Šok (oběhové selhání): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
DRobert (diskuse | příspěvky)
m typografické úpravy
Řádek 79:
* Volat okamžitě 155 či 112
* Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat, pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit ho na záda.
* Pokud má laickou injekční stříkačku s [[adrenalin]]em – autoinjektor - je vhodné jí použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin. ([http://en.wikipedia.org/wiki/EpiPen článek v anglické Wikipedii]).
 
Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu, podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.
Řádek 86:
Takzvaná protišoková opatření (dosud v našich krajích citovaná pod zkratkou 5 T) jsou diskutabilní, historicky překonaná. Jejich použití je nejvhodnější právě jen u [[akutní stressová reakce|duševního otřesu]]. Pokud je používáme u jiných šokových stavů, je nutné vědět určitá upřesnění, samotný název může být lehce matoucí. Podle současných Standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení [http://www.cervenykriz.eu/cz/standardy/Standardy_poskytovani_prvni_pomoci_2-vydani-2012.pdf již nepoužívá]
* teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale např. položit pod zraněného deku či je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji)
* ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit - rozhovor slouží i jako kontrola vědomí
* tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití, lepší je otírat obličej vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).
* tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (např. stočení do klubíčka při poranění břicha)