této kategorie kladného životního postoje jsou zařazeni [[Pól|polární]] [[Eskymáci]] či Zunové.
Řádek 99:
Společnosti systému C mají výrazně odlišný charakter. Vyznačují se velkou měrou násilí mezi jednotlivci, potěšením z agrese a krutosti jak uvnitř společnosti, tak i navenek, radostí z války, záludností a [[Zrada|zradou]]. Celkové ovzduší je naplněno nepřátelstvím, napětím a strachem. Obvyklá je velká rivalita. Důležitou roli hraje soukromý majetek, vládne přísná hierarchie a časté jsou války. K systému C řadíme společnosti, jako jsou [[Dobu]], [[Hajda]], [[Aztékové]]. <ref name="FROMM"/>
 
Z této klasifikace vyplývá, že [[kultura]] významně ovlivňuje míru agrese, která je motivována až k samotnému násilí. Uvedenou klasifikaci do [[Systém|systémů]] lze zpochybňovat, avšak nejedná se o statistické, nýbrž o kvalitativní tvrzení. Na individuální úrovni hraje bezpochyby důležitou roli prostředí, ve kterém člověk vyrůstá a k čemu je člověk celý život veden. <ref name="FROMM"/>
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Agresivní_motivace_a_násilí“