Brahmá: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.43b - Fixed using WP:WCW (Řídicí znaky Unicode - Odkaz shodný se svým popisem)
m typografické úpravy
Řádek 2:
[[Soubor:Brahma Inde Mus%C3%A9e Guimet 27971.jpg|náhled|Brahmá, Inde, Madhya Pradesh, Musée Guimet, Paris]]
[[Soubor:Brahma 1820.jpg|náhled|vpravo|Zobrazení indického Boha Brahmy]]
'''Brahmá''' (v [[dévanágarí|písmu dévanágarí]]: ब्रह्मा ''Brahmá'') je [[Hinduismus|hinduistický]] [[déva]] (bůh), kterému v konceptu [[Trimúrti]] (ústřední božské trojice, kam patří též [[Šiva]] a [[Višnu]]) náleží úloha stvořitele [[vesmír]]u. Neměl by být zaměňován s [[brahman]] (i brahma), což je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho.<ref>B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116. „Brahman, stř. rod, nesklonný, malé písmeno, je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho“</ref> Podle některých názorů postupem času došlo ke konkretizaci tohoto zcela abstraktního principu a tak vznikl zcela konkrétní bůh Brahmá.
 
Brahmá je [[demiurg]] a rodí se z květu [[lotos]]u vyrůstajícího z pupku spícího Višnua. ([[zdroj]]) Když je vesmír stvořen, probouzí se Višnu a bere jej do své péče. Toto se opakuje v kosmických cyklech. Doba trvání určitého světa od jeho stvoření do jeho zániku je jeden Brahmův den ([[kalpa]]). Stejně dlouhá je jeho noc, tj. období klidu, kdy Brahmá po předchozím tvoření odpočívá. Brahmův den se rovná tisíci rokům bohů, přičemž rok bohů trvá 360 lidských let. Brahmův den se dělí na tisíc velkých věků (''mahájuga''), z nichž každý má 4 320 000 lidských roků.
Řádek 9:
== Rozdělení času ==
Kalpa se skládá z tisíce cyklů, [[mahájuga|mahájug]], z nichž každý obsahuje čtyři věky, [[juga|jugy]], jejichž trvání odpovídá sestupné řadě 4,3,2,1:
* satja juga (či Krtajuga) - 1 728 000 let (zlatý věk)
** Podobá se antickému zlatému věku nebo křesťanskému [[ráj#|ráji]]. Božský řád (''dharma'') tehdy stál pevně na čtyřech nohách. Převládaly čtyři ctnosti: pravdivost, laskavost, uctívání a soucit. Příslušníci [[kasty#|kast]] přesně plnili své povinnosti, uctívali jediného boha, užívali jedné mantry a měli jeden véd. Plody země se získávaly pouhým přáním, proto se neprodávalo ani nenakupovalo a lidé byli spokojeni. Neznali nemoce, zášť, nenávist, pýchu, krutost, strach, žárlivost ani hněv.
* tréta juga - 1 296 000 let (stříbrný věk)
** Dharma již stála jen na třech nohách a dosavadní ctnosti se o čtvrtinu zkrátily. Lidé začali konat oběti proto, aby se jim splnila určitá přání, a vzývali více bohů.
* dvápara juga - 864 000 let (bronzový věk)
** V tomto věku dále pokračoval úpadek a dharma stála jen na dvou nohách. Vzmohla se faleš, zloba a nespokojenost. V důsledku toho se rozšířily nemoci a ostatní zla.
* kali juga - 432 000 let (železný věk)
** Je to dnešní věk, čtvrtý, ze všech nejhorší. Dharma v tomto věku je jednonohá a bezmocně leží. Z původních ctností zbyla jen čtvrtina, a i ta je rychle zatlačována vzrůstajícími nectnostmi. Bídu kalijugy drasticky popisuje [[Bhágavatapurána]]: „V tomto věku je většina lidí [[šúdra#|šúdry]] nebo otroky. Lidé jsou nástrojem žádosti a pokušení. Jsou zkažení, nelaskaví, hádaví, nešťastní a jako žebráci. V lidech je především faleš, lenost, zlo, hloupost, nenávist, strach a slabost. Nad lidmi je temnota, a proto cení vysoko to, co je nízké a špatné. Jsou stíháni neštěstím. Jedí hltavě. Muži jsou vedeni ženami. Ženy jsou pak smyslné a bez studu a rodí příliš mnoho dětí. Jedí mnoho, mluví mnoho a jejich řeč je nepříjemná. Města jsou plná zlodějů a zkažených lidí. Nízcí obchodníci vládnou trhu. Z králů jsou násilníci, kteří vysávají krev svých poddaných. Hospodáři zanedbávají své povinnosti a žebrají po ulicích. Bráhmani upadají na úroveň šúdrů. Sucha a záplavy ničí úrodu a války s hladem vylidňují zemi.<br />Podmínky se tak zhorší, že moudří budou prosit, aby přišel ničitel [[Kalkí]] (poslední [[avatár]] Višnua).<br />Zánik světa je v puránách popisován různě. V jedné verzi se Višnu objeví jako Kalkí, ozbrojený válečník jedoucí na bílém okřídleném koni, ozdobený šperky, mávající nad hlavou mečem zničení a v druhé třímající disk. Pravá přední noha koně je zvednuta, a až dopadne na zem, želva, která podpírá mystickou kobru, hada [[šéša#|Šéšu]], na jehož hlavě spočívá svět, se propadne do hloubky a tak se zbaví zátěže. Tak budou zničeni všichni zkažení obyvatelé světa.“<br />V [[Bhagávatapurána|Bhagávatapuráně]] čteme: „Věk zničení bude tak hrozný, že v té době mraky nespadnou na zem jako kapky deště po dobu sta let. Lidé přijdou o všechnu potravu a sužováni hladem se začnou navzájem pojídat. Tak dospějí k nejhorší zkáze.“<br />Jinde je zánik vesmíru líčen ještě podrobněji: po suchu, trvajícím mnoho let, se objeví na obloze sedm palčivých sluncí, jež vypijí všechnu vodu. Pak se přes zemi přežene vítr nesoucí oheň, který všechno spálí, všechno v okamžiku zničí a sežehne celý svět. Potom se objeví na obloze mnoho zářivých mraků, vypadajících jako stádo slonů a pokrytých věncem blesků. Najednou se protrhnou a déšť bude padat nepřetržitě po dvanáct let, až bude celý svět i s horami pokryt vodou. Mraky zmizí. Poté sám sebou stvořený bůh, prvotní příčina všeho, pohltí větry a usne. Svět se opět změní v jedinou strašnou spoustu vody bez jediné známky života. Nastane Brahmova noc, období naprostého klidu, kdy vše čeká na dobu Brahmova procitnutí, dobu nového tvoření.
 
Řádek 51:
|}
 
Na začátku evoluce – mahákalpa – první den a noc Brahmy (8 640 000 000 let)– přichází kosmické vyjasnění a stvoření světa. Toto je věčný evoluční proces v makrokosmu. V tomto věčném koloběhu není nic ztraceno navždy. Proto je možné, že velcí zřeci upanišad považují nejvyššího transcendentálního purušu za nejvýše dosažitelný cíl života, protože je mimo kosmický den a noc. I když svět a tělo jsou zničeny, brahmá není zničeno nikdy. Svě­ty přicházejí a odcházeji, ale brahmá, zdroj všeho, zůstává neměnné. Purány uvádějí, že nyní probíhá 51. rok Brahmy. Sídlem Brahmy je ''Brahmalóka'' (''lóka'' - svět, přeneseně planeta, dimenze), jeden z tzv. nebeských světů - ''hiranjagarbha''.
 
== Zobrazení ==