Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 16 bajtů ,  před 11 měsíci
m
typografické úpravy
 
== Původ a mládí ==
Její matka Léda byla manželkou [[Sparta|spartského]] krále [[Tyndareós|Tyndarea]]. S ním měla dceru [[Klytaimnéstra|Klytaimnéstru]] a syna [[Kastór|Kastora]]. Když se však do Lédy zakoukal sám nejvyšší bůh Zeus, také jemu porodila dvě [[Dítě|děti]] - krásnou Helenu a syna [[Polydeukés|Polydeuka]]. Král Tyndareós i nevlastní děti přijal do své rodiny a vychovával je jako vlastní.
 
Helenini bratři vyrůstali jako [[dvojčata]], byli oba udatní bojovníci a vyskytovali se všude jenom spolu, takže byli označováni jako [[Dioskúrové]] - Blíženci. Spolu se dostali na nebeskou klenbu, kde září v souhvězdí [[Blíženci (souhvězdí)|Blíženci]]. Sestra Klytaimnéstra se provdala za mykénského krále [[Agamemnón|Agamemnona]].
 
Helena brzy vyrostla do takové krásy, že [[pověst]] o ní šla i do vzdálených krajů. Už jako velmi mladou dívku ji unesl [[Athény|athénský]] král [[Théseus]] s dopomocí svého přítele [[Peirithoos|Peirithooa]], krále [[Lapithové|Lapithů]]. Bratři Kastór a Polydeukés ji rychle osvobodili a přivedli zpět domů.
Paris byl ve skutečnosti synem trojského krále [[Priamos|Priama]] a jeho manželky [[Hekabé]]. Ta krátce před Paridovým narozením měla sen, že porodila pochodeň, která zapálila Tróju. Tento sen věštci vyložili tak, že ještě nenarozený hoch se stane příčinou úplného zničení Tróje. Proto ho Priamos nechal hned po narození odnést a pohodit v lese. Nemluvněte se však ujala medvědice, která ho odkojila, poté ho našel pastýř Ageláos, který ho vzal za svého. Nikdo kromě nejvyššího boha tak netušil, že jde o královského syna.
 
Když na Ídu dorazil bůh [[Hermés]], Paris by nejraději utekl. Dostal do ruky jablko a prohlížel jednu bohyni za druhou a - líbily se mu všechny stejně. Bohyně nečekaly trpně na jeho verdikt: každá Paridovi udělala nabídku, co může získat, zvolí-li právě ji. Héra mu slíbila vládu nad celou [[Asie|Asií]]. Athéna nabízela válečnou slávu a nakonec Afrodíté přislíbila za manželku nejkrásnější mezi ženami. A jablko bylo její. Afrodíté svůj slib hned začala plnit: Paris se nejprve dostal na své právoplatné místo - do Tróje. První ho poznala jeho sestra [[Kassandra]] - proslulá věštkyně, která se nikdy nemýlila, ale které nikdo její slova nevěřil. To způsobil bůh [[Apollón]], který jí věšteckou schopnost dal, ale když odmítla jeho lásku, zařídil to tak, že její slova nikdo nebral vážně. Král [[Priamos]] přijal svého ztraceného syna se všemi poctami. Poté Afrodíté doporučila postavit loď a odplout do Sparty, kde prý byly nejkrásnější ženy [[Řecko|Řecka]].
 
== Únos Heleny ==
==Trojská válka==
''Podrobnější informace naleznete v článku [[Trojská válka]].''[[Soubor:Helen Menelaus Louvre G424.jpg|náhled|vpravo|Meneláos „osvobozuje“ Helenu. Malovaná červenofigurová váza z pol. [[5. století př. n. l.]]]]
Válka byla dlouhá a krutá, byla zabita řada skvělých bojovníků na obou stranách. Helena brzy svého činu litovala, vždyť jím způsobila mnohá utrpení na obou stranách. Nikdo jí sice nic nevyčítal, ani král Priamos, ale ona pociťovala nevyřčenou nenávist a výčitky. Navíc se ukázalo, že Paris byl sice krásný a pečlivě o sebe dbal, ale nesnesl srovnání s mužností jejího dřívějšího manžela. Postupně jím Helena doslova pohrdala, zejména proto, že v boji nebyl statečný. Měl za sebou sice veliký úspěch - zabil totiž nejslavnějšího achajského bojovníka, hrdinu [[Achilles|Achillea]], ale ne v boji, nýbrž střelou z úkrytu, navíc řízenou bohem Apollónem. Podobně poté zahynul sám - při procházce na hradbách ho zasáhl otrávený šíp [[Filoktétés|Filoktétův]]. Rána byla nezhojitelná a Paris v hrozných bolestech uprchl z Tróje na Ídu, kde opuštěný zemřel.
 
Helena k jeho pohřební hranici ani nepřišla, trávila čas s Paridovým bratrem [[Déifobos|Déifobem]], jehož manželkou se stala na několik málo dní, protože při bojích o město ho přímo v ložnici zabil Helenin první manžel [[Meneláos]].
Tam se však dostali až po sedmi letech, protože na zpáteční cestě loďstvo dvakrát zničila bouře, která je zahnala až do ústí [[Nil]]u. Poté bloudili [[Egypt]]em a [[Libye|Libyí]]. Nakonec se zase vrátili do Egypta, obětovali bohům a teprve potom se vraceli domů. Také se vylodili na ostrově [[Makronisos]], který ve starověku nesl jméno Helena. Na rozloučenou dostala Helena od egyptské královny nádobku s kouzelným nápojem zapomnění. Helena po něm zapomněla na své dva předcházející manžele a Meneláos už nic nevěděl o všech letitých útrapách.
 
Když se konečně dostali do Sparty, čekal už na ně jenom spokojený život až do smrti. A dokonce i po ní - bohové je oba přenesli do [[Elysium|Elysia]], kde žili dál věčně a bez starostí.
 
Helena zůstala od antických dob symbolem krásné záletné ženy, která byla opěvována, ale i zatracována a odsuzována.
27 021

editací